Ve vyhodnocování dat efektivity se zaspalo, ale jinak je český zdravotní systém stabilní a na špičkové úrovni, myslí si vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven Ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal. Svou důvěru v systém, navzdory jeho četným vadám a nepříznivým demografickým statistikám, prezentoval 17. dubna na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Koncept systémových změn pro udržitelné zdravotnictví 2030+. Hrozící problémy, související s populačními změnami, může podle Zapletala vyřešit integrace příchozích ukrajinských uprchlíků.
„Český zdravotní systém je z hlediska obvykle hodnocených parametrů na špičkové úrovni – vykazuje široký nárok i dostupnost zdravotních služeb při zachování silné finanční ochrany obyvatelstva,“ nešetřil chválou Zapletal, když hodnotil současný stav českého zdravotnictví. Systém má podle něj v současnosti dostatek prostředků na zajištění úhrad zdravotních služeb a připomněl i jejich výbornou dostupnost. „Nízké jsou i takzvané out-of-pocket payments, tedy zejména doplatky za léčivé přípravky či přímé platby za stomatologické vyšetření,“ konstatoval na sympoziu. Ve výčtu pozitiv zmínil i loňské výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven, kdy přebytek činil pět miliard korun a to navzdory očekávanému deficitu ve výši 9,5 miliardy. „Pozitivnější vývoj oproti předpokladům je většinou pravidlem,“ uvedl dále pracovník ministerstva na sympoziu.
Nutriční poradenství na školách
Nezůstalo ale pouze u kladů. Zapletal vyjádřil obavy nad tím, že ačkoliv se v České republice zvyšuje věk dožití, věk dožití ve zdraví zůstává prakticky beze změny. To vede ke zvyšování výdajů na veřejné zdravotní pojištění a problematická je v tomto ohledu i snižující se dostupnost primární péče. Varoval, že v regionech s nižší životní úrovní může nedostatek praktických lékařů vést k rezignaci na prevenci chronických onemocnění i jejich záchyt před rozvinutím do závažných stavů. „Zhoršená dostupnost v některých oblastech povede k tomu, že tlak na následnou péči bude čím dál tím větší,“ přiznal Zapletal.
Je proto podle něj potřeba navýšit investice do primární péče i prevence, nikoliv však jen „bezhlavým“ navyšováním úhrad a bonifikací. Stát by měl podpořit preventivní programy, posílit pozitivní motivaci k předcházení nemocem a cílit nejen na rizikové skupiny, ale i na děti. Zapletal zvlášť zmínil nutnost posílit edukační aktivity na školách. „Dnes samozřejmě máme tělesnou výchovu, ale myslím, že v rámci nich by mohlo být i nějaké nutriční poradenství,“ zamýšlel se.
Kontroverzní paragraf nemá omezení
Jako zásadní chybu Zapletal vidí, že v České republice chybí systematické sledování, měření a vyhodnocování efektivity zdravotního systému, na jejichž základě by bylo možné směřovat politické rozhodování. „Myslím, že tady jsme zaspali. Nyní se to ale zlepšuje s tím, jakou aktivitu vytváří ÚZIS,“ dodal a připomněl plánované zavedení systému HSPA (Health System Performance Assessment), jehož cílem je právě nastavení indikátorů, které by poskytly základ pro rozhodování a směřování politik ve zdravotnictví. „HSPA indikátory, které byly připraveny ve spolupráci se všemi stakeholdery, by měly poskytnout základ pro posouzení a zhodnocení vývojů a změn zdravotního stavu populace, výkonnosti zdravotnictví, kvality poskytované péče, výsledků přijatých opatření ve zdravotní politice a dostupnosti zdravotní péče pro všechny obyvatele,“ přiblížil šíři záběru systému.
Jako jednu z výzev do budoucna Zapletal vidí i rostoucí ceny léčivých přípravků a v tomto směru poněkud děravou legislativu. Konkrétně zmínil kontroverzní paragraf 16 Zákona o veřejném zdravotním pojištění, který má ve výjimečných případech umožnit úhradu i jinak nehrazených léčiv, pokud nelze pacienta zachránit jinak. „Paragraf 16 má sloužit jako pojistka pro zcela výjimečné případy, ale nezřídka je využíván pro (ne)systémový vstup léčivých přípravků do nároku pojištěnce,“ varoval Zapletal s tím, že paragraf nemá žádné omezení co se týče výše úhrady a teoreticky tak přes něj mohou být hrazeny i extrémně drahé léčivé přípravky, a to přesto, že u nich dosud nebyla jednoznačně prokázána efektivita.
Polovina uprchlíků zůstane?
Sled aktuálních rizik pracovník ministerstva završil konstatováním faktu, že 71 procent pojistného dnes pochází od ekonomicky aktivního obyvatelstva, ale podle projekcí Českého statistického úřadu bude tento podíl klesat, a to přesto, že v Česku se za posledních deset let citelně zvýšila porodnost, a to na 1,86 dítěte na jednu ženu (psali jsme zde).
Řešení demografických změn může podle Zapletala představovat imigrace ze zahraničí. Uvedl, že od vypuknutí války na Ukrajině se v České republice usídlilo na 325 tisíc uprchlíků, přičemž jen čtyři procenta z nich jsou v důchodovém věku – jde tedy převážně o mladé lidi. „Pokud z nich zůstane polovina na území České republiky, tak máme nějakých 160 tisíc lidí a až 150 tisíc potenciálních zaměstnanců do budoucna,“ vypočítal. Současně uznal, že příchozí cizince je ovšem nutné etablovat na českém pracovním trhu. „Pokud se nám podaří ty osoby začlenit do pracovního procesu, tak i systém veřejného zdravotního pojištění na tom může významně vydělávat,“ dodal závěrem.
Filip Krumphanzl
