Skoro 230 nových nebo zrekonstruovaných zařízení sociálních služeb do poloviny roku 2026 – to je cíl, na který směřují z Národního plánu obnovy miliardy korun. Nyní je přitom možno čerpat 2,7 miliardy korun na pobytová zařízení sociálních služeb a miliardu na terénní a ambulantní sociální služby. Národní plán obnovy a rozvoj a modernizace infrastruktury sociální péče představil na webináři Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a MPSV, který se konal 28. června, ředitel odboru ostatních evropských fondů na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) Tomáš Novotný.
„MPSV má z celkového balíku 189 miliard dotačních peněz k dispozici 22,5 miliardy, z toho na oblast financování infrastruktury sociálních služeb je k dispozici 8,5 miliardy,“ uvádí Tomáš Novotný.
Nyní startuje výzva na pobytové sociální služby, na ambulantní a terénní služby už výzva běží. Ministerstvo se přitom snaží výzvy velmi propagovat, protože na rozdíl od strukturálních fondů je u Národního plánu obnovy (NPO) období pouze pětileté a v tuto chvíli do konce zbývá 3,5 roku.
„Tento program je navíc postaven vysloveně na výsledcích. Evropa tedy neproplatí České republice prostředky, dokud se nenaplní cíl nebo milník. Indikátory, které jsou ve strukturálních fondech spíše orientační, jsou tady zcela zásadní. V případě dotačních titulů na sociální infrastrukturu je indikátorem 228 zařízení sociálních služeb, které musí být buď zrekonstruovány, nově postaveny nebo koupeny, a to do poloviny roku 2026,“ vysvětluje Novotný s tím, že do konce roku 2025 musí být takto hotovo 94 zařízení (vždy se sčítají ambulantní, terénní i pobytová).
Národní plán obnovy je přitom akce, která zřejmě nebude mít pokračování, přičemž je v některých ohledech nadstandardní, ovšem také přísná. Má totiž stoprocentní míru podpory a v případě neziskových organizací je zahrnuto i DPH, které EU neproplácí, v tomto případě ale půjde ze státního rozpočtu.
V druhém kole pobytových služeb jsou počty klientů limitovány
Co se týče pobytových sociálních služeb, startuje nyní druhá výzva, kde se budou žádosti přijímat do července příštího roku s tím, že nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace je konec roku 2025. V rámci této výzvy má být alokováno 2,7 miliardy korun. Dotace budou ve výši od 10 do 80 milionů korun.
Při první výzvě se povedlo domluvit, aby nebyly uplatněny limity na počty klientů. To už se ovšem v druhém kole nepodařilo zopakovat, takže zařízení, která chtějí čerpat, nesmějí mít v případě seniorů více než 70 klientů a u ostatních více než 25 klientů.
„Čelili jsme kritice, že je výzva nedostatečně směřována, co do počtu klientů v souvislosti s cílem posílení komunitního charakteru a deinstitucionalizace. V souladu s úmluvou OSN o ochraně práv zdravotně postižených osob jsme udělali kompromis,“ přibližuje Novotný.
V tomto případě také není stanovena povinnost minimálního navýšení kapacit, podmínkou je ale zvýšení kvality infrastruktury (indikátor v podobě nových lůžek je podle Novotného stanoven velmi tolerantně, kdy mohou být lůžka, u nichž se zlepší standard, brána jako nová). K podporovaným službám patří týdenní stacionáře, pobytové odlehčovací služby, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a chráněné bydlení. Do dotovaných aktivit spadá nákup nemovitostí včetně pozemků, výstavba, rekonstrukce a úprava zázemí pro poskytování sociálních služeb. Žádat mohou obce, kraje a města se svými příspěvkovými organizacemi, organizační složky státu a jejich příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace a církve.
Vzhledem k nutnosti díky penězům pořídit nebo zrekonstruovat 228 zařízení ovšem MPSV musí limitovat počet velkých projektů za 80 milionů (což je také maximální možná částka na projekt). Průměrná dotace na jeden projekt totiž vychází na zhruba 35 milionů.
Po první výzvě přitom bylo schváleno deset projektů za cca 700 milionů, jednalo se tedy zpravidla o projekty velké. Celkem MPSV počítá s tím, že by velkých projektů za 80 milionů mohlo podpořit 40 až 45. Pak by měla být vyhlášena výzva na menší projekty kolem 30 až 40 milionů, která by měla přijít v roce 2024. K tomu ovšem platí, že pokud přijde více žádostí na menší projekty v ambulantních a terénních službách za 10 či 20 milionů, budeme si moci dovolit více větších projektů.
„Jen výzva na pobytové sociální služby neumožní naplnit České republice požadavek na 228 zařízení,“ podtrhává Tomáš Novotný s prosbou na poskytovatele, aby využili zejména méně investičně náročné dotace na nepobytové služby.
Rychlejší proplácení pro neziskovky
Výzva na zvyšování nepobytových komunitních sociálních služeb byla vyhlášena v březnu a žádosti je možno podávat do poloviny listopadu. Nejzazší datum ukončení fyzické realizace je pak konec října 2025. Celkem je na tuto výzvu alokována jedna miliarda korun, možná ale bude navýšena. Výše dotace je od jednoho do 30 milionů. Nově také budou součástí výzvy i preventivní sociální služby, což je zakotveno v aktualizovaném NPO, který bude platit od září.
Cílem této výzvy je navýšit počty klientů, takže by se měla roční kapacita zvýšit minimálně o 20 (v případě služeb s kapacitami do 15 klientů stačí dvojnásobek stávající kapacity) s udržitelností na deset let. Podporovány jsou pečovatelské služby, osobní asistence, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb a denní stacionáře.
„Novum je způsob proplácení. Často se setkáváme s tím, že zejména pro neziskové organizace je značný problém získání překlenovacích úvěrů a financování realizace z důvodu, že se standardně proplácí až následně. Nově proto budeme proplácet modifikovaně ex-post, což znamená, že budeme schopni proplácet žádosti o platby do lhůty splatnosti faktur vůči dodavatelům stavebních prací či jiných částí projektu. Podmínkou ale bude delší splatnost, tedy minimálně 60 dnů, ideálně 90 dnů. Jde o to, abychom měli dostatek času žádosti o platby zkontrolovat a potvrdit, že jsou v pořádku,“ načrtává Novotný.
Podmínkou přiznání dotace je pak mimo jiné předběžné stanovisko kraje, že službu plánuje zařadit do krajské sítě a je tedy v dané lokalitě třeba. Na druhou stranu u nových služeb není třeba závazek kraje k proplácení provozních výdajů.
„Ekonomiku subjektů, které toto potvrzení od kraje nemají jako součást žádosti, budeme ověřovat přísněji. Ze zkušenosti 22 let, kdy se pohybuji ve správě evropských dotací, ale nepamatuji situaci, kdy by stát za evropské peníze postavil infrastrukturu v oblasti veřejných služeb, a následně na ni neposkytl provozní výdaje. Bylo by to určité porušení vztahu s EU,“ upozorňuje Novotný, který tak vyzývá poskytovatele sociálních služeb, aby se neobávaly problémů s financováním provozu.
Peníze mají jít i na sociálně-zdravotní služby
Vedle výše zmíněných peněz ovšem vláda nedávno rozhodla o tom, že v rámci NPO rozšíří požadavek na úvěrovou část nástroje pro obnovu a oživení o 130 miliard, z nichž by mělo MPSV získat jednu miliardu na infrastrukturu pro ohrožené děti, jako jsou dětské domovy, a pak pět miliard na oblast sociální péče.
„Jednání s Evropskou komisí o podmínkách probíhají. Půjde o oddělené výzvy od těch stávajících. Předpokládáme, že nové výzvy vyhlásíme nejpozději do konce roku. V nové alokaci bude možnost poskytovat prostředky na infrastrukturu na sociálně-zdravotním pomezí, jako jsou hospice,“ dodává Tomáš Novotný.
Michaela Koubová
