VZP v rámci druhé fáze Milostivého léta odpustila na penále 262 milionů korun, vybrat se jí naopak povedlo 104 milionů na doplaceném pojistném. Je to sice o dost méně než v první fázi, nicméně i tak zdravotní pojišťovna v rámci celé akce získala v průměru více peněz, než kdyby částky vymáhala exekučně. Po včerejším jednání správní rady VZP to novinářům řekli její členové.
Správní rada VZP se včera zabývala vyhodnocením akce Milostivé léto. První fáze probíhala od 1. listopadu 2021 do 28. ledna 2022, druhá pak od 1. září do konce listopadu loňského roku. I když pojišťovna původně doufala, že druhé fáze využije vzhledem k lepšímu povědomí o akci více lidí, nakonec byl opak pravdou.
V první fázi bylo vydáno 15 400 usnesení vydaných soudními exekutory, a to u 10 700 dlužníků. Výše uhrazeného pojistného přitom dosáhla 231 milionů korun, výše odpuštěného penále pak 878 milionů korun. Během druhé fáze bylo vydáno 4500 usnesení vydaných soudními exekutory, které se dotýkaly 2800 dlužníků. Výše uhrazeného pojistného činila dohromady 104 milionů, zatímco odpuštěné penále dosáhlo 262 milionů korun. Pro srovnání: před rokem touto dobou dlužilo VZP 192 500 pojištěnců, přičemž výše dlužného pojistného dosahovala 9,5 miliardy korun. Pokud by bývali všichni možnosti Milostivého léta II. využili, bylo by jim odpuštěno penále v celkové výši 13 miliard korun.
„Podle informace pana ředitele Kabátka ale bylo to, co jsme získali díky tomuto způsobu uhrazení dlužných částek, větší než očekávaný průměr, pokud by se to vymáhalo exekučně. Akci považujeme za velmi prospěšnou, nicméně si myslíme, že by se už neměla vícekrát opakovat. Dvakrát dala možnost lidem v exekuci začít nový život,“ konstatuje předseda správní rady Tom Philipp.
Tradičně se pak správní rada zabývala uprchlíky z Ukrajiny a jimi čerpanou péčí. Ke včerejšímu dni VZP registrovala 296 tisíc lidí z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou, z nichž 89 tisíc jsou děti do 18 let, 135 tisíc ženy a 72 tisíc muži. 66 tisíc ukrajinských uprchlíků už dnes mají zaměstnání, 3700 jich funguje jako OSVČ.
Zatím z těchto pojištěnců čerpalo nějakou péči 42 procent, kdy ve 30 procentech případů náklady nepřesáhly pět tisíc korun. Naopak velmi nákladných pojištěnců, kteří potřebovali péči za více než milion korun, bylo 142, a 813 lidí uprchlých z Ukrajiny se léčilo v centrech, kde péče za ně stála celkem 23,9 milionu korun. Celkově pak VZP na péči o ukrajinské pacienty od loňského března zaplatila necelé dvě miliardy korun.
Screening osteoporózy se stane součástí preventivních prohlídek
Rada také projednala nový projekt, který VZP připravila spolu se společností osteologů a jenž se zaměřuje na plošný záchyt osteoporózy. V České republice totiž ročně dochází ke zhruba 17 tisícům fraktur kosti stehenní, které se pojí právě s osteoporózou, a úmrtnost do jednoho roku po této zlomenině dosahuje 15 až 20 procent. Zhruba 30 procent pacientů také zůstává nesoběstačných. „Osteoporóza je takzvaný tichý zloděj – nevšimneme si jí, protože většinou nebolí a nemá žádné zásadní projevy, které by vedly k podezření, pokud je nehledáme,“ vysvětluje Tom Philipp.
Onemocnění tak obvykle bývá odhaleno až při zlomenině krčku kosti stehenní, kompresivní fraktuře páteře či například zlomenině ruky. Osteoporotickou zlomeninu přitom utrpí každá druhá žena a každý pátý muž starší 50 let. VZP nyní léčí 108 tisíc pacientů s osteoporózou, předpokládá se ovšem, že v Česku žije kolem tři čtvrtě milionu lidí, kteří by z terapie profitovali.
„Představa je taková, že všeobecní praktičtí lékaři a ambulantní gynekologové budou po osteoporóze pátrat s tím, že budou vyšetřovat ženy po menopauze a muže ve věku nad 65 let. Přínos by byl také v tom, že by byla uvolněna preskripce skupiny bisfosfonátů pro všeobecné praktické lékaře a ambulantní gynekology, což je nyní v revizi SÚKL,“ doplňuje Tom Philipp.
Záchyt osteoporózy bude od 1. dubna zařazen do standardních preventivních prohlídek, kdy u žen po menopauze do 59 let a u mužů ve věku 65 až 69 let bude provedena anamnéza a jednoduchý dotazník FRAX. Při podezření na osteoporózu pak bude následovat měření denzitometrem. U žen nad 60 let a u mužů nad 70 let by pak mělo být měření denzitometrem provedeno v rámci preventivní prohlídky rovnou.
Všeobecná zdravotní pojišťovna chce navíc iniciovat posílení diagnostických a terapeutických kapacit. Zatímco dnes máme 90 pracovišť s celotělovým kostním denzitometrem, do roku 2026 plánuje VZP zvýšit počet těchto pracovišť na 160.
Výsledky hospodaření jsou zatím lepší, než se čekalo
Tradičním tématem správní rady je hospodaření největší české zdravotní pojišťovny. Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění činí 19,2 miliardy korun, na rezervním fondu pak jsou 3,3 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až únor je dvě miliardy korun, kdy příjmy během prvních dvou měsíců tohoto roku dosáhly 44,9 miliardy korun (16,3 procenta zdravotně pojistného plánu) a výdaje 42,8 miliardy korun (15,2 procenta plánu), z toho náklady na zdravotní služby byly 41,2 miliardy (15,3 procenta plánu).
„Vždycky jsem se velmi zdráhal dělat prognózy do konce roku dříve než po prvním kvartálu, nicméně pokud bychom promítli hospodaření v prvních dvou měsících na obou dvou stranách bilance do konce roku, máme důvod se domnívat, že hospodaření bude o něco lepší než schválený zdravotně pojistný plán. Deficit by tak neměl být 5,5 miliardy, ale zhruba o miliardu nižší. Nicméně během deseti měsíců se může stát cokoliv,“ dodává místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.
Michaela Koubová
