Je hlavním stavitelem pěti pilířů, na kterých stojí kardiologické zdraví jeho spoluobčanů. Předseda Polské kardiologické společnosti Przemyslaw Piotr Mitkowski se spolu s dalšími špičkami oboru zúčastnil nedávné Evropské kardiologické konference Zdravotnického deníku. Připomněl, jak země na konci loňského roku zavedla národní kardiologický plán, na jakých zásadách funguje a na co si je třeba dát při potýkání se s nejsmrtelnějšími chorobami současnosti pozor.
Na úvod svého vystoupení v panelu Mitkowski zdůraznil závažnost situace a poukázal na to, že v Polsku došlo během covidové pandemie k alarmujícímu nárůstu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (s výjimkou úmrtí způsobených virem). „Během pandemie jsme zaznamenali 17procentní nárůst takových úmrtí,“ řekl. Kromě toho Polsko v posledních dvou letech zaznamenalo dvouletý pokles průměrné délky života, přičemž značnou část tohoto poklesu připisuje kardiovaskulárním onemocněním. Předseda Polské kardiologické společnosti připomněl, že celkově kardiovaskulární onemocnění stojí přibližně za 37 procenty všech úmrtí v Polsku a jsou tak hlavní příčinou úmrtí.
Prvním krokem je podle Mitkowského jasné definování problému a následně formulace účinného plánu. Za tímto účelem Polsko před dvěma lety zahájilo pilotní program, který se zaměřuje na čtyři kritické oblasti kardiovaskulárního zdraví: sekundární a rezistentní hypertenzi, arytmie, srdeční selhání a další srdeční choroby. Tento pilotní program, ze začátku omezený na region Mazovsko, posloužil jako základ pro širší celostátní program.
Polská Národní kardiologická strategie na období 2022–2032 vznikla v prosinci loňského roku. Tento komplexní program s celkovým rozpočtem přibližně 700 milionů eur (16,5 miliardy korun) na deset let zahrnuje pět klíčových pilířů. První pilíř se zaměřuje na vzdělávání a přípravu zdravotnických pracovníků. „Potřebujeme hodně personálu, který se bude zabývat problematikou kardiovaskulárních onemocnění, a to nejen lékaře, ale také zdravotní sestry, techniky, psychology, specialisty na arteriální medicínu a další,“ uvedl Mitkowski.
Druhý pilíř se soustředí na preventivní medicínu a zdůrazňuje význam včasné intervence a podpory zdravých návyků, zejména se zaměřením na děti a mládež. Klíčovou součástí tohoto pilíře je realizace vzdělávacích programů ve školách, které mají studenty poučit o správné stravě, pohybu a nebezpečí kouření.
Třetí pilíř klade důraz na včasné odhalení kardiovaskulárních onemocnění. Mitkowski zdůraznil skutečnost, že významnému procentu srdečních infarktů lze předejít úpravou rizikových faktorů. Snížit celkovou zátěž kardiovaskulárních onemocnění lze včasnou diagnostikou a léčbou.
Čtvrtý pilíř podpírá oblast vědeckého výzkumu a inovací pro rozvoj kardiologie. V rámci plánu dochází ke zřízení specializovaných center, která poskytují špičkovou léčbu, včetně té, která dosud nemusí být hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Poslední, pátý pilíř se zaměřuje na systémové změny. Mitkowski připomněl, že plán řízené péče, který byl zahájen před šesti lety, je určen speciálně pro pacienty po infarktu myokardu (srdečním infarktu) a zahrnuje období 12 měsíců. Tento plán zahrnuje čtyři klíčové složky: pobyt v nemocnici, včasné rehabilitační programy, v případě potřeby implantaci přístrojů a ambulantní kardiologickou péči. Průběžné hodnocení a modifikace tohoto programu mají za cíl snížení kouření, hladiny LDL cholesterolu a obezity. Mitkowski dodal, že se podařilo dosáhnout pokroku, neboť došlo ke znatelnému snížení počtu kuřáků. Jiné problémy a výzvy ale nadále přetrvávají.
Filip Krumphanzl
Zdravotnický deník děkuje za podporu generálnímu partnerovi konference společnosti Novartis a partnerům Institutu klinické a experimentální medicíny, Všeobecné zdravotní pojišťovně, RBP zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnosti Amgen.
