Implementace zásadního evropského nařízení, finance alokované do elektronizace zdravotnictví v rámci Národního plánu obnovy a celková změna nastavení systému tuzemského zdravotnictví. To vše by mohlo pomoci k tomu, aby zhruba v roce 2025 byla zdravotnická dokumentace vedena elektronicky a aby byla efektivně sdílena mezi poskytovateli. Na druhém ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví, který pořádá Zdravotnický deník, o tom mluvili náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a vrchní ředitel pro informační a komunikační technologie ministerstva zdravotnictví Milan Blaha.
Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček na summitu upozornil na úzkou provázanost aktivit ministerstva zdravotnictví se zásadní legislativní změnou, o níž se právě diskutuje na úrovni Evropské unie – tedy vznik evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat (European Health Data Space – EHDS). „Považujeme to za změnu, která nás částečně nuceně posune dopředu. Jde o nařízení, takže se pochopitelně nevyhneme ani jeho realizaci na národní úrovni. A jak standardizace, tak to, co nejvíce rezonuje – tedy pacient a jeho data ve středu konfliktního zájmu, nejen ve smyslu poskytnutí lepší zdravotní péče při plánování a řízení zdravotnictví, ale zároveň dostupnost dat pro konkrétního pacienta i jeho lékaře za všech podmínek a okolností, je něco, co se musí promítnout do toho, co už dnes děláme i co připravujeme. A to bez ohledu na to, jak bude ve finále EHDS vypadat. Změny, které proběhnou, samozřejmě budou ještě zásadní, nicméně jádro, předpokládám, zůstane a bude určovat, jak bude organizace zdravotnictví vypadat nejen v České republice, ale v celé Evropě,“ řekl Dvořáček.
Bude to bolet, ale jiná cesta není
Dvořáček míní, že způsob implementace EHDS bude do značné míry násilný, ale dodává: „Evropa bohužel nemá šanci postupovat jinak, než touto lehce násilnou formou, protože jinak u zdravotnických dat nedojde k posunu… EHDS je naprosto zásadní nástroj, který nám pomůže evropské zdravotnictví do budoucna plánovat a jeho zdroje, kterých budeme mít pravděpodobně čím dál tím méně, řídit lépe než dnes, neefektivní místa odřezávat a věnovat se skutečně jen tomu, co ve zdravotnictví potřebujeme. Je to nesmírně ambiciózní, nesmírně drahé a bude to bolet, ale nemyslím, že by Evropa měla jinou možnost, jak dosáhnout toho, aby členské státy v elektronizaci zdravotnictví postoupily.“
Za naprosto klíčový nástroj digitalizace v českém zdravotnictví považuje Jakub Dvořáček Národní plán obnovy. „I proto je jeho poměrně velká část – okolo 1,3 miliardy korun – dedikována do oblasti IT a posílení kapacit ministerstva i kapacit zdravotnických zařízení. „Je to úžasný dar a úžasná příležitost a nástroj tlaku na nás na všechny, aby implementace proběhla tak jak má, zároveň to ale vytváří obrovská rizika pro celou Českou republiku z hlediska případného vracení peněz,“ vysvětlil Dvořáček s tím, že Národní plán obnovy je provázán napříč jednotlivými sektory a „havárie v jednom sektoru znamená havárii celého Národního plánu obnovy“.
Národní plán obnovy není podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka jen zcela zásadním programem pro celé české zdravotnictví, ale i ideálním impulzem ke změnám na ministerstvu. „Tím, že Národní plán obnovy částečně implementuje ministerstvo zdravotnictví a jemu podřízené organizace, je to pro nás obrovská příležitost, jak posunout a změnit své vnitřní kapacity – a to nejen kapacity technické a technologické, ale i lidské,“ uvedl náměstek ministra. Podle něj díky tomu vznikne na ministerstvu nová kapacita, která bude poskytovat podporu přímo řízeným organizacím i dalším zdravotnických zařízením, které budou benefitovat z cílených evropských výzev.
Aby pacienti neběhali mezi poskytovateli s papíry
O tom, co nás v rámci elektronizace zdravotnictví v nejbližších letech čeká, promluvil na summitu ředitel sekce informačních a komunikačních technologií na ministerstvu zdravotnictví Milan Blaha. „V rámci elektronizace zdravotnictví máme vlastně stejný deadline jako Národní plán obnovy – tedy přelom let 2025 a 2026. Do té doby jsme si vytyčili úkoly a předpokládané výstupy, které by měly vzniknout,“ řekl Blaha. Tyto úkoly dělí do tří základních skupin – naplnění povinností dle zákona č. 325/2021 o elektronizaci zdravotnictví, kybernetická bezpečnost a ostatní služby elektronického zdravotnictví.
Za jednu z priorit digitalizace, která se navíc také prolíná s EHDS, považuje Blaha to, aby byla elektronická dokumentace vedena elektronicky a byla sdílena mezi poskytovateli. „Chceme umožnit bezpečné elektronické sdílení a výměnu zdravotních dat mezi poskytovateli a pacienty tak, aby pacienti neběhali mezi poskytovateli s papíry jako jsou propouštěcí zprávy, ale aby sdílení bylo flexibilní, jednoduché a také standardizované. Pak máme prostor postupně jednotlivé procesy optimalizovat a dělat je automatizovaně. A práci když už nešetřit, tak alespoň nepřidávat. To je stav, do kterého se chceme dostat,“ uzavřel Blaha, podle něhož je možné do roku 2025 takového stavu dosáhnout.
Jakub Němec
