Pilotní program screeningu rakoviny plic, který odstartoval loni v lednu, včas zachytil nádor – a tak možná zachránil život – 85 pacientům. Nádory plic jsou přitom jedním z největších onkologických zabijáků a jen u VZP se s nimi loni léčilo přes 16 tisíc lidí. Nejen léčba rakoviny, ale také autoimunitních chorob či vzácných onemocnění probíhá v rámci centrové péče, kterou čerpá čím dál více pacientů. Jen za letošní první čtvrtletí tak VZP za tuto léčbu dala 4,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 12 procent. Na briefingu po včerejším jednání správní rady VZP to řekli její zástupci.
Rakovina plic je velmi záludné onemocnění – zpočátku totiž nebolí, a tak pacienti často přicházejí pozdě. Výsledkem je, že této chorobě ročně v Česku podlehne přes pět tisíc lidí. Jen u VZP se přitom loni léčilo s rakovinou plic skoro 16 400 pacientů a pojišťovna za terapii dala 1,7 miliardy korun.
„VZP se rozhodla podpořit pilotní program screeningu rakoviny plic tak, aby toto závažné onemocnění bylo objevováno v co nejčasnějších stadiích. Lidé, kteří se do programu zapojí prostřednictvím svých praktických lékařů nebo pneumologů, mohou podstoupit nízkodávkové CT, které dokáže odhalit časné stadium choroby. Od ledna 2022 do března 2023 byl screening nabídnut 7993 lidem, zapojilo se jich 4912. Zachyceno bylo 85 nádorů, které by jinak zřejmě dospěly do stadia pozdního záchytu a prognóza by byla podstatně horší,“ uvádí předseda správní rady Tom Philipp s tím, že program je určen pro kuřáky či exkuřáky od 55 do 74 let, kteří mají vykouřeno alespoň 20 „balíčkoroků“ (tedy například krabičku denně po dobu 20 let nebo dvě krabičky denně během deseti let).
Náklady rostou i kvůli vstup nových léků
Velkou pozornost VZP samozřejmě věnuje i samotné léčbě závažných chorob. Co se týče nejnákladnější terapie, která se zpravidla odehrává v centrech, ta v posledních letech kontinuálně narůstá – a nijak se to nezměnilo ani v prvním čtvrtletí tohoto roku. Za tři měsíce dosáhl počet unikátně ošetřených pojištěnců VZP 45 tisíc, přičemž se celkový objem nákladů vyšplhal na 4,5 miliardy korun. To je o 12 procent více než za stejném období loňského roku.
„K růstu nejvíce přispěla léčba cystické fibrózy, hematoonkologická onemocnění, nádory plic, Crohnova choroba, těžká psoriáza a metabolické poruchy,“ konstatuje místopředsedkyně správní rady Věra Adámková.
K růstu nákladů přitom přispívá vstup nových léků, v prvním čtvrtletí zejména z oblasti hematoonkologie či oftalmologie, dále rozšiřování indikací do časnějších stadií nemoci a také dlouhodobost léčby například u roztroušené sklerózy, Crohnovy choroby či revmatologických onemocnění.
Velmi náročná, a to i finančně, je léčba některých vzácných chorob. Jde i o případ spinální muskulární atrofie, na kterou dnes máme tři inovativní přípravky – od roku 2019 Spinrazu, od roku 2020 Zolgensmu a od loňska také Evrysdi. „Jedná se o léčbu zejména malých dětí, která je centralizována ve FN Motol, FN Brno a FN Thomayerova nemocnice. Spinraza je podávána také ve FN Ostrava, takže je pokryta celá republika,“ doplňuje Věra Adámková. V prvním čtvrtletí tohoto roku přitom Spinrazu dostalo 14 pacientů, Zolgensmu tři a Evrysdi 36.
Lidé čekající na důchod již nemusí dokládat platbu pojistného
Správní rada se také včera zabývala prodlevami při posuzování nároků na starobní důchod. Kvůli lhůtám přesahujícím zákonem dané termíny na České správě sociálního zabezpečení se totiž objevil problém u žadatelů, kteří již nepracují. V důchodu za ně platí pojistné stát, kvůli průtahům ale docházelo k tomu, že v době čekání po nich pojišťovna požadovala doložit, jak budou hradit pojistné.
„Aby nedocházelo ke znejišťování společnosti, především těchto našich klientů, sešlo se vedení VZP se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení. Dohodli se, že VZP dostane seznam žadatelů, kteří žádají o důchod, ale jejich žádost ještě není vyřízena, a to do 30. 5. VZP tak dále nebude od těchto lidí požadovat doložení úhrady minimálního pojistného. Počítáme, že situace s přiznáváním důchodů se vyřeší během jednoho až dvou měsíců. Pokud by se stalo, že některým z žadatelů nebude v důchodovém řízení vyhověno, bude se s nimi vzniklý nedoplatek řešit individuálně,“ přibližuje Tom Philipp.
Dobrou zprávou je, že i přes náročné období se největší české zdravotní pojišťovně vede ekonomicky dobře. Konečný zůstatek na běžném účtu k 30. dubnu byl 16,4 miliardy a na rezervním fondu měla VZP 3,6 miliardy korun. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až duben činil 2,6 miliardy, a pokud bude takto pokračovat nadále, znamenalo by to, že na konci roku bude saldo minus tři miliardy – tedy méně, než počítal zdravotně pojistný plán. Příjmy za první čtyři měsíce přitom dosáhly 90,5 miliardy, výdaje pak 84,4 miliardy korun.
„VZP je v tuto chvíli v dobré kondici, všechny své závazky je schopna dodržet a hospodaření se vyvíjí mírně lépe, než jsme předpokládali, když jsme dělali zdravotně pojistný plán,“ dodává Tom Philipp.
Michaela Koubová
