Více než 16 procent českých dětí je obézních, 54 procent z nich trpí dokonce závažnou formou obezity. A tato čísla narůstají, z velké části je přitom na vině covidové období. Odborníci přemýšlejí, jak situaci řešit. Nabízejí se nové možnosti jako farmakologická nebo chirurgická léčba, které by měly zabránit dalším zdravotním komplikacím. V praxi ovšem přináší problémy fakt, že si každý pacient musí farmakologickou léčbu uhradit ze svého. Problematiku připomíná Světový den obezity, který letos připadá na sobotu 4. března.
„V roce 2021 proběhla velká studie ve spolupráci s praktickými dětskými lékaři pro děti a dorost. Je tady téměř pět tisíc dětí, které byly do studie zařazeny. Zkoumalo se, jak velký vliv měl covid na výskyt dětské obezity. Největší nárůst obezity byl u dětí mezi 11 a 13 rokem života. Můžeme očekávat, že s postupem narůstajícího věku bude nárůst obezity stále větší“, řekl na tiskové konferenci v IKEMu Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti JEP a předseda Sekce pediatrické obezity ČOS.
K nejvýznamnějším komplikacím, které obezita vyvolává, patří zvýšené riziko cukrovky, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, depresí i zkrácení délky života. Zatímco tato přidružená onemocnění přicházejí v současné době u obézních až kolem padesátého roku života, u obézních dětí je nutné počítat s tím, že se přidružená onemocnění mohou objevit už po třicítce. „Obezita je úplně stejné onemocnění jako vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu. To si stále ještě úplně neuvědomujeme,“ upozornil Martin Haluzík, přednosta centra diabetologie IKEM a předseda České obezitologické společnosti. Podle něj je navíc cukrovka spolu s kardiovaskulárními komplikacemi z hlediska peněz na prvním místě ze všech komplikací spojených s obezitou. „Léčba cukrovky tvoří 15 až 20 procent veškerých nákladů ve zdravotnictví.“
Velkou roli hraje prostředí
Podle psycholožky a dietoložky Ivy Málkové z organizace STOB a členky výboru České obezitologické společnosti je problém obezity v tom, že řada lidí nadměrně nejí kvůli nutkavým pocitům hladu, ale kvůli řadě jiných spouštěčů, mezi něž patří například stres. Dodala také, že k nevhodnému životnímu stylu nás často provokuje i prostředí. „Příklad je, že v kině dostanete popkorn, který má vysoký glykemický index. Za dvě hodiny, když skončí film, tak jste nenaladění a máte na něco chuť a tam na vás číhají fastfoody. Prostředí určuje, co máte dělat,“ vysvětlila.
Boženský spatřuje největší problém v konzumaci nezdravých energetických nápojů. „Láhev jednoho neznačkového energetického nápoje je deset až dvanáct korun. Je to velmi levný nápoj a bohužel dětem velmi přístupný,“ varoval Božanský a dodal, že místo zdanění těchto nápojů, jak navrhuje ministr zdravotnictví Válek, by spíše diskutoval o tom, jaká generace má k energeticky bohatým nápojům možnost neomezeného přístupu.
S tím souhlasil také Haluzník, který uvedl, že celá řada nejlacinějších potravin je nejméně zdravých, a bylo by zapotřebí to změnit.
Začarovaný rodinný kruh
Děti s nadváhou nebo obezitou jsou často ve stresu, protože nejsou přijímány v kolektivu a mají negativní vztah ke svému tělu. Současným trendem je ale také body positivity neboli přijímání svého těla takového, jaké je. Podle dietoložky Málkové je zapotřebí mít úctu a respekt k pacientům, kteří mají kila navíc, ale nesmí se zapomínat na připomínání zdravotních rizik spojených s obezitou. „Za mě je nejlepší hnutí body neutrality – neklást takový důraz na své tělo a oceňovat jeho funkčnost.“ Podle Haluzníka má obezita tu nevýhodu, že je prostě a jednoduše viditelná. „Tento trend začne být nezdravý, až pacienti s těžkou obezitou začnou říkat, že je všechno v pohodě a ničemu to nevadí.“
„Terapie pro děti je na daleko horší úrovni než terapie pro dospělé. První záchytný bod by měl být pediatr, ale víme, jak na tom jsou, když řeší i věci jako je psychická labilita dětí, protože objednací doby k psychologovi jsou v řádu měsíců,“ poukázala na problém Málková a dodala, že podstatné je vyplnit mezeru mezi pediatrem a endokrinologem. „Nemusejí to být žádní superodborníci, ale někdo, kdo dovede motivovat rodinu ke změně. Je to začarovaný kruh.“ Podle ní rodiče často nejsou motivovaní a mnohdy jsou tak pro dítě špatným modelem. „My děláme rodinné kurzy a edukace v lázních. Nově teď přicházejí internetové aktivity. Sehnat motivované rodiče je trošku svízel.“
Farmakologii si většina obézních nemůže dovolit
„V současné době se významně rozšiřují možnosti farmakoterapie obezity především díky lékům na principu střevního hormonu GLP-1,“ uvedl v souvislosti s novými možnostmi léčby Haluzík a dodal, že se jedná o hormon, který je vylučován ve chvíli, kdy potrava prochází střevem, jehož hlavní funkcí je regulovat příjem potravy.
Aktuálně je v České republice k dispozici liraglutid podávaný injekčně jednou denně, který může vést k poklesu hmotnosti až o deset kilogramů. Do budoucna se podle Haluzíka počítá i s dalšími léky, které se podávají jednou týdně a dokážou hmotnost snížit až o dvacet kilogramů – a to zároveň s poklesem krevního tlaku, zlepšením kompenzace cukrovky a tuků v krvi.
„Pacienti s těžším stupněm jsou spíše v nízkopříjmových domácnostech. Řada z nich si nemůže dovolit zdravější jídelníček ani anti-obezitika. Tam jsme v pasti,“ podotknul Boženský a dodal, že léčba nejvyšší dávkou stojí měsíčně asi 2 500 korun. „Pokud by pacient bral léčbu dlouhodobě, předcházíme dalším nemocem.“
Současná farmakoterapie obezity není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, přestože by účinná léčba mohla vést k prevenci budoucích komplikací spojených s těžkou obezitou i ušetření nákladů vynaložených na jejich léčbu. „Jednání s pojišťovnami probíhají. Je celá řada zemí, kde už úhrada u některých pacientů je. Sám Božanský přístup k léčbě obezity považuje za vcelku nešťastný. „Podporujeme další léčbu komplikací, kterou máme sice perfektně zvládnutou, ale stojí nás mnohonásobně víc,“ uzavřel.
Nela Slivková
