V minulém týdnu zazněl startovní výstřel dohodovacího řízení k úhradám pro příští rok. Úhrady pro letošek ovšem nakonec vypadají jinak, než jak se na nich dohodly segmenty během prvního pololetí roku 2022 – ministerstvo zdravotnictví na podzim rozhodlo, že navýšení bude místo čtyř osm procent. Poskytovatelé jsou ale přesto v tuto chvíli přesvědčeni, že dohodovací řízení má v našem systému stále své místo, a navzdory jeho slabinám ho preferují. Zároveň už nyní deklarují snahu se dohodnout. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už totiž avizoval, že prioritami budou jednodenní péče či prevence, a segmenty které se nedohodnou, také mohou nakonec skončit s malusem.
„Zahájení dohodovacího řízení proběhlo téměř klasicky a zdánlivě bez vzruchu. Mandáty sečteny, účast skvělá. Jen zcela pochopitelně vlastně nevíme, jak máme jednat. V loňském roce jsme začínali v dobré ekonomické pozici a v klidu, který se záhy ztratil, možná navždy. Vstoupili jsme do jiného světa. Letos nastupujeme s nově zvoleným prezidentem a přinejmenším všichni doufáme v návrat k nějaké normální jistotě státu. Horší je to ekonomicky. Zatím nejsou dokončeny výpočty a hlavně nevíme, jakou budou mít nakonec cenu. Zde se vrátím ke slovíčku v úvodu, tedy ono „téměř“. Není to tak dlouho, kdy jsme byli tlačeni velmi silně ministrem Adam Vojtěchem k téměř závazku dohody. Ovšem tlačeny byly i zdravotní pojišťovny. Nyní byl apel na dohodu v rámci řízení ještě silnější. Snad ale budou zdravotní pojišťovny též osloveny, aby navrhovaly úhrady umožňující chod zdravotnických poskytovatelů bez zhoršení současné situace. Takže zde je prvá odchylka od obvyklé klidné procedury zahájení jednání. Druhé zadrhnutí bylo při požadavku na vznik samostatné skupiny poskytovatelů jednodenní péče. Osobně určité vyčlenění této skupiny podporuji, mají rozhodně jinou organizaci práce i ekonomiku. Mají být oporou racionální léčby budoucnosti, tak proč ne. Nicméně zahajovací jednání k dohodovacímu řízení asi není ten správný okamžik pro nový krok, který bude potřeba více promyslet a hlavně projednat,“ přiblížil ZD zástupce segmentu dlouhodobé péče a ředitel Hamzovy léčebny Luže-Košumberk Václav Volejník.
Návrh na zřízení segmentu jednodenní péče, který na zahajovacím zasedání předložil za Asociaci poskytovatelů jednodenní chirurgie Dalibor Štambera, tak nakonec neprošel, ačkoliv pro byli tři zástupci poskytovatelů a proti jeden – celkem 17 dalších zástupců segmentů a plátců se totiž hlasování zdrželo.
David Hepnar, který letošnímu dohodovacímu řízení za segment laboratoří a radiodiagnostiky předsedá, má zatím jakékoliv komentáře k dohodovacímu řízení za předčasné. „Předpokládám, že základním výstupem k diskusi bude jako vždy zpráva analytické komise, následně pak má smysl tvořit predikce. Dohodovací řízení, i přes moje předsednictví, předpokládám ve standardním průběhu jako v letech minulých,“ sdělil ZD Hepnar.
Zásah MZ nakonec segmenty uvítaly
Na druhou stranu, loni se, s trochou nadsázky řečeno, jako předčasné ukázalo celé dohodovací řízení. Ministerstvo zdravotnictví totiž na podzim dohody do vyhlášky nepřeklopilo, ale došlo k úpravám – naštěstí ve prospěch všech poskytovatelů.
„Je složité dělat dohody bez znalosti klíčových ukazatelů a klíčových rozhodnutí, která často konají jiné subjekty, jež nejsou účastníky dohodovacího řízení. To, že ministerstvo loni zasáhlo do dohod, bylo správně, neboť vývoj cen energií a inflace ve 2. pololetí nikdo nebyl schopen na analytické komisi v březnu predikovat,“ říká za Asociaci českých a moravských nemocnic předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a.s. Michal Čarvaš.
Podobně to vidí i Václav Volejník. „Úloha ministerstva v závěru před vydáním vyhlášky byla podle mne naprosto zásadní a pozitivní. Nebýt kroků, které nakonec MZ muselo udělat, byl by ohrožen chod řady zařízení. Ministr nakonec uhájil nejen valorizaci plateb za státní pojištěnce, ale i potřebné navýšení úhrad odpovídající strmé křivce inflace a cenám energií. Proto jsme uvítali i slova paní vrchní ředitelky Heleny Rögnerové, že i pro rok 2024 se MZ nevzdává svého práva zakročit, pokud to situace bude potřebovat,“ načrtává Václav Volejník.
Podle něj je přitom sice dohodovací řízení v současné právní formě přežité, ale variant moc nemáme – buď se stát vrátí k centralismu, jehož nástrojem budou zdravotní pojišťovny, nebo musíme začít pracovat na novém paradigmatu řízení a nastavení zdravotní péče s tím, že po ekonomických modelacích stanovíme skutečnou cenu poskytování léčebné péče, což je časově a ekonomicky velmi náročné.
Ředitel motolské nemocnice a zástupce segmentu akutní lůžkové péče v dohodovacím řízení Miloslav Ludvík tak instituci dohodovacího řízení rozhodně nepovažuje za zbytečnou. „Je to ideální platforma, kde se sejdou všichni poskytovatelé, aby přesně řekli, jaké mají záměry nebo představy, a zároveň jsou tam plátci, čili pojišťovny. Ty zase sdělí své představy. Výsledek by byl opravdu ideální v tom, že se všichni dohodnou. Problém byl, že bývalé vedení ministerstva zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem mělo tak extrémní zájem na dohodách, že tlačilo hlavně na poskytovatele. V podstatě řeklo, že buď se poskytovatelé dohodnou, nebo bude vyhláška taková, jakou chtějí plátci. Podle toho ty takzvané pohovory vypadaly, ale pořád si myslím, že bude lepší, pokud bude jakákoliv platforma, kde k dohodě dojde. Samozřejmě tady musí být rozhodčí orgán, kterým je ministerstvo zdravotnictví. To musí ve finále rozhodnout, pokud se nedohodneme,“ vysvětluje Ludvík.
Ti, kdo se dohodnou, na tom budou líp
Takovým segmentem, který tradičně dohodu uzavírá, jsou ambulantní gynekologové. Ti i letos v instituci dohodovacího řízení vkládají důvěru. „Organizace, kterou zastupuji, má dlouhodobě konsistentní stanovisko: budoucnost má pouze korektní spolupráce plátců a poskytovatelů, a klást nerealistické požadavky nedává smysl. Vždy se snažíme dohodnout. V dohodě máme klauzuli, že pokud by segment, který k dohodě nedospěl, obdržel vyšší ohodnocení, než je návrh zdravotních pojišťoven, bude úhrada péče adekvátně navýšena i nám. Nemyslím, že se ministerstvo zdravotnictví v loňském roce zachovalo nefér vůči těm, kteří se dohodli. Ministr na poslední Radě poskytovatelů deklaroval, že nebude zvýhodňovat ty, kteří se nedohodli, oproti těm, kteří se snaží o konsensus. Nemám důvod mu nevěřit,“ říká předseda Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák.
Také podle prezidenta České stomatologické komory a zástupce zubařů v dohodovacím řízení Romana Šmuclera by měla být odpovědnost na pojišťovnách a poskytovatelích. „Zásah politiků jen v krajním případě, ten by měl spíše proběhnout roky dopředu nastavením legislativy. My jsme v posledních letech zastabilizovali pojišťovenskou stomatologii. Mediálně to tak nevypadá, neboť řada politiků rozjela válku proti stomatologům se sliby voličům, které jsou nesplnitelné. Já doufám, že s pojišťovnami systém zase trochu zlepšíme. Jinak to nepůjde, než krok za krokem napravit, co se nechalo 25 let rozpadat, tedy pojišťovenská stomatologie a její síť. Není to sexy, ale zázračné recepty v zadlužené zemi nejsou,“ konstatuje Šmucler.
Podle toho, jaké zkušenosti mají segmenty z jednání s ministerstvem v poslední době, to zároveň vypadá, že ani samo ministerstvo navzdory změnám, které nakonec v úhradové vyhlášce udělalo, nechce důležitost dohod nijak snižovat. „MZ bude zase preferovat dohody a na poslední Radě poskytovatelů se ministr dokonce vyjádřil tak, že nedohody by postihoval v konečné podobě úhradové vyhlášky malusem. V úhradových mechanismech by chtěli prémiovat vyšší dostupnost péče, prevenci a zaměřit se na jednodenní chirurgii,“ poukazuje Eduard Bláha ze Svazu léčebných lázní.
Snahu se dohodonout proto budou mít i například lékárníci. „Za náš segment jdeme s cílem dosáhnout dohody, protože ty budou preferované jak zdravotními pojišťovnami, tak panem ministrem Válkem. Na ministerstvu zdravotnictví nelze očekávat, tak jako v loňském roce, že by segmentu lékárenské péče případnou nedohodu nějak upravili. Pan ministr se nechal slyšet, že prioritou je urgentní péče v nemocnicích, jednodenní péče, dětští pacienti a centrová péče. Loňský postup ministerstva zdravotnictví byl zcela výjimečný a odpovídal také výjimečnému roku,“ dodává prezident Grémia majitelů lékáren a zástupce lékárníků v dohodovacím řízení Marek Hampel.
Požadavkům, s nimiž segmenty půjdou do jednání o úhradách pro příští rok, se budeme věnovat v nadcházejícím ZD.
Michaela Koubová
