Americká biotechnologická společnost Moderna se s čínskými úřady dohodla, že v Číně bude vyrábět vakcíny založené na mRNA technologii. Očkovací látky ale budou určené jen pro čínský trh, nikoli pro vývoz do třetích zemí. Dohoda mezi Modernou a Čínou je přinejmenším překvapivá, vzhledem k rostoucímu obchodnímu napětí mezi Čínou a Spojenými státy. S Číňany ale o svém byznysu ve druhé nejlidnatější zemi jednaly i další farmaceutické společnosti, uvedl americký zpravodajský portál CNBC.com.
Biotechnologická společnost Moderna v minulém týdnu uvedla, že dosáhla dohody s Pekingem, že bude zkoumat, vyvíjet a vyrábět vakcíny založené na technologii mRNA. A to pouze ty, které nebudou určené na export, tedy určené pro čínský vnitřní trh.
„Jakékoli léky a léčivé přípravky vyrobené na základě této dohody budou exkluzivně určené pro čínské obyvatelstvo, které čelí mnoha stejným zdravotnickým výzvám jako ostatní společnosti po celém světě,“ cituje britský list Financial Times prohlášení společnosti Moderna.
Chceme jen pomoci čínským pacientům, vysvětluje Moderna
Podle amerického zpravodajského portálu CNBC.com by první investice učiněná na základě této dohody mohla dosáhnut až jednu miliardu dolarů (přes 21 miliard korun). Portál CNBC.com také uvedl, že výkonný ředitel Moderny Stéphane Bancel navštívil Šanghaj. Tiskové oddělení Moderny však odmítlo komentovat jak objem zvažované investice, tak přítomnost Bancela v Číně.
„Tyto dohody se zaměřují na posílení zdravotní bezpečnosti tím, že se zaměřují na nenaplněné potřeby a přispívají k ekosystému lékařských řešení dostupných pacientům v Číně,“ dodalo tiskové oddělení Moderny.
Biotechnologická společnost se sídlem v New Yorku je považována za jednoho z největších vítězů koronavirové pandemie, protože byla jednou z firem, které přinesly inovativní typ vakcíny proti SARS-CoV-2, která navíc slavila úspěch. Nyní se tedy snaží svůj inovativní potenciál dále rozvíjet a vytěžit a Čína v tomto směru představuje obrovský potenciál.
Mohlo by vás zajímat
Zhoršujícím se vztahům navzdory
Britský list Financial Times už loni informoval, že Moderna s čínskými úřady jednala o možnosti využití mRNA technologie v Číně. Moderna však odmítla podmínky, za jakých by se to mělo stát, a tak další jednání s Čínou ustala.
Loni v říjnu pak osoba blízká společnosti Moderna potvrdila, že firma vzdala úsilí dostat se na čínský trh, uvedl list Financial Times. O to překvapivější pak aktuální zpráva o dosažení dohody mezi Modernou a čínskými úřady je. Obzvláště ve světle stupňujících se tenzí mezi Spojenými státy a Čínou v oblasti vzájemného obchodu.
Obchodní vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se zhoršují od nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta v lednu 2017. A přestože jej ve funkci vystřídal demokratický kandidát Joe Biden, k zásadnímu uvolnění prakticky nedošlo.
V Číně jednaly i další farmaceutické skupiny
Spojené státy označily některé čínské technologické společnosti (především Huawei a ZTE) za bezpečnostní riziko pro USA, což vyvolalo reakce ze strany Číny a následně opět ze strany USA. Poslední „kolo“ narůstajícího napětí se týká omezení vývozu čipů z USA do Číny, na což Čína reagovala omezením vývozu germania a galia, prvků důležitých při výrobě čipů.
Farmaceutický sektor zatím podobným restrikcím nepodléhá. Spojené státy a Evropa zatím jen dávají najevo, že budou motivovat výrobce léků, aby ve větší míře své provozovny stěhovaly zpět do Evropy či USA. Západ je totiž výrazně závislý na dodávkách takzvaných aktivních látek (API), což zhoršuje dostupnost některých léků (především antibiotik) na západních trzích.
I proto může působit překvapivě, že do jednání s Čínou o možnostech byznysu v této zemi podle CNBC.com vstoupily i další západní farmaceutické společnosti. CNBC.com jmenuje konkrétně firmy Pfizer, AstraZeneca, Novo Nordisk, Merck (MSD), Sanofi a GE HealthCare Technologies.
Zdeňka Musilová
