Německá vládní koalice plánuje provést takovou reformu nemocniční sítě, která zavede různé úrovně zdravotní péče. Jenže podle experta specializujícího se na ekonomiku zdravotnictví může taková změna vést k takovému výsledku, který nikdo nechce. „Pokud takovou reformu provedeme příliš tvrdě, de facto uskutečníme strukturální čištění a výsledná struktura sítě nemocnic nemusí odpovídat specifikům daných regionů ani potřebám obyvatelstva,“ cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt Jürgena Wasema, zdravotnického ekonoma z Univerzity Duisburg-Essen.
„Jsem skeptický k nastolení různých úrovní péče,“ řekl Jürgen Wasem během tiskové konference, kterou uspořádal Vědecký ústav AOK v Berlíně. Zdravotnický ekonom z Univerzity Duisburg-Essen varuje před reformou německé nemocniční sítě, kterou na sklonku loňského roku představil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD), a o které se od té doby vedou poměrně vášnivé debaty.
Jürgen Wasem se obává, že existuje riziko příliš tvrdé změny struktury nemocniční sítě, kdy výsledkem bude stav, který nebude odpovídat specifikům daných regionů ani potřebám obyvatelstva. „Pokud to uděláme příliš tvrdě, provedeme pouze strukturální čištění, které nikdo ve skutečnosti nechce a ani to nebude objektivně vhodné,“ dodal.
Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach navrhuje definovat celostátní jednotné úrovně nemocniční péče. „Struktury nemocnic v Německu historicky rostly a liší se region od regionu. Každá nemocnice má jiná odborná oddělení a výkony, které nepodléhají žádné přesné definici a podléhají jen částečně minimálním požadavkům,“ citovall před časem deník Deutsches Ärzteblatt z navrhovaných reforem.
Nastavte strukturu nemocnic podle výkonových skupin, navrhují experti
Za účelem standardizace Lauterbach navrhuje rozdělit nemocnice v Německu do tří úrovní. Do první, nejnižší, by spadaly nemocnice poskytující základní péče. Nemocnice druhé úrovně by zajištovaly standardní a specializovanou péči, třetí úroveň nemocnic by poskytovala péči maximální.
V rámci první úrovně by systém ještě rozeznával nemocnice zajišťující pohotovostní péči a nemocnice zajišťující mezisektorovou péči. Tato zdravotnická zařízení by pak měla být oddělena od DRG systému a byla by financována na základně degresivních denních sazeb vypočítaných co nejvěrněji podle skutečných nákladů. Nemocnice prvního stupně by měly sehrát klíčovou roli na cestě k překonání sektorových hranic. Lauterbach proto doporučuje plánovat tyto nemocnice regionálně napříč všemi obory.
Jürgen Wasem místo toho navrhuje, aby regionální podmínky byly zohledněny ve stanovení výkonových skupin a oblastí zdravotní péče. S takovým pohledem na nemocniční reformu vyjádřila na berlínské konferenci souhlas také Carola Reimannová, šéfka centrály zdravotní pojišťovny AOK, jedné z největších zdravotních pojišťoven v Německu.
Nutná spolupráce spolkové vlády a vlád spolkových zemí
„Z našeho pohledu jsou celostátní výkonové skupiny a oblasti nepostradatelné pro konečné sladění plánování a financování s potřebnými strukturami. V budoucnu budou moci spolkové země definovat konkrétní smlouvy o péči pro nemocnice na základě skupin služeb. Ty jsou pak také vhodným podkladem pro rozhodnutí o tom, které z nich dostanou v budoucnu paušál za potřebné výkony bez ohledu na počet případů,“ uvedla Reimannová.
Podle ní je naopak v pořádku, že reforma nemocnic počítá s tím, že složité zákroky by v budoucnu měly provádět pouze specializované kliniky. Reimannová zmínila řadu studií, z nichž vyplývá, že výrazně větší šance na přežití u pacientů s rakovinou se vyskytuje u těch, kteří se léčí v certifikovaných centrech. „Příklady ukazují, jak naléhavá je reforma struktury nemocnic zaměřená na kvalitu,“ dodala.
Wasem i Reimannová se shodli, že spolková vláda i vlády spolkových zemí musí při provádění nemocniční reformy spolupracovat a vycházet ze sjednocených kritérií, podle nichž nakonec reformu uskuteční.
Zdeňka Musilová
