Vstup nových technologií do systému tuzemského zdravotnictví – to bylo jedno z klíčových témat panelové diskuse na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví. Politici, šéf VZP, technologický expert i ředitelé dvou fakultních nemocnic se shodli na tom, že nastavený systém úhrad inovacím svědčí, ale stále je co zlepšovat. Jedním ze závěrů diskuse bylo konstatování, že je pro systém zásadní, abychom přestali vnímat inovaci jako náklad a začali ji vnímat jako investici.
Na otázku, jak rychle vstupují nejmodernější technologie do praktického poskytování zdravotní péče, odpověděl na začátku diskuse ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09): „Vstupují rychleji, než si může Česká republika ekonomicky dovolit. Máme jednu z největších koncentrací těžké přístrojové techniky v celé Evropě.“ Ministr také doplnil, že schvalování přístrojovou komisí nestaví bariéry novým technologiím.
Situace je podle Válka u nás velmi příznivá i v oblasti léků „Portfolio léků, které je u nás hrazeno z veřejného pojištění, nikde v Evropě tak bohaté není,“ uvedl. Připustil ale, že v oblasti spotřebního ZUM (zvlášť účtovaný materiál – pozn. red.), je schvalovací proces někdy naopak velmi pomalý. „Na rozdíl od léků není v této oblasti systém tak dobře nastaven,“ poznamenal Válek.
Podle ministra zdravotnictví v tuzemsku chybí větší provázanost vývoje v akademickém světě se start-upovými programy, nastavená tak, aby se pak v České republice vyvinuté výrobky dostali do praxe. Válek také poznamenal, že jeho ambicí je podepsat s velkými nadnárodními firmami „jakýsi general agreement (všeobecnou dohodu – pozn. red.) mezi vládou a vedením těch firem o vědecko-výzkumné spolupráci“. Vláda se podle něj také snaží dostat do tuzemska investiční peníze do farmaceutických firem provázaných s farmaceutickými fakultami. „Ale nemyslím si, že máme šanci sem dostat základní výzkum a vývoj těžké přístrojové techniky – a tam bych chtěl, abychom do toho vstoupili,“ doplnil ministr zdravotnictví.
Klíčová je angažovanost odborných společností
Podle generálního ředitele technologické firmy Medtronic Czechia Michala Vondraše dává systém akceptace inovací v České republice příležitost českým pacientům z těchto inovací profitovat a benefitovat. „Jsme schopni přicházet se zcela převratnými zdravotnickými technologiemi často jako úplně první na světě,“ uvedl Vondraš. V zavádění nejmodernější technologie podle něj patříme ke světové špičce v řadě oborů – například v diabetologii, neurologii, kardiologii nebo onkologii. I on ale zmínil, že ne ve všech oblastech se daří zavádění kýženou rychlostí. „Například se několik kvartálů nedařilo akceptovat hard-evidence based potvrzenou technologii sakrální neurostimulace pacientů trpících inkontinencí,“ uvedl Vondraš.
„Když jsme se zabývali tím, proč existuje taková diferenciace, zjistili jsme, že důvody nejsou ani politické, ani klinické a ekonomické. Rychlost zavádění inovací je přímo úměrná angažovanosti odborných společností. Čím lepší a jasněji artikulovanou strategii odborná společnost má, tím snadnější proces zavádění inovací je,“ řekl Vondraš. S tím souhlasil i ministr Válek. „To je hlavní důvod, proč si zvu výbory odborných společností, abychom se spolu bavili o tom, jak věci v jejich oborech posunout dál,“ doplnil Válek.
Fundamentální otázkou je podle Vondraše stanovení hranice mezi tím, co jsou smysluplné inovace, a co už ne, respektive, co jsou inovace, za které je systém zdravotnictví ochoten platit. „V globálním zrychleném světě se inovace totiž začnou na systém hrnout brutálně rychle, jsme teprve na začátku technologické revoluce. A neexistuje na světě žádný stát, který by měl dost finančních prostředků na to, aby mohl zaplatit vstup všech inovací,“ řekl Vondraš. A v tomto kontextu pochválil metodiku, kterou zavedla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). „To je ta správná cesta, přestat vnímat inovaci jako náklad a začít ji vnímat jako investici,“ dodal.
Pojmenovat, co je inovace
Předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus zásadní problémy v rychlosti vstupu nových technologií a nových léčebných postupů nespatřuje, ač souhlasí s tím, že by některé odborné společnosti mohly pro věc dělat víc. „Problémem ale je efektivita využívání nových technologií. Už bychom neměli být extenzivní v rozvoji, ale měli bychom se soustředit na vybírání těch správných technologií, které nejsou nákladem, ale jsou investicí a do budoucna se pozitivně promítnou do stavu zdraví obyvatelstva,“ řekl na summitu Kraus.
Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka mají tuzemští pacienti velmi rychlý přístup k inovacím. „Jenom v lékové politice je Česká republika – přestože je to malý trh – v současné době na nějakém 11. místě v dostupnosti nejdražších léčivých přípravků. A připomínám, že jde o léčivé přípravky, které jsou hrazeny z veřejného pojištění, což neplatí v řadě dalších zemích Evropské unie, včetně těch na západ od nás. To je pro Českou republiku velmi dobré vysvědčení. A stejně tak vnímám, že ani přístrojová komise, ani ministerstvo a ani pojišťovny nejsou brzdami vstupu nových technologií. Jediné, na čem musíme pracovat a pracujeme, je pojmenování toho, co je inovace. Aby do systému vstupovaly nové technologie, které jsou přínosné pro pacienty, pro systém a pro řízení nákladů systému,“ shrnul Kabátek.
Tuzemský úhradový systém umožňuje nemocnicím efektivně pořizovat nové technologie, konstatoval ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant. S tím souhlasí i ředitel pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jan Votava. „České zdravotnictví a systém úhrad na inovativní metody jednoznačně má a inovativním technologiím u nás na pomyslném semaforu svítí zelená. V posledních letech už není ani zásadní problém s úhradami úplně nových kapacit,“ potvrdil Votava.
Na ředitelích nemocnic podle něj je, aby byly přístroje efektivně využívány. „Ambicí přednostů a vedoucích lékařů je moderní stroj mít, ambicí ředitele by mělo být, aby byl ten stroj využit maximálně – tak, aby bylo obslouženo co nejvíce pacientů a zároveň, aby bylo dosaženo i efektu ekonomického,“ uzavřel Votava.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
