Tuzemští lékaři loni uznali 7 383 nemocí z povolání, meziročně jich přibylo o 23 procent. Nejčastější byl stejně jako v roce 2021 covid s 6 737 případy, ostatních nemocí z povolání od roku 2017 naopak ubývá. Nejvíce nemocí z povolání bylo v první polovině loňského roku uznáno v Moravskoslezském kraji, nejméně v Praze. Statistiku uveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Covid by měl statistice nejčastěji uznaných pracovních nemocí dominovat i v roce letošním. „V procesu posuzování se nachází velké množství případů vzniklých v předchozích třech letech a nadále se objevují nové případy. Setkáváme se například s tím, že někteří zdravotničtí pracovníci mají uznané již tři nemoci z povolání s diagnózou covid-19 a nyní žádají o uznání čtvrté nemoci,“ uvedl SZÚ ve své zprávě.
Zatímco v letech před epidemií covidu bylo nemocí z povolání hlášeno obvykle kolem tisíce, v roce 2021 se kvůli pandemii počet hlášených případů zvýšil meziročně téměř šestinásobně. V roce 2022 byl ještě o 23 procent vyšší.
Kromě covidu byly loni nejčastějšími nemocemi, které způsobila dlouhodobá jednostranná zátěž (231 lidí), nebo nemoci z vibrací (136 lidí). U 422 osob lékaři loni nahlásili za rok více než jednu nemoc z povolání. „Nejčastěji byla diagnostikována kombinace dvou covidových onemocnění (299 případů) a syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce, vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji (75 případů),“ uvedl SZÚ. Deseti lidem lékaři uznali tři profesionální onemocnění, čtyři u čtyř osob a u jedné pět.
V prvním pololetí 2022 byla nejvyšší pracovní neschopnost v Moravskoslezském (7,3 procenta) a Zlínském kraji (7,2 procenta), nejnižší v Praze (4,3 procenta).
SZÚ v tiskové zprávě uvádí, že prevencí profesionálních onemocnění může být i fyzioterapeutická péče na pracovišti. Firmy se podle SZÚ stále častěji zaměřují také na podporu duševního zdraví zaměstnanců. Duševní nemoci nejsou častou příčinou práceneschopnosti, nicméně průměrná doba pracovní neschopnosti je u nich dlouhých 85 dnů, upozorňuje SZÚ. „Počet diagnostikovaných duševních onemocnění významně vzrostl v době covidu. Současně platí, že 83 procent lidí, kteří splňují kritéria duševní poruchy, není léčeno,“ uvedla Peclová.
-red-
