Téměř třetina německých nemocnic předloni hospodařila se ztrátou, a každá devátá nemocnice se dokonce ocitla v „červeném pásmu“, které značí zvýšené riziko insolvence. Letošní podíl existenčně ohrožených nemocnic by se mohl zvýšit až na 18 procent. Vyplývá to ze zprávy Krankenhaus Rating Report 2023 essenského RWI – Leibniz Institute pro ekonomický výzkum, jejíž závěry má Zdravotnický deník k dispozici.
Přestože se údaje ve zprávě Krankenhaus Rating Report 2023 vztahují k roku 2021, RWI – Leibnitz Institut odhadl vývoj v roce letošním, a také vývoj do konce této dekády. A o stavu německých nemocnic uvedená zjištění nevypovídají nic dobrého.
V roce 2021 skončila téměř každá třetí nemocnice (konkrétně 32 procent) se ztrátou. Jedenáct procent německých klinik se pak ocitlo v červeném pásmu, které značí zvýšené riziko insolvence. Přitom jen rok předtím (v covidovém roce 2020) byla kondice německých nemocnic velmi dobrá. V červeném pásmu se nacházelo jen 7 procent z nich.
Značné regionální rozdíly
„Ekonomická situace německých nemocnic se v roce 2021 opět zhoršila. Plánovaná velká reforma nemocnic j nezbytným krokem k tomu, aby byl německý zdravotnický systém efektivnější, a tudíž i odolnější vůči rizikům budoucího vývoje,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Boris Augurzky, expert na ekonomiku zdravotnictví RWI – Leibniz Institute.
Podle něho existují v ekonomické situaci německých nemocnic značné regionální rozdíly. „Výrazně lépe na tom jsou nemocnice ve východních zemích Spolkové republiky Německo, naopak nejhorší je situace v Bavorsku a Bádensku-Württembersku,“ uvádí Krankenhaus Rating Report 2023.
Ačkoli údaje za loňský rok ještě RWI – Leibniz Institute nemá k dispozici, jeho experti na základě aktuálních trendů (jak z roku 2022, tak ale i z roku letošního) vypracovali projekci pro léta následující. V letošním roce by se tak podíl německých nemocnic ohrožených insolvencí mohl zvýšit až na 18 procent, a na 44 procent do roku 2030.
Letos by se ztrátou mohla hospodařit skoro každá druhá nemocnice
Podíl nemocnic, které hospodaří se ztrátou, by už letos mohl vzrůst na 47 procent a do konce této dekády až na 58 procent. Hlavním faktorem takového nepříznivého vývoje je enormní nárůst nákladů na energie. „To by vytvořilo obrovský tlak na nemocnice, které by se odhadovanému trendu musely přizpůsobovat. Ukazuje se, že německý zdravotnický systém čelí a bude čelit výzvám, na které ale není v současnosti vybaven,“ uvádí dále autoři zprávy.
Krankenhaus Rating Report 2023 také poukazuje na očekávaný nárůst personálních potíží v oblasti nemocniční péče. V nadcházejících letech se objem „potenciální pracovní síly prudce zmenší“. Na trh práce totiž budou vstupovat méně početné populační kohorty, u nichž se projevila nízká porodnost. „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků lze řešit imigrací kvalifikované pracovní síly jen částečně,“ píše se ve zprávě.
Tři možné scénáře dalšího vývoje
Boris Augurzky popsal tři možné scénáře vývoje ekonomické situace nemocnic pro příští roky. První scénář počítá s pokračováním nastoleného trendu, kdy objem nemocniční péče zůstává stejný a mzdy zaměstnanců nemocnic porostou. V takovém případě bude nastolený trend pokračovat.
Druhý scénář je v určitém ohledu mnohem obtížnější. Počítá totiž s tím, že nedostatek nemocničního personálu bude řešen navýšením objemu ambulantní péče. Tím pádem by objem nemocniční lůžkové péče klesal, čímž by se částečně podařilo nedostatek nemocničních zaměstnanců stabilizovat, respektive vykompenzovat.
Třetí scénář pracuje s optimalizací nemocnic a zvýšení produktivity v oblasti nemocniční péče. Aby se naplnil, je nutné optimalizovat strukturu nemocniční sítě, snížit její lůžkové kapacity a snížit provozní náklady. To podle autorů zprávy vyžaduje reformu nemocniční péče, která bude znamenat větší koncentraci nemocnic a slučování (zvětšování) lokalit, které budou jednotlivé kliniky pokrývat.
Jenže taková reforma se neobejde bez dodatečných investic, jak upozorňují autoři Krankenhaus Rating Report 2023. Jejich objem pak odhadli na 25 až 50 miliard eur (v přepočtu asi 594 až 1188 miliard korun).
Zdeňka Musilová
