O trendech v elektronizaci zdravotnictví z pohledu technologické firmy, která se této oblasti dlouhodobě věnuje, mluvil na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví Michal Mačát, spolumajitel a ředitel divize Medical Solutions ve firmě OR-CZ. Budoucnost vidí v umělé inteligenci pracující nenápadně na pozadí, v propojení informačních systémů i v cloudových řešeních. „A při tom všem ještě zkusme nenaštvat naše klienty – lékaře ani pacienty,“ dodal.
OR-CZ se zdravotnické informatice věnuje dvacet let. „Začali jsme zpracováváním obrazových dat, postupně jsme doplnili dodávky a integraci ERP systémů. Dnes máme náš systém ve více než 120 zdravotnických zařízeních v celé České republice, máme i poměrně velké regionální instalace. A troufám si říct, že jsme byli jedni z prvních, kdo v Česku začal dělat telemedicínu, protože v regionálních systémech se naprosto běžně využívá diagnostika a vzdálená konzilia. A ten, kdo diagnostikuje obrazová data, už dnes může běžně sedět jinde než v nemocnici,“ vysvětlil Mačát.
Cloudy na vzestupu
V poslední době se odborníci v OR-CZ zaměřili na analýzu obrazových dat s pomocí umělé inteligence, interoperabilitu (schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat a vzájemně si poskytovat služby) a cloudové služby – tedy na oblasti, u nichž se dá předpokládat velký růst a široké zapojení v čím dál více zdravotnických zařízeních. „Nemyslíme si ale, že naše vývojáře v nejbližší době nahradíme umělou inteligencí, ta doba zřejmě ještě tak rychle nenastane. Umělá inteligence nicméně může vykonávat úkony, které jsou pro lidi nezáživné. Může nám pomoci zrychlit vývoj a vylepšit jeho kapacity,“ uvedl Mačát.
„U umělé inteligence většinou nebudete vědět, že pracuje. A když nevíte, že pracuje, je to správně,“ upozornil Mačát. A přidal i příklad: „To, s čím pracujete v umělé inteligenci, je například náš systém PACS. Lékař nemá mít žádný další systém, pracuje s PACSem a na pozadí pracuje umělá inteligence, která do PACSu poskytuje obrázky a relevantní výsledky.“
Mačát upozornil i na to, že plnohodnotné užívání umělé inteligence je mimořádně náročné na hardwarovou infrastrukturu a na hardwarový výkon. „Je velice důležité počítat s tím, že se musíte pohybovat v cloudech, protože takovou hardwarovou infrastrukturu patrně nemá smysl ve zdravotnických zařízeních budovat,“ vysvětlil Mačát s tím, že OR-CZ nabízí i cloudová řešení. „Ta jsou vhodná především pro menší zdravotnická zařízení, typicky pro ambulanci, která nemá ani jeden rentgen, ale potřebuje někde bezpečně uchovávat obrazová data. A nechce je od pacientů dostávat na CD discích,“ řekl Mačát. A dodal: „Cloud, což bylo ve zdravotnictví ještě před pěti lety sprosté slovo, se dnes stává realitou.“
V datech kvalita poráží kvantitu
Firma OR-CZ se věnuje také spolupráci s lékaři ve fakultních nemocnicích a s akademiky. Společně s Fakultní nemocnicí Ostrava a Ostravskou univerzitou připravila projekt, který se věnuje monitoraci pohybového aparátu pacientů po ortopedických operacích. „Používáme vložky se senzory do bot, které nám umožňují monitorovat to, jak pacient našlapuje, jestli cvičí, jak rehabilituje, jak zatěžuje nohu nebo jaký má nášlap,“ představil technologickou inovaci Mačát. Na dálku je díky tomu podle něj zajištěno, že se pacient bojí vyhýbat rehabilitaci a zároveň je pod drobnohledem lékařů.
Společně s Fakultní nemocnicí Brno firma OR-CZ zase realizovala projekt Automatická detekce mikrokalcifikací v mamografii, který je zaměřený na mamografický screening. „Lékaři nám pomohli získat soubor dat, který jsme poté ‚nalili‘ do umělé inteligence. A v rámci tohoto projektu jsme zjistili, že mnohem důležitější než množství dat je jejich kvalita. Takže když se mě zákazníci ptají, kolik dat je pro umělou inteligenci potřeba, popravdě odpovídám, že nevím,“ vysvětlil Mačát. A dodal: „Takovými projekty se učíme, posouváme se dál a na základě získaných zkušeností si pak můžeme vybírat i partnery pro implementaci umělé inteligence u našich zákazníků, protože máme know-how, co je důležité a jak k tomu přistupovat.“
Sdílení zdravotnické dokumentace je další oblastí, která je pro úspěšnou digitalizaci nevyhnutelná. „Vytvořili jsme dvě služby, z nichž jedna se jmenuje Dr.Sejf – ta je určena pro zasílání zdravotnických záznamů pacientům. Například Fakultní nemocnice v Motole implementovala Dr.Sejf v době pandemie covidu a pomocí této služby posílali bezpečnou a jednoduchou formou pacientům laboratorní výsledky covidových testů,“ uvedl Mačát.
V jednoduchosti je síla
Za klíčovou komponentu digitalizace považuje Mačát i jednotnost digitálního prostředí. „Byl bych hrozně nerad, aby to ve zdravotnictví dopadlo tak jako v některých jiných oborech. Mám třeba nějakou pojišťovnu, banku, dodavatele energií, nakupuji na internetu – a každá z těchto firem po mně chce, abych se přihlašoval do nějakého jejího webového portálu. Je jich tolik, že si ani nejsem schopen ty přihlašovací údaje pamatovat. I aplikací mám v mobilu už tak moc, že se v nich ani nevyznám a některé jsem použil jen jednou, protože mě dodavatel služby donutil, abych si jeho aplikaci stáhnul. Nechtěl bych, aby podobně i ve zdravotnictví fungovalo velké množství portálů a služeb se spoustou hesel,“ sdělil Mačát své obavy.
A pokračoval: „Proč by se měl pacient, který jde například jen jednou na radiologické vyšetření do nějakého zdravotnického zařízení, podstupovat přihlašování do portálu, aby si mohl stáhnout svá obrazová data? Ty se dají zaslat nějakou službou, přijdou do mailu a je to bezpečné, s šifrováním a dvojí autentifikací. To umí třeba právě náš Dr.Sejf.“
Nově spouští OR-CZ i službu mDEX, což je výměnná síť. „Je univerzální – a lze skrze ni tedy posílat jakákoli data, dáváme otevřené API rozhraní pro napojení externích systémů. Platí tedy totéž, co u umělé inteligence: Není cílem, aby lékař používal naši síť, ale aby se data posílala na pozadí a lékař pracoval jen s aplikací, se kterou je zvyklý pracovat,“ vysvětlil Mačát.
Klíčem k úspěšné digitalizaci je podle něj umět analyzovat data a sdílet je nejen s pacienty a dalšími zdravotnickými zařízeními, ale i mezi aplikacemi v rámci jednoho pracoviště. „Možná to sice bude znít úsměvně, ale v některých zdravotnických zařízeních používají více aplikací, ve kterých se vyskytuje pacient, a ne vždy jsou propojeny mezi sebou a ne vždy v nich lze identifikovat pacienta – i v rámci jednoho zdravotnického zařízení,“ vysvětlil Mačát.
Základní pravidlo toho, jak digitalizovat a zavádět technologické inovace ve zdravotnictví podle Michala Mačáta zní: Nenaštvat ani uživatele v řadách zdravotníků, ani pacienty.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
