Nové technologie člověku umožnily být rychlejší a silnější. Na tuto neustále se rozvíjející scénu nyní vstupuje umělá inteligence, která má potenciál překonat samotnou lidskou inteligenci. „Je otázka, zdali se na tom bude lámat chléb, nebo je to jen další z úkazů, které už jsme zažili,“ zamýšlel se Matěj Adam, manažer projektu Aireen, určeného na diagnostiku diabetické retinopatie, na nedávném sympoziu Zdravotnického deníku na téma Právo a digitalizace – umělá inteligence ve zdravotnictví. Co podle něj brání rychlejšímu vstupu nejmodernějších technologií na český trh a jaký potenciál skrývají pro pacienty i celý systém?
„Zdravotnický personál je zahlcený administrativou a informační technologie mají obrovský potenciál, jak to zlepšit,“ popsal Adam jednu ze sfér, v níž zejména technologie na bázi umělé inteligence skýtají velký přínos. Přestože Česká republika na tom podle něj není ve srovnání s jinými zeměmi s personálními kapacitami ve zdravotnictví zrovna špatně, administrativa stále lékařům i sestrám ukrajuje příliš velký kus z jejich času.
Kvalitu českého zdravotnictví deklaroval i na údaji, že celých 85 procent nákladů jde na péči o chronicky nemocné, tj. diabetiky, onkologické pacienty a podobně. „To číslo navíc roste, což je vlastně dobře, protože to ukazuje, že zdravotnictví funguje a udrží nás naživu,“ vysvětlil Adam ve snaze sdělit, že zdravotnictví je ve velké většině případů o dlouhodobé práci s pacientem. Zde mohou nalézt uplatnění moderní technologie, konkrétně ve screeningu, tedy prevenci.
A právě zde vstupuje do hry projekt Aireen, který dokáže ze snímků sítnic obou očí s velkou přesnosti určit, zdali pacient trpí, či netrpí diabetickou retinopatií. K tomu používá kaskádu neuronových sítí. Jak už název nemoci napovídá, diabetickou retinopatií jsou ohroženi zejména diabetici, neboť vzniká v důsledku vysoké hladiny cukru v krvi. Onemocněním v současnosti trpí asi 13 procent diabetiků, přičemž po deseti letech se projeví až u poloviny z nich. Každý rok pak v České republice přibližně sto diabetiků oslepne, a to právě v důsledku pozdě odhalené diabetické retinopatie. Včasný záchyt kromě zlepšení šancí pacienta na úspěšnou léčbu i zásadně šetří náklady systému.
Podle Adama je ideální provádět u ohrožených skupin každoroční screening na diabetickou retinopatii, aby se tak včas podchytily závažnější případy. „Stroje umějí hromadnou screeningovou filtraci jasně negativních od jasně pozitivních pacientů a ty složitější případy přenechají lékaři,“ vysvětlil Adam roli umělé inteligence v procesu. Aireen je tak podle jeho slov schopna provést samotnou diagnostiku. „Opravdu to znamená, že to rozhodnutí o tom, zdali pacient má, nebo nemá tu nemoc, dělá stroj,“ dodal.
Aireen již stihla získat certifikaci zdravotnického prostředku třídy 2B, což je vyšší riziková třída v dané kategorii. Adam zmínil, že důležitým faktorem v procesu certifikací jsou data. „Je to o množství a kvalitě dat a obojí máme v nedostatečné míře,“ posteskl si směrem k datové nevybavenosti českého systému. Pro Aireen proto museli nakoupit potřebná data ze Spojených států amerických, konkrétně mělo jít o dva miliony snímků, na kterých program poté trénovali. Datový deficit je podle Adama jednou z příčin, které v Česku ve velkém brzdí zavádění pokročilých technologií.
Filip Krumphanzl
