Česká kardiologická společnost společně s Ústavem zdravotnických informací a statistiky a Ministerstvem zdravotnictví vytváří komplexní informační systém, který bude představovat informační základnu Národního kardiovaskulárního plánu ČR 2023–2033. Jeho cílem je jednak dostupná kardiologická péče, ale i posílení zdravého životního stylu obyvatel a programů včasného záchytu onemocnění.
V parametrech, jako je například nemocniční mortalita, dlouhodobé přežití pacientů nebo četnost a délka hospitalizací, se Česká republika svými výsledky řadí mezi nejlepší země Evropy. Další zkvalitňování péče však komplikuje vysoký počet kardiovaskulárních pacientů, který narůstá mimo jiné i v důsledku špatného zdravotního stavu populace a nedostatečné prevenci. „Až 40 procent občanů nechodí na preventivní prohlídky. Chceme výrazně podpořit, aby lidé pravidelně docházeli ke svým lékařům. Postupně tyto kroky realizujeme v legislativních změnách,“ uvedl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Významnou prioritou ministerstva zdravotnictví je taktéž zajištění dostupnosti této péče a plné pokrytí nákladů z veřejného zdravotního pojištění. Celkem je v České republice ročně s kardiovaskulárním onemocněním léčeno více než 2,9 milionu osob, přičemž v zátěži dominuje ischemická choroba srdeční a arytmie.
Důsledky vysoké kardiovaskulární zátěže české populace nejlépe dokumentují mortalitní data. V roce 2021 byla kardiovaskulární onemocnění v Česku příčinou 41,8 procenta všech úmrtí a byla tak vedoucí příčinou mortality.
„Česká republika je ideální zemí. Když dostanete infarkt myokardu, je tady velká šance, že ho přežijete. Pacientů s kardiovaskulárními chorobami ale přibývá. Máme obrovské množství nemocných, kteří vyžadují péči. Inspirovali jsme se Národním onkologickým plánem. Chceme, aby pro naše obyvatele byla kardiologická péče dostupná a aby byla všude,“ zdůraznil na tiskové konferenci předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Zároveň dodal, že s prevencí, která je hlavním pilířem zdravotního systému, se musí začít už v dětském věku.
Česká kardiologická společnost připravuje ve spolupráci s odbornými společnostmi všeobecného praktického lékařství moderní formu plošné digitální kardiovaskulární prevence, jejíž cílem je snížení mortality a morbidity v dlouhodobém horizontu. „Současné trendy ale mohou být zhoršeny nárůstem výskytu rizikových faktorů v populaci, jako je obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace, dále stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století, jako jsou například nová antihypertenziva, statiny nebo intervenční léčba,“ okomentoval rizikové trendy v kontextu výsledků péče Aleš Linhart.
Hlavní hodnotou nově vzniklého Národního kardiologického informačního systému (NKIS) je kompletní pokrytí všech klíčových dimenzí a segmentů péče – od preventivních programů až po péči v závěru života pacientů. „Kromě výše zmíněných pozitivních ukazatelů kvality péče odhaluje NKIS i slabá místa v organizaci péče, na která bude cílit Národní kardiovaskulární plán. Jde zejména o rezervy v návštěvnosti preventivních programů,” uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek.
-ns-
