V oblasti elektronizace zdravotnictví zaostáváme za některými zeměmi o dvacet a více let. Důvodem je chybějící legislativní rámec, nedostatečné vymáhání inovací i neochota IT specialistů pracovat v resortu. Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví to řekl náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Antonín Hlavinka. A nabídl cesty, jak věci změnit i kde se ke změnám inspirovat.
Fakultní nemocnice (FN) Olomouc participuje v řadě evropských projektů, mezi něž patří například aktivní účast v MAFEIP (evropský rámec pro monitorování a hodnocení), PROFID (zavádění mezinárodních kohort a registrů napříč Evropou) nebo zapojení tamního Národního telemedicínského centra jako referenčního místa v Evropském inovačním partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí. A právě účast v evropských projektech podle Hlavinky odhaluje nedostatky v elektronizaci tuzemského zdravotnictví.
„V mezinárodních projektech narážíme na to, že nám chybí digitalizace, legislativní prostředí i možnost standardizace, abychom si dokázali vyměňovat data s partnery, se kterými spolupracujeme v rámci projektů Evropské komise,“ řekl Hlavinka. A dodal: „Úplně všechny ty projekty se týkají elektronizace, zkušenosti v této oblasti tedy máme a často se dnes nacházíme na hraně zákona v určité šedé zóně, kde si data potřebujeme s evropskými institucemi vyměňovat a sdílet,“ uvedl Hlavinka.
Pochválil přitom otevřený postoj Evropské komise k digitálnímu zdravotnictví. „Zejména po covidu se ukázalo, že elektronizace je naprostá nezbytnost. A 90 procent respondentů oslovených Evropskou komisí souhlasí s tím, aby byla jejich data sdílena, samozřejmě za předpokladu, že budou dostatečně zabezpečena,“ řekl náměstek ředitele FN Olomouc. A doplnil, že tuzemské průzkumy dávají rozvoji digitalizace také optimistické predikce – v České republice je velmi nakloněno tomu, aby byla data sdílena, 70 procent respondentů.
Digitalizací k menšímu množství úmrtí
Za pionýry, kteří prošlapávali cestičky elektronizace a digitalizace, zaostáváme často i o dvacet nebo dokonce více let, konstatoval ve svém vystoupení Hlavinka. Jako příklad takového pionýra uvedl Izrael, kde došlo k přechodu na e-recepty v roce 1995, u nás se to stalo v roce 2018. „Udělali to tak, že namotivovali lékaře. Řekli jim, že pokud zahodí papíry a začnou používat počítače, dostanou dřív peníze,“ řekl Hlavinka.
Podle náměstka ředitele Fakultní nemocnice Olomouc držíme se zeměmi s rozvinutější elektronizací krok jen ve jednoduchých vertikálách. „Ale kdybychom ho nedrželi aspoň v nich, byli bychom za blázny. Takže držíme krok třeba v aplikacích pro telemedicínu, ale když se podíváme na zdravotnictví celkově, těch dvacet a více let ztrácíme,“ uvedl Hlavinka s tím, že se například Katalánci, se kterými má FN Olomouc společný projekt, velmi divili, že nemáme zavedené EMR standardy na výměnu dat.
Důsledky zaostávání v elektronizaci jsou podle něj dalekosáhlé a dramaticky ovlivňují i ty, o které jde ve zdravotnictví nejvíce – tedy pacienty. „Třetí nejčastější příčina úmrtí jsou diagnostické chyby. Pokud zavedeme digitalizaci, snížíme vliv lidského faktoru a počet takových úmrtí klesne. Ale nejen to. Například u srdečního selhání a dalších kardiovaskulárních chorob nebo rakoviny může zavedení telemedicíny, konkrétně pravidelného telemonitoringu, snížit mortalitu o 30 až 40 procent. Existují tuzemské i zahraniční průzkumy, které to ukazují,“ konstatoval Hlavinka.
Začít už u mediků
Aby zvýšili digitální povědomí tuzemských lékařů, rozhodli se odborníci z FN Olomouc a z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci začít už u mediků. Hlavními tématy nového předmětu, jehož výuka probíhá od aktuálního školního roku na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a který je povinný pro studenty 4. ročníku, jsou eHealth/mHealth, legislativa v oblasti digitalizace, kybernetická bezpečnost a ochrana osobních údajů, studenti se ale v rámci praktických seminářů dozvědí něco i o telemedicíně, asistivních technologiích nebo o nemocničních a ambulantních informačních systémech.
„Trochu zatlačit na budoucí lékaře byla nutnost, a nechceme skončit u lékařů. Plánujeme ukázat možnosti a krásu digitalizace ve zdravotnictví i zdravotnickému personálu,“ řekl Hlavinka. A upozornil na fakt, že nízká digitální gramotnost zdravotníků rozhodně není českým specifikem. „Spolupracujeme s japonskými kolegy a tak trochu jsme předpokládali, že nás budou v oblasti digitalizace učit. A oni nám vysvětlili, že v žádném případě. Oni umějí techniku dobře vyrábět, ale absolutně ji neumějí používat. Lékař tam vyjde ze školy a oni jsou rádi, když vůbec umí počítač zapnout,“ komentoval Hlavinka.
Princip dobrovolnosti? Naprostý nesmysl
V čem konkrétně způsobuje podle Hlavinky v praxi největší problémy nerozvinutá digitalizace? „Pokud dnes chcete jako nemocnice získat pacientská data, musíte komunikovat s dalšími třeba dvaceti nemocnicemi a ptát se jich, jestli nemají o pacientovi nějaké informace. Poté musíte z registrů, které ani nemáte, zjistit, jestli pacient je opravdu ten váš pacient, jestli je jeho zdravotní dokumentace validní a není už stará. A totálně se zamotáte,“ řekl Hlavinka.
Za naprostý nesmysl považuje v oblasti digitalizace princip dobrovolnosti a velmi vítá skutečnost, že se od něj již odstupuje. „Mám radost z toho, že ministerstvo zdravotnictví už neprezentuje, že elektronizace bude pouze na bázi dobrovolnosti, jak to prezentovalo před deseti lety,“ sdělil náměstek ředitele FN Olomouc a dodal, že také právě kvůli tomuto přístupu uplatňovanému v minulosti v elektronizaci o tolik let zaostáváme.
Stejně jako ve FN Ostrava připravují i ve FN Olomouc projekt bezpapírové nemocnice, respektive bezpapírových ambulancí. Cílem je eliminace papírových ambulantní karet a kartoték, efektivnější a rychlejší procesy i více času na pacienta. Projekt je rozdělen do sedmi fází, mezi nimiž je například elektronický podpis zpráv v NIS, minimalizace informovaných souhlasů, digitalizace veškerých interních žádanek a objednávání do ambulancí online pomocí portálu pro pacienty. V první fázi se do něho zapojuje šest klinik. „Než budeme implementovat nemocniční informační systém (NIS), rozhodli jsme se vyzkoušet to hlavní, co bude implementace NISu obnášet,“ vysvětlil Hlavinka. A dodal: „Máme 25 let starý NIS a dolovat z něj data, to není maturita, ale doktorát.“ Hlavinka řekl, že NIS chtěli ve FN Olomouc vyměnit už dávno, proces se ovšem podobá „IT noční můře“ kvůli zdlouhavému a komplikovanému soutěžení.“
Podle náměstka ředitele FN Olomouc je krom toho, že v ČR zatím chybí kompletní legislativní prostředí pro zavedení digitálního zdravotnictví, brzdou tuzemské elektronizace i nedostatek IT profesionálů, pro které by byla práce v oblasti zdravotnictví zajímavá. „Naštěstí se nám jednou za půl roku podaří sehnat šikovného IT pracovníka, jehož motivací nejsou jen peníze, ale je to opravdu srdcař a chce pomáhat zachraňovat díky IT lidské životy. Díky bohu za takové lidi,“ uzavřel své vystoupení optimisticky Hlavinka.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
