Z nové studie, zveřejněné v časopise JAMA Health Forum, vyplývá, že poskytování bezplatných léků na předpis pacientům přináší celkové úspory systému zdravotní péče. Výzkum, provedený v kanadské provincii Ontario, se zaměřil na 747 pacientů, kteří si nemohli dovolit své léky, což vedlo k tomu, že si recepty nevyzvedávali nebo prodlužovali dobu mezi jednotlivými dávkami. Polovina účastníků měla léky plně hrazené, zatímco druhá polovina nikoli. Na výsledky studie upozornil zpravodajský web CBC News.
Po třech letech studie výzkumníci zjistili, že poskytování receptů bez doplatku ušetřilo systému veřejného zdravotnictví v průměru 1488 kanadských dolarů (přes 24 tisíc Kč) na pacienta ročně. Snížení nákladů bylo dosaženo tím, že se zabránilo neočekávaným návštěvám nemocnice a pohotovosti. „Byl jsem překvapený výší těchto úspor,“ netajil se jeden z autorů studie a lékař v torontské Nemocnici sv. Michaela Nav Persaud.
Studie přichází v době, kdy Kanaďané netrpělivě očekávají zavedení všeobecného lékového plánu, jenž zákonodárci slíbili předložit do konce letošního roku. V současné době kanadské provinční plány nabízejí jen omezené hrazení výdajů na léky, a to zejména jen pro jednotlivce s vysokými náklady na léky. Podle poradního sboru federální vlády pro farmacii si však tři miliony Kanaďanů nemohou z finančních důvodů dovolit předepsané dávkování lékařem.
Předmětem studie bylo 128 běžně předepisovaných léků používaných k léčbě různých onemocnění. Tyto léky mohou stát od jednoho centu denně až po více než tisíc dolarů za celou léčbu, přičemž průměrný pacient za ně zaplatil 30 až 40 dolarů měsíčně. Výzkum hodnotil náklady na zdravotní péči na základě administrativních údajů z ontarijského systému a zohlednil výdaje, spojené s návštěvami lékařů, pohotovostí a laboratorními vyšetřeními.
CBC doplňuje, že výsledky studie doplňují rostoucí počet důkazů podporujících poskytování bezplatného přístupu k lékům. Kritici všem namítají, že veřejně financovaný univerzální lékový plán by byl příliš drahý a mnoho Kanaďanů již má beztak léky hrazeny v rámci svého zaměstnání nebo provinčních programů. Nicméně i odpůrci, jako je například Nigel Rawson z Fraserova institutu, uznávají důležitost vypracování národního plánu pro řešení problému nedostupných léků. „Existují drahé léky, které si v podstatě nemůže dovolit nikdo… Potřebujeme nějaký způsob, jak tyto léky dostat k lidem, kteří je potřebují,“ cituje zpravodajský portál Rawsona.
Výsledky studie zdůrazňují význam všeobecného hrazení léků jako preventivního opatření. Myslí si to například profesor ekonomie na univerzitě v Calgary Aidan Hollis, podle něhož řešení potřeb preventivní péče může v budoucnu zabránit větším a nákladnějším výdajům. „Pokud se někdo obává, že bude platit za léky pro někoho jiného… tak jde o to, že pokud ten tyto léky nedostane, skončí v nemocnici – a pak ten první bude platit ještě více,“ uzavírá.
-fk-
