Zdravotnická zařízení by mohla dostat i za loňský rok náhrady za výpadky příjmů kvůli covidu-19. Sněmovna dnes schválila zrychleně už v prvním čtení návrh zákona, podle něhož bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat podobně jako pro roky 2020 a 2021 takzvanou kompenzační vyhlášku. Poskytovatelé péče by se ale mohli dohodnout se zdravotními pojišťovnami i jinak. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. V dolní komoře pro ni zvedlo ruku 135 ze 137 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
„U poskytovatelů akutní lůžkové péče došlo od začátku roku k poklesu počtu hospitalizací, kdy průměrně z důvodu pandemie byly hospitalizováni těžší pacienti a jejich hospitalizace byly časově delší. Tento významný pokles počtu případů by při platnosti stávajících úhradových mechanismů bez kompenzace vyvolal u poskytovatelů významné ztráty v řádu cca 1,1 mld. Kč za rok 2022,“ píše se v tezích mechanismů kompenzační vyhlášky.
„Podle nejnovějších dat zdravotních pojišťoven došlo v roce 2022 k významnému propadu následné a lázeňské péče, kdy u některých typů péče je propad až 20 procent meziročně a dosahuje hodnoty 1,5 miliardy korun. Částečný dopad jednotek procent je pak také v nemocničních ambulancích nebo zdravotnické záchranné službě. To jsou ale předběžná data, my budeme mít plná data až někdy v druhé polovině roku. I z toho důvodu je potřeba, abychom byli potenciálně připraveni využít tento zákon k vydání kompenzační vyhlášky, byť bychom si mohli myslet, že to nebude potřeba, ale je potřeba být připraven,“ uvedl ve sněmovně ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Pokud by byly ztráty zdravotnických zařízení jen malé, ministerstvo by pravomoc k vydání vyhlášky nemuselo využít. „V případě, že by celkové dopady epidemie covid-19 v roce 2022 byly nevýznamné, nebude zmocnění k vydání kompenzační vyhlášky využito a kompenzace nebudou stanoveny,“ stojí v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Kdyby ministerstvo náhrady stanovilo, poskytovatelé by je podle předlohy dostali v celoročním vyúčtování hrazených služeb v polovině letošního roku. Dodatečné náklady se ani v případě vydání vyhlášky nepředpokládají, měly by odpovídat plánům pojišťoven.
Covid-19 výrazněji dopadl na poskytovatele zdravotní péče zejména na začátku epidemie, kdy se rušila nebo odkládala plánovaná vyšetření a zákroky a nemocnice se musely starat o náročnější pacienty s tímto onemocněním. Počet hospitalizací na akutních lůžkách nemocnic byl kvůli epidemii nižší podle ministerstva ještě i v prvním pololetí loňského roku. Propady zaznamenala podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) následná péče, která zahrnuje například léčebny dlouhodobě nemocných nebo rehabilitační ústavy, a lázeňská péče. Výše výpadků se bude podle něho upřesňovat. Případnou potřebu nahradit zdravotnickým zařízením propad příjmů ministerstvo zdůvodnilo stálými náklady, zejména na platy.
-čtk, mk-
