Rozvoj managementu chronických onemocnění může být obrovským přínosem pro zdraví populace i fungování zdravotního systému. Summit Zdravotnického deníku „Technologie a inovace ve zdravotnictví“ ovšem ukázal, že kromě klíčových nástrojů chybí i funkční definice tohoto způsobu poskytování zdravotní péče. A není zcela jasné, kdo by ji měl vlastně nastavit. Jakou roli v tom má hrát věstník ministerstva zdravotnictví?
Na potřebě rozvoje managementu chronických nemocí se shodují zástupci zdravotních pojišťoven, odborných lékařských společností i další experti na segment zdravotnictví. V rámci diskuze na téma „Management péče v proudu inovací a technologických změn“ však zazněly důležité otázky, na něž je nutné najít odpověď. Jedna z nich se týká právě chybějící definice, bez níž je velmi obtížné tento moderní přístup systematicky rozvíjet.
„Kdo je zodpovědný za definici managementu chronických onemocnění? A jaká je v tomto ohledu role věstníku ministerstva zdravotnictví?“ formuloval dva podstatné dotazy předseda zdravotnické sekce Hospodářské komory ČR Ivo Hlaváč. Má tato definice vzniknout jaksi živelně v rámci soutěže veřejných zdravotních pojišťoven a diskuze mezi odbornými lékařskými organizacemi, či ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR? Nebo jinak řečeno – má být ve věstníku zveřejněn konkrétní návod, podle nějž se bude v praxi postupovat, či mají definice a postupy tohoto managementu vzejít z praxe a následně být „jenom“ popsány ve věstníku?
Neztratit se v úřednické mašinérii
S definicí managementu chronických chorob totiž podle Hlaváče úzce souvisí další důležité otázky. Například jaká má být propustnost pacientů v rámci zdravotního systému, jakou podobu by měla mít preskripce pro pacienty, jakým způsobem by měla být vyhodnocována případná rizika a jak by na ně měla být preskripce na jednotlivých stupních zdravotního systému vázána.
„Tuto debatu už jsme do určité míry vedli. Co se věstníku ministerstva zdravotnictví týče, jsem velký skeptik. Myslím, že toto bychom si měli vydiskutovat s pojišťovnami v rámci odborných společností. Úřednická mašinérie by měla nastoupit úplně na konci,“ konstatuje předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. „A neměli bychom v ní ztratit nit té původní myšlenky, což se obávám, že se občas děje,“ dodává.
Nebýt se správným léčením pozadu
Člen výboru České asociace ambulantních kardiologů Jiří Veselý upozorňuje, že v kontextu hledání definice a postupů managementu chronických chorob by se role odborných společností určitě neměla podceňovat. „Například v oblasti kardiologie prakticky každý rok přijímáme nová doporučení třeba pro čtyři onemocnění najednou. A nejde jen o doporučení česká, ale evropská, která jsou dána aktuálními vědeckými poznatky,“ vysvětluje.
Součástí těchto doporučení jsou nejenom aktualizované postupy pro diagnostiku a léčbu, ale právě i pro organizaci péče. „Třeba v oblasti srdečního selhání je nyní určitá preference ambulantní péče, což se projevuje nejen na úrovni velkých center, ale prakticky i v okresech,“ upřesňuje.
Ve zdejších podmínkách podle něj aplikace není snadná ani rychlá, ale pokud to budou podporovat pojišťovny například bonifikačními programy, jako je VZP PLUS srdeční selhání, může to posunout péči o pacienty se srdečním selháním velmi prospěšným směrem. „Ale ta rychlost příchodu nových informací a změn postupů je tak velká, že pokud budeme spoléhat na to, že všechno budeme duplikovat do věstníku ministerstva zdravotnictví, mohli bychom být se správným léčením pozadu,“ dodává.
Podnět k vyřešení zásadních otázek
Specifický pohled na roli věstníku ministerstva zdravotnictví nabízí Pavel Hroboň, řídicí partner ve společnosti Advance Healthcare Management Institute, který byl v minulosti náměstkem ministra zdravotnictví. V odpovědi na otázku, zda by měl při stanovování definice a postupů managementu chronických chorob hrát zásadní roli věstník, nebo výsledek diskuze mezi odbornými organizacemi a zdravotními pojišťovnami, se přiklání spíše ke druhé variantě.
„Myslím, že pokud se na něčem dohodnou odborné lékařské společnosti a zdravotní pojišťovny a je to založeno na důkazech, tak je věstník ministerstva zdravotnictví dobrým místem, kde to zveřejnit. Je to užitečný nástroj, ale podle mne není zapotřebí k tomu, aby v něm vycházely detailní návody,“ tvrdí. A připomíná, že ve věstníku ministerstvo zveřejňuje svá doporučení, která nemají právní závaznost, což je rozdíl proti ministerským vyhláškám, nařízení vlády a podobně.
Zároveň poukazuje na to, že věstník v minulosti opakovaně sehrál přínosnou úlohu. „Dá se říci, že tu existuje jakýsi ping pong mezi ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo někdy říká pojišťovnám, že by měly něco dělat, a pojišťovny odpovídají, my bychom hrozně rády, kdyby nás to ministerstvo nechalo dělat,“ popisuje. V tomto případě podle něj věstník může mít velmi pozitivní význam. Protože fakt, že ministerstvo zveřejněním ve věstníku něco podporuje, byť právně nezávazným způsobem, může být silným podnětem k tomu, aby se pokročilo k vyřešení některých zásadních otázek.
Dosažení konsenzu a stanovení indikátorů
Pohled na funkci věstníku ministerstva zdravotnictví v oblasti stanovení postupů managementu chronických chorob, a nejen u nich, se navíc v blízké budoucnosti může ještě změnit. „Asi všichni víme, že na půdě ministerstva vzniká nová platforma, projekt NIKEZ (Národní institut kvality a excelence zdravotnictví), který by měl poprvé popsat standardizovanou rychlou cestu k věstníku,“ říká Ivo Hlaváč.
Tato cesta by měla vést přes dosažení konsensu odborných společností, jichž se daná problematika týká, a zároveň přes stanovení indikátorů kvality, které se budou sledovat a vykazovat. „Troufám si říci, že to je zcela nezastupitelná role. Neumím si představit, že by jednotlivé zdravotní pojišťovny definovaly vlastní indikátory kvality péče, proto je důležitá funkce věstníku,“ uvádí předseda zdravotnické sekce Hospodářské komory ČR. A dodává, že pak mohou zdravotní pojišťovny soutěžit o to, jak rychle, dobře a atraktivně management chronických onemocnění narolují na vlastní kmen pojištěnců.
Lenka Springs
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
