Člověk musí mít nad umělou inteligencí finální kontrolu, říká Mačát

Přestože je české zdravotnictví tradičně hodnoceno jako velmi kvalitní, stále se potýká s řadou nedostatků, ať už v oblasti personálních kapacit či efektivity fungování. Řešením obojího by mohlo být širší zapojení systémů s umělou inteligencí do procesu zdravotnické péče. Nejen o jejich přínosech, ale i o způsobu, jakým by měly být implementovány, hovořil na sympoziu Zdravotnického deníku a České justice na téma Právo a digitalizace – umělá inteligence ve zdravotnictví ředitel divize Medical Solutions OR-CZ Michal Mačát.

Sympozia Zdravotnického deníku se zúčastnili (zprava) manažer Aireen Matěj Adam, egyptolog Miroslav Bárta, ředitel divize Medical Solutions OR-CZ Michal Mačát, spoluzakladatel společnosti Carebot Matěj Misař. Akci moderoval šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt (vlevo). Foto: Radek Čepelák

Umělá inteligence má potenciál být přínosem v řadě oblastí zdravotnictví. Jednou z nich je bezesporu screening. Jako příklad vhodného zapojení umělá inteligence zmínil Mačát mamografické vyšetření, kdy pomáhá s identifikací a vyhodnocováním mikrokalcifikací – tedy prvotních příznaků maligní léze. „Kontroluje to lékaře a napovídá mu to, jestli něco nepřehlédl,“ shrnul.

Michal Mačát odpověděl i na dodatečné otázky. Foto: Radek Čepelák

Umělá inteligence může nalézt uplatnění i ve zpracování velkých objemů nestrukturované textové dokumentace a dokonce lékařům pomoci v rozhodovacím procesu. Systém by provedl základní selekci a lékař poté následnou diagnostiku. Využitelné to je i na urgentním příjmu, kdy by „počítač“ prioritizoval pacienty dle naléhavosti. Pomoci tak může i při přípravě a plánování výkonů. Na tomto místě Mačát zmínil případ operace karcinomu prsu, kdy zobrazovací systém s umělou inteligencí dokáže chirurga navigovat tak, aby přesně odstranil celý nádor. „Při využití umělé inteligence je výsledek podstatně lepší a pacientky do nemocnice nevrací,“ uvedl.

Obecenstvo ocenilo příspěvky řečníků potleskem. Foto: Radek Čepelák

Mačát ovšem upozorňuje, že důvodem existence umělé inteligence není kompletní nahrazení lidí. Má sloužit jen jako pomocný doplněk a jako takový by neměl přinášet víc práce, než užitku. „Umělá inteligence by měla běžet na pozadí. V podstatě by s ní lékař neměl pracovat. On pracuje například s nemocničním informačním systémem a umělá inteligence mu napovídá,“ upřesnil Mačát. „Důležité je, aby člověk měl nad umělou inteligencí finální kontrolu a mohl validovat její výsledek,” dodal závěrem.

Filip Krumphanzl

Foto: Radek Čepelák

První část sympozia se věnovala právnickým aspektům umělé inteligence. Zleva vystoupili náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala, vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák a Martin Vlasta, advokát advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. Foto: Radek Čepelák
Zleva náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala. Foto: Radek Čepelák
Zleva vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák a Martin Vlasta, advokát advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. Foto: Radek Čepelák