Nejméně praktických lékařů na počet obyvatel, z nichž 42 procent je starších šedesáti let. Řeč je o nedostatečné lékařské péči na Ústecku. Ještě více je ale znepokojující situace u místních praktických lékařů pro děti a dorost. Polovina z nich totiž už dosáhla věku 60 let a nové lékařské síly nepřicházejí. Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, kraje i obce tak společnými silami hledají vhodné nástroje k řešení.
„Populace praktických lékařů pro děti a dorost a pediatrů výrazně stárne. V Ústeckém kraji je více než 49 % lékařů tohoto zaměření ve věku nad 60 let,“ poukázal vedoucí odboru zdravotnictví v Ústí nad Labem Petr Severa na ne příliš optimistickou realitu. Podle jeho vyjádření pro Zdravotnický deník chybí především kompetentní ukazatel potřeby úvazků lékařů na počet obyvatel, přičemž konkrétní informace o dostupnosti péče by měly poskytovat zdravotní pojišťovny. Ústecký kraj však od pojišťoven nemá přehled ani o čekacích dobách, ale ani o konkrétních kapacitách lékařů.
820 milionů korun na podporu rezidenčních míst
Z důvodu podpory chybějících oborů ministerstvo zdravotnictví v současném roce zvyšuje dotace na rezidenční místa na částku 820 milionů korun. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je cílem podpora 150 míst pro všeobecné praktické lékaře a 80 míst pro praktické lékaře pro děti a dorost. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. „Všechna místa jsou vyhrazena pro lékaře, kteří si zvolí tu variantu vzdělávacího programu, která je určena pro lékaře v primární péči. V obou případech byla rovněž navýšena měsíční částka dotace na 55 000 korun,“ uvedl Válek. Podle ředitele ÚZISU Ladislava Duška by bylo vhodné začít náborové programy studentů už na středních školách a motivovat žáky ke studiu medicíny například pomocí stipendií, jak uvedl na Konferenci o zdraví obyvatel a zdravotnictví Ústeckého kraje.
Pojišťovny sází na motivaci mladých lékařů
Podle mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívové se dostupnost praktických lékařů pro děti a dorost vyjadřuje tzv. dojezdovou dobou, která však nezohledňuje takové aspekty, jako je například demografická struktura poskytovatelů či jejich kapacita. „VZP z tohoto důvodu vydefinovala tzv. preferované oblasti, tedy takové zóny, kde je dostupnost ohrožena. Na tyto lokality se zaměřuje Motivační program VZP PLUS, který nabízí od ledna letošního roku svým lékařům pro dospělé, pediatrům a také stomatologům jednorázové bonusy,“ uvedla.
Dostupnost zdravotní péče v regionech by měli řešit také Pracovní skupiny, jejichž vznik VZP iniciovala v průběhu podzimu minulého roku. „Jedná se například o pobídky lékařům ve formě příspěvku na vybavení ordinace či služebního bytu.“ VZP se snaží také koordinovat výběrová řízení kvůli vzniku nových ordinací. „V krajních případech se jedná také o využití kapacit nemocnic pro primární péči,“ dodala Plívová.
Pojišťovně RBP se podle mluvčího Iva Čelechovského aktuálně daří zajistit ordinaci dětského praktika pro své klienty do stanovené lhůty. V opačném případě by pojišťovna s klientem zahájila individuální komunikaci. „Klientovi bychom nabídli PLDD ve vzdálenější lokalitě, pokud by souhlasil,“ doplnil. Další postup zahrnuje kontaktování příslušného krajského úřadu s informací o vyhlášení výběrového řízení na další poskytovatele této zdravotní specializace, kteří nejsou smluvními partnery RBP.
Podle mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Jany Schillerové patří mezi nejrizikovější oblasti Moravskoslezský a Ústecký kraj. Konkrétně se jedná o Ostravu, Ústí nad Labem, Děčín, Chomutov a Louny. „Lékaři stárnou a poptávka prozatím převyšuje nabídku. Za minulý rok se na pojišťovnu ministerstva vnitra obrátilo 47 pojištěnců s prosbou o zajištění PLDD,“ uvedla Schillerová. Pojišťovna vyhlašuje výběrová řízení a uzavírá smlouvy s lékaři, kteří se naskytnou v oblastech s nízkou lékařskou péčí. „Monitorujeme dostupnou kapacitu lékařů a snažíme se k těmto lékařům pojištěnce směřovat,“ dodala.
Nepřihlášení dítěte k praktickému lékaři může vést k soudnímu dohledu
Pokud rodiče nemají pro své děti zajištěné očkování a základní lékařské prohlídky, orgán sociálně-právní ochrany dětí (zkr. OSPOD) se snaží rodiče přimět, aby dobrovolně plnili svou povinnost, což znamená například využití tzv. aktivizačních služeb. „Pokud tak rodiče nečiní, v krajním případě by mohl OSPOD nad rodiči stanovit dohled, aby tuto povinnost splnili, případně by k dohledu přistoupil sám soud,“ upřesnila Zdravotnickému deníku vedoucí sociálního odboru Ústeckého kraje Ivana Šťastná. Jak se ale zachovat v případě, kdy rodiče nemohou sehnat dětského lékaře nebo je pro ně nereálné dojíždět za lékařem do jiného kraje? „Nezbývá, než se s tímto stavem dočasně smířit nebo tlačit na zodpovědné orgány, aby věc daly do pořádku,“ vyjádřila se k problému Šťastná.
Severa: Chybí celonárodní přístup
Podle Petra Severy by se mělo Ministerstvo zdravotnictví zamyslet nad nastavením nových pravidel. Do konce roku 1991 byly v zákoně o péči o zdraví zakotveny tzv. obvody a každý člověk tak měl zajištěnou primární péči. Nyní se ale noví pacienti nemají kam registrovat. Vedoucí odboru zdravotnictví v Ústí nad Labem také upozornil na to, že v primární péči chybí standardy, definice kapacit i případné kvóty pro registraci pacientů. V současné době je však připravovaná nová koncepce krajského zdravotnictví, ze které vyplynou po diskusi s odborníky další potřebná opatření pro zlepšení situace. „Řešením situace nemohou být motivační aktivity krajů, ale systémový celonárodní přístup, který zde dlouhodobě chybí,“ uzavřel.
Nela Slivková
