Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest v ČR proti předchozímu týdnu mírně přibylo. Na 100.000 obyvatel lékaři nahlásili 1363 případů. Nejvyšší nemocnost je v Pardubickém a Jihomoravském kraji a nejméně v Praze, zůstávají hlavně regionální ohniska. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Od poloviny ledna roste podle údajů ministerstva zdravotnictví také počet pozitivně testovaných na nákazu koronavirem způsobujícím covid-19.
„V Evropě sice klesá výskyt chřipky typu A, zvyšuje se ale cirkulace chřipky typu B. S tím souvisí i aktuální mírný vzestup nemocnosti v České republice. Situaci lze nadále považovat za regionální ohniska respiračních onemocnění,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.
Nemocných podle SZÚ přibývalo v minulém týdnu proti týdnu předcházejícímu ve všech věkových skupinách kromě seniorů nad 65 let, tam se nemocnost zvýšila už minulý týden. „Výrazné zvýšení počtu nemocných bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji, kde vzrostly počty nemocných skoro o 30 procent (…) a dále v Moravskoslezském kraji, kde došlo k více než čtvrtinovému nárůstu,“ uvedl SZÚ.
Mezi akutní respirační onemocnění hygienici řadí různé druhy virů včetně chřipky a původce covidu-19. U chřipkových nemocí podle SZÚ celkově nemocnost poklesla o 7,5 procenta, u dospělé populace 25 až 64 let je naopak vyšší o 10,5 procenta.
Zatímco data, která hygienické stanice a SZÚ reportují každoročně v době chřipkové epidemie, pocházejí z hlášení praktických lékařů, u covidu-19 se do statistik dostává každý pozitivní test provedený zdravotníkem. V pondělí 13. února jich bylo 1405, což je nejvíc za tři měsíce. Odborníci ale odhadují, že nakažených covidem-19 je násobně víc než otestovaných. Lidé často s příznaky, které jsou v současné době velmi podobné chřipce či jinému respiračnímu viru, k lékaři nechodí. V posledním týdnu měl pozitivní test jeden ze čtyř testovaných na covid, na začátku letošního roku to byl jeden z deseti.
Vývoj epidemie akutních infekcí dýchacích cest v ČR:
Týden (2023/2022) | Počet hlášených případů na 100.000 obyvatel | Změna (%) | Pozitivních testů na covid-19 na 100.000 obyvatel za týden (pozitivita diag. testů) | Změna (%) |
7. týden | 1363 | + 4,3 | 53,5 (24,5 %) | + 48,2 |
6. týden | 1307 | – 3,1 | 36,1 (20,1 %) | + 42,7 |
5. týden | 1349 | – 0,15 | 25,3 (14,9 %) | + 38,6 |
4. týden | 1351 | – 4,7 | 18,3 (11,7 %) | + 7,6 |
3. týden | 1417 | – 12,1 | 17 (10,7 %) | – 5,6 |
2. týden | 1611 | – 17,6 | 18 (9,2 %) | – 32,6 |
1. týden | 1956 | + 10,5 | 26,7 (9,4 %) | – 34,9 |
52. týden | 1770 | – 26,3 | 41 (13,9 %) | – 19,8 |
51. týden | 2403 | + 3 | 51,1 (16,4 %) | – 10,7 |
50. týden | 2334 | + 33,1 | 57,2 (18,7 %) | + 8,7 |
49. týden | 1754 | 52,6 (19,6 %) |
Zdroj: Státní zdravotní ústav + MZd – data covid-19
-čtk-