Stejně jako v loňském roce jsou i plány letošních rozpočtů tuzemských zdravotních pojišťoven, které jsou do poloviny února v připomínkovém řízení, naplánovány se schodkem. Loni jejich hospodaření dopadlo schodkem 2,3 miliardy korun, letošní schodek má být dokonce více než trojnásobný. Ministerstvo zdravotnictví to vysvětluje posílením příjmů poskytovatelů zdravotních služeb zatížených inflací a růstem cen energií. Ministerstvo financí třetí rok deficitního hospodaření zdravotních pojišťoven vnímá jako hrozbu, podle něj se odolnost systému veřejného zdravotního pojištění podstatně sníží.
Podle Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění, které je resorty zdravotnictví a financí každoročně vytvářené na základě zákonů o zdravotních pojišťovnách a jež vychází z návrhů zdravotně pojistných plánů jednotlivých pojišťoven, vykázal systém veřejného zdravotního pojištění v roce 2022 příjmy ve výši 431,9 miliardy a výdaje ve výši 434,2 miliardy korun. Deficit 2,3 miliardy byl podle zprávy způsoben vysokým tempem růstu výdajů na zdravotní služby a vyúčtováním zdravotních služeb za rok 2021. „Díky naakumulovaným rezervám však nebyla v tomto roce ohrožena dostupnost a kvalita zdravotních služeb,“ konstatuje zpráva.
V plánu na letošní rok stouply v systému veřejného zdravotního pojištění předpokládané příjmy i výdaje, což se ostatně děje každý rok. Od roku 2009 se obě tyto veličiny více než zdvojnásobily, jak ukazuje následující graf:
Pro letošní rok jsou zdravotními pojišťovnami naplánovány příjmy ve výši 464,1 miliardy a výdaje ve výši 471,6 miliardy korun. Zpráva schodek ve výši 7,5 miliardy je vysvětlen následovně: „Je to především způsobeno záměrem Ministerstva zdravotnictví reagovat na inflační tlaky u poskytovatelů zdravotních služeb, včetně růstu cen energií a posílením jejich příjmů. Navýšení prostředků ve sféře poskytovatelů zdravotních služeb by mělo sloužit především k podpoře kvalitní a dostupné péče u poskytovatelů akutní lůžkové péče a u poskytovatelů následné a dlouhodobé lůžkové péče, ke zvyšování efektivity v poskytování hrazených zdravotních služeb, k podpoře poskytovatelů zdravotních služeb v lokalitách se zhoršenou možností, k zajištění místní a časové dostupnosti hrazených zdravotních služeb a k rozvoji jednodenní chirurgické péče.“
I přes jasná čísla vyplývající z plánů pojišťoven upozorňují autoři zprávy na horší odhadnutelnost vývoje celého segmentu veřejného zdravotního pojištění kvůli zatížení „velkými nejistotami jak na příjmové, tak i na výdajové straně systému především vzhledem k neznámému vývoji ekonomické situace, válce na Ukrajině, energetické krizi, inflaci, pandemii COVID-19 a dalším rizikům v následujících letech“.
Plánované saldo příjmů a výdajů systému veřejného zdravotního pojištění je deficitní třetím rokem v řade – poté, co jako kladné skončilo sedm let v řadě mezi roky 2014 až 2020:
Ministerstvo financí v Hodnocení uvádí, že vlivem deficitního hospodaření v letech 2021 až 2023 se finanční odolnost systému veřejného zdravotního pojištění podstatně sníží. A dodává, že kvůli tomu resort financí zásadně nesouhlasil se zněním úhradové vyhlášky na rok 2023. „Ministerstvo zdravotnictví však jako svou prioritu stanovilo navýšení příjmů poskytovatelů zdravotních služeb, aby mimořádný růst inflace neohrozil dostupnost a kvalitu zdravotních služeb. Rozhodujícím faktorem při stanovení úhradových parametrů byla odpovědnost Ministerstva zdravotnictví za respektování veřejného zájmu na zajištění kvality a dostupnosti zdravotních služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění,“ píše se ve zprávě.
Podle resortu financí by úsilí mělo „v letech 2024 až 2025 směřovat ke konsolidaci hospodaření zdravotních pojišťoven tak, aby dále neklesaly jejich rezervy (zůstatky na účtech). Konsolidace by se měla odehrávat na výdajové straně a růst výdajů na zdravotní služby by měl respektovat možnosti výběru pojistného.“
Zatímco za loňský rok očekávají dvě ze zdravotních pojišťoven – VZP a RBP – kladné saldo, v roce letošním plánují záporná salda bez výjimky všechny zdravotní pojišťovny:
Plánované příjmy zdravotních pojišťoven budou podle zprávy sestávat z více než dvou třetin (68,5 %) z příjmů z vlastního rozpočtu. Pozitivně se v nich projeví očekávaný růst objemu mezd a platů, zvýšení minimální mzdy a dalších veličin. Klíčové jsou i příjmy ze státního rozpočtu, které tvoří 30,3 %. Zpráva přitom upozorňuje na to, že „velkou neznámou zde představuje počet azylantů z Ukrajiny, kteří budou mít v roce 2023 status ‚státního pojištěnce‘.“
Ve výdajích tvoří 97,2 % z celkové částky výdaje na zdravotní služby. V přepočtu na jednoho pojištěnce celkové predikované výdaje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2023 činí 43 723 korun, meziročně se výdaje na jednoho pojištěnce absolutně zvýší o 3 689 korun, tedy o 9,2 %. Nejvyšší výdaje na jednoho pojištěnce plánuje v letošním roce VZP (44 339 korun), nejnižší ČPZP (38 053 korun):
Mezi plánovanými náklady na zdravotní služby je pro zdravotní pojišťovny stejně jako v předchozích letech i letos největším výdajem lůžková péče:
Hodnocení z dílen dvou ministerstev mapuje i stav peněžních zůstatků na bankovních účtech zdravotních pojišťoven, který je ke konci letošního roku plánován v celkové výši 41,9 miliardy korun. Podle podílu zůstatků na celkových ročních výdajích na tom na konci letošního roku budou nejlépe VZP a RBP, nejmenší finanční rezervou bude naopak disponovat VoZP:
A jak velké množství klientů mají pod svými řídly jednotlivé tuzemské pojišťovny? Více než polovina všech využívá služeb VZP, nejmenší z tuzemských pojišťoven zůstává rovněž stejná – je jí ZPŠ.
Zdroj grafů a tabulek: Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění na základě návrhů zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2023
Jakub Němec
