Práce na dohody možná dostane přesnější vymezení v zákoníku práce. Může změna v konečném důsledku ohrozit kvalitu poskytování zdravotní péče v Česku? Zdravotní výbor PSP ČR upozorňuje, že pokud by byl návrh schválen beze změn, může snížit dostupnost pracovníků ve zdravotním provozu. Zdravotnický deník proto oslovil nemocnice v České republice, zda by pro jejich fungování mohly být navrhované změny v zákoníku práce problematické.
Takzvaným dohodářům by měl zaměstnavatel nejméně tři dny předem rozvrhnout pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Lidé pracující na dohody by také mohli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Změny předpokládá vládní novela zákoníku práce, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ovšem varuje před dopady některých částí navrhované úpravy.
Podle náměstkyně pro lidské zdroje Všeobecné fakultní nemocnice Ivany Smetákové by změna představovala hlavně zvýšené osobní náklady a náročnější plánování služeb. Zároveň dodala, že DPP a DPČ v nemocnici nejvíce využívají na pokrytí nedostatku personálu na klinikách a také v souvislosti s vědeckou činností. „V porovnání nákladů na mzdy a nákladů na proplácení tzv. dohod, jsou tyto náklady zcela minimální a mění se v průběhu roku,“ uvedla.
Stejné problémy by novela přinesla také pro Fakultní nemocnici Brno, kde podle vyjádření personální náměstkyně Michaely Suré tvoří DPČ a DPP 1,23 procenta celkových mzdových nákladů. Podobně je na tom i Fakultní nemocnice Ostrava. „Novela zákoníku práce v oblasti dohod pro nás bude představovat nárůst administrativní zátěže na procesy s tím související a také růst nákladů na DPP nebo DPČ,“ uvedla náměstkyně ředitele pro personální řízení FN Ostrava Radka Naňáková. Zároveň dodala, že nemocnice vynakládá na dohody 2 procenta nákladů oproti prostředkům vynakládaných na mzdy.
FN Hradec Králové nejvíce používá DPP a DPČ k zajištění personálu v době dovolených a zvýšených nemocí, přičemž na tyto dohody jde přibližně jedno procento hrubých mezd. „Zcela jistě dojde ke zvýšení administrativy. Diskutované podmínky budou problematické u nárazových dohodových prací,“ popsala stejný problém ekonomická náměstkyně Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jitka Šmehlíková.
Ve fakultní nemocnici Plzeň pracovalo ke 30. 4. na dohodu celkem 800 osob. Toto číslo je podle mluvčí FN Plzeň Gabriely Levorové zásadně ovlivněno velkým množstvím studentů, kteří měli podepsané dohody v rámci výkonu práce na odběrovém místě. Co se týče nové úpravy zákoníku práce, podle nemocnice by přinesla pro zaměstnance mnoho výhod a více se přiblíží pracovní smlouvě.
Pozor na flexibilitu pracovního vztahu, varují nemocnice
Fakultní nemocnice Bulovka má v současné době podle personálního náměstka Miroslava Vrány uzavřeno více než 1 000 pracovních poměrů na DPČ a DPP. „Zaměstnanci pracující na dohody se z části rekrutují z těch, kteří si chtějí přivydělat v jiné činnosti než v té, kterou mají ve svém hlavnímu pracovnímu poměru. Mimo zvýšené personální náklady v případech, kdy budeme muset dohodářům například vyplácet příplatky definované v hlavním pracovním poměru, bude mít, podle mého názoru, zaměstnanec problémy s termíny výběru dovolené – pokud mu na ni vznikne nárok,“ uvedl pro Zdravotnický deník. Dodal, že FN Bulovka vynakládá na DPP a DPČ v průměru 2,9 procenta mzdových nákladů měsíčně.
„DPP a DPČ dle našeho názoru v navrhovaném znění komplikuje situaci zaměstnavatelům zejména v oblasti flexibility daného pracovního vztahu. Například plánování dovolených, závazné plánování směn, ale i řada dalších opatření dle našeho povede k eliminaci těchto vztahů,“ řekl tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. Na platy nemocnice ročně vynakládá více než čtyři miliardy korun, na DPP a DPČ pak ročně do 50 milionů korun. „FN Olomouc zaměstnává na DPP a DPČ jak lékaře, tak nelékařský zdravotnický personál. Výrazně využíváme DPP i DPČ pro průběžné zaměstnávání studentů zdravotnických oborů,“ dodal.
-ns-
