Inovace ve zdravotnictví jsou bezesporu potřebné, musíme ale myslet i na udržitelnost financování ve zdravotním systému a řešit zhoršující se situaci s nedostatkem lékařů. A regulativní prostředí v Česku by nás nemělo odradit od většího propojení technologií s léčbou pacientů. Na setkání EIT Health Morning Health Talks to řekl David Skalický z firmy Roche.
Inspirace inovátorů v oblasti zdravotnictví, sdílení klíčových informací o aktuálním vývoji inovací a posilování know-how. To jsou oblasti, na které se při společném setkání EIT Health Morning Health Talks pravidelně zaměřují zástupci nemocnic, veřejných institucí a firem. Cílem akce je vytvořit prostor pro diskusi o rozvoji a řízení vztahů se zaměřením na efektivní spolupráci v ekosystému zdravotnických inovací.
David Skalický, který se těchto setkání účastní, se ve společnosti Roche věnuje cenám, úhradám a legislativě. Zajímá se o interakce se systémem a autoritami a zajišťuje získávání úhrad pro inovativní přípravky.
Podle něj je potřeba myslet na udržitelné finance ve zdravotním systému. „Ty nejsou nafukovací. A situace s počty lékařů demograficky také nevypadá nejlépe. Generace takzvaných Husákových dětí se dostává do vyššího středního věku a kmen demografického stromu je úzký. Před několika lety tu byl pokus navýšit počty studentů medicínských fakult, ale v klinické praxi poté zůstane jen zhruba třetina z nich,“ upozornil Skalický.
Skalický uvedl, že je Česká republika z hlediska farmacie regulovaná, a je to tak správně, protože pracuje s lidmi a jejich zdravím. Regulace nás ale podle něj nemá odrazovat od nápadů a inovativního myšlení. V posledních letech například přichází o patent biologická cílená léčba a podle Skalického nastává otázka, zda jí nezpřístupnit širšímu počtu pacientů, kteří jsou k ní indikováni.
Mohlo by vás zajímat
Klíčová je podle Skalického také včasná léčba indikovaného pacienta. „Po éře biologické léčby přichází éra genové terapie a všichni se musíme zamyslet, jakým způsobem budeme moci poskytnout – a hlavně ufinancovat – genovou terapii pacientům v České republice. A není to ostatně otázka jen Česka republiky, ale Evropy a celého světa,“ uvedl Skalický.
Na akci vystoupil kromě dalších odborníků také partner ve firmě Roche Jérémy Martin, který se věnuje inovacím a výzkumu v praxi. „Jedenáct z dvanácti zdravotnických institucí v Belgii považuje za jednu ze svých hlavních priorit plnou implementaci digitalizace. Právě digitální technologie, které pomáhají s prevencí a včasnou diagnostikou, v současnosti dominují ve všech zdravotnických inovacích,“ přiblížil fungování belgického zdravotnictví.
Inovace stimuluje krize
Podle Skalického by nás regulativní prostředí v Česku nemělo odradit od většího propojení technologií s léčbou pacientů. Zároveň dodal, že inovace jsou z velké části popoháněny některými krizovými situacemi. „Krize je ta věc, která stimuluje vývoj inovace. Pro mě byl velkým poučením covid. Biologická léčba pro pacienty s covidem zachránila v České republice desítky tisíc lidí. Dostat lék z USA do Česka, to byla skutečně velká výzva, ale povedlo se,“ řekl Skalický.
Jednou z důležitých věcí, kterou je podle něj v Česku nutné urychleně změnit, je systém postgraduálního vzdělávání mladých lékařů – už proto, že vzhledem ke stárnutí populace, včetně té lékařské, není výhled do budoucna příznivý. „Je třeba změnit a reformovat postgraduální vzdělávání. Plánoval jsem výhledově i praxi praktického lékaře. Jsem atestovaný lékař a neměl by to být problém. Když jsem ale dostal požadavky IPVZ, zjistil jsem, že pokud bych je plnil při zaměstnání, byl bych schopen dosáhnout atestace Všeobecného lékařství v době mého důchodového věku,“ uzavřel Skalický.
-ns-
