Podle předběžné zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v tuzemsku dlouhodobě klesá koncentrace většiny znečišťujících látek v ovzduší. V letech 2012 až 2022 zůstal na relativně stálých hodnotách pouze přízemní ozon. V závěru loňského roku se ovšem kvalita vzduchu v Česku zhoršila, což nejspíš souvisí s tím, že se některé domácnosti vrací k vytápění pevnými palivy. To se může negativně projevit na zdraví obyvatel, jak upozornil pro Zdravotnický deník Bohumil Kotlík, odborný pracovník Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„V závěru roku se kvalita ovzduší v porovnání s předchozími čtyřmi roky zhoršila na většině stanic. Předběžná data ukazují, že ke zhoršení kvality ovzduší došlo ve spojitosti s vyššími emisemi z lokálního vytápění domácností. To pravděpodobně souvisí s energetickou krizí, která přiměla některé domácnosti k častějšímu přitápění různými typy pevných paliv v krbových kamnech a kotlích,“ píše se ve zprávě ČHMÚ. Závěr předchozího roku tak narušuje příznivý trend, kdy v Česku relativně stabilně klesá koncentrace znečišťujících látek v ovzduší.
Problém je, že při spalování pevných paliv dochází k výrazně vyššímu uvolňování znečišťujících látek do ovzduší. Obavy nad situací pro Zdravotnický deník vyjádřil i Bohumil Kotlík ze SZÚ: „Měli jsme v poslední době velkou kliku v tom, že byly teplé zimy a více se přecházelo na plyn a elektřinu. Já se ovšem obávám, že tento trend se trochu zlomí.“ Jako nejpalčivější problém rovněž vidí takzvané lokální domácí topeniště na pevná paliva, tedy na uhlí, dřevo, palety a další. „Tam dochází k nedokonalému spalování,“ vysvětluje.
Znečištěný vzduch přitom s sebou nese vážná zdravotní rizika. Například působení oxidu dusičitého je spojováno s kardiovaskulárními a respiračními úmrtími. „Je majoritně emitován při spalování, nejvyšší měřené hodnoty nalézáme v oblastech zatížených intenzivní dopravou a vytápěním,“ vyhodnotili pracovníci Národního referenčního centra při SZÚ. Také oxid siřičitý je při vysokých koncentracích nebezpečný pro dýchací cesty. Je proto příznivé zjištění, že objem obou těchto plynů v českém ovzduší v předchozím desetiletí klesal. Na podobných číslech jako před deseti lety tak zůstává pouze hodnota přízemního ozonu. I ten je v dlouhodobé koncentraci podle řady studií navázán na celkovou respirační mortalitu. „Zvýšení denní maximální osmihodinové koncentrace o každých 10 mikrogramů na metr krychlový nad hladinu 70 mikrogramů na metr krychlový vede k zvýšení celkové denní úmrtnosti o 0,3 %,“ upřesňují odborníci z NRC.
Kotlík zároveň připomíná, že ani topení plynem není úplně „čisté“. Stále je to ale ekologičtější varianta než například topení hnědým uhlím, při jehož spalování se do ovzduší uvolňuje přibližně dvojnásobné množství oxidu uhličitého. „Matička příroda zatím nikdy nic nedala zadarmo. Vždycky za to něco chtěla a něco si vzala,“ uzavírá Kotlík.
Filip Krumphanzl
