Příliš málo praktických lékařů, prázdná lůžka pro akutní péči, zato chybějící pro tu následnou a paliativní, nejhorší zdravotní stav populace v rámci ČR, vysoká nemocnost. To je nepříliš pozitivní současnost a budoucnost zdravotnictví v Ústeckém kraji, pokud se něco nezmění. Ukazuje to analýza, kterou si nechal od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zpracovat Ústecký kraj. „Tato data jsme potřebovali, abychom mohli zpracovat novou koncepci krajského zdravotnictví na dalších deset let, která odpovídá realitě,“ konstatoval včera hejtman Jan Schiller (ANO) na konferenci, kde ÚZIS své závěry představil. „Čekají nás problematické roky a teď je poslední chvíle k tomu, abychom s tím začali něco dělat. Je však více než zřejmé, že sami to nezvládneme,“ dodal.
Pro Ústecký kraj platí stejné trendy jako pro zbytek Česka a ostatně i Evropy. Populace stárne, ubývá lidí v produktivním věku a systémy zdravotní a sociální péče se musí připravit na budoucí nápor pacientů jak z hlediska kapacit, tak financí. Velký problém v této souvislosti představuje pro Česko reprodukční výpadek z devadesátých let. „Vývoj je neúprosný. Až tu za dvacet až třicet let bude největší počet nemocných starých pacientů, tak na ně bude naopak pracovat nejméně lidí,“ varoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek na včerejší konferenci k přípravě nové strategie zdravotnictví Ústeckého kraje, která se konala v Ústí nad Labem.
Problém se podle Duška týká všech českých a moravských krajů, nicméně ten Ústecký je specifický tím, že je na tom v rámci ČR z hlediska systému i zdravotního stavu populace výrazně hůře. „Počet lidí, o které se bude třeba starat, vzroste naprosto zásadně. Na to je třeba připravit infrastrukturu, je irelevantní si myslet, že to zvládnou nemocnice s akutními lůžky. Máme na to pět až sedm let,“ odhaduje ředitel ÚZIS.
Vedení kraje si je toho dobře vědomo, a proto u Duška objednalo podrobnou analýzu stavu zdravotnictví i obyvatel Ústeckého kraje s predikcí dalšího vývoje. Z ní chce pak vycházet při tvorbě nové strategie podpory zdravotních služeb v kraji pro příštích deset let. Základní teze této strategie schválila rada kraje již v prosinci.
„Chceme připravit řešení, která můžeme ovlivnit přímo jako kraj, ale i sekundárně tím, že se je budeme snažit prosadit přes jiné subjekty jako je Asociace krajů, ministerstvo zdravotnictví apod.,“ dodává radní pro zdravotnictví Radim Laibl (ANO). Nová strategie bude podle něj vznikat v úzké spolupráci s obcemi, poskytovateli zdravotních služeb, zdravotních pojišťoven, profesních komor a sdružení a dalších odborníků.
První mezi nemocnými
Jak již bylo zmíněno, zásadní problém z hlediska budoucího vývoje představuje skutečnost, že za patnáct až dvacet let začnou do seniorního věku vstupovat silné populační ročníky. Do roku 2040 se počet seniorů ve věku 65+ na 100 osob v produktivním věku (15-64 let) v porovnání s rokem 2010 téměř zdvojnásobí, z 15 na 26 procent podle údajů Českého statistického úřadu.
Jen do roku 2030 prevalence diabetes stoupne o pětinu, zhoubných nádorů o 18 procent a Alzheimerovy choroby o 115 procent, vypočítává Dušek. Stárnoucí populace bude vyžadovat rostoucí objem péče, kterou ale bude nutné zajišťovat především mimo nákladné nákladné hospitalizace na akutních lůžkách.
Nic z toho nejsou dobré zprávy pro Ústecký kraj, kde se výše uvedené problémy koncentrují, jak ukazuje analýza ÚZIS. Zdravotní stav obyvatel kraje je horší než ve zbytku republiky. Ve výskytu nemocí jako jsou zhoubné novotvary (mezi nimiž dominují nádory plic), vážná onemocnění srdce a cév, diabetes či chronická respirační onemocnění významně převyšuje celkovou zátěž populace ČR. To se promítá do nadprůměrné nemocnosti, počet hospitalizací byl v roce 2021 ze všech českých a moravských krajů nejvyšší.
Naděje dožití (střední délka života) lidí na severu Čech patří také k nejhorším v ČR. „Odstraníme-li vliv covidu, je o 1,2 roku nižší u žen a o 1,7 roku nižší u mužů,“ říká Dušek. Průměr republiky je 82 let u žen a 76,2 u mužů. S tím souvisí i druhé místo – po Karlovarském kraji – v třetinovém podílu předčasných úmrtí, tedy úmrtí na příčiny, jimž lze předcházet, jako jsou kardiovaskulární a nádorová onemocnění či diabetes. Průměr ČR je přitom 25,6 procent. Přední příčky zaujímá kraj i při pohledu na rizikové faktory, jako je kouření nebo míra fyzické (ne)aktivity.
Příliš mnoho stárnoucích praktiků a chybějící následná péče
V regionu je zároveň nejméně praktických lékařů na počet obyvatel, 42 procent z nich je přitom starších šedesáti let – průměrný věk 56 let je o tři roky vyšší než průměr ČR. Ještě horší je situace u dětských praktiků, kde jich již polovina dosáhla věku 60 let a noví prakticky nepřicházejí. „Je to velká chyba minulých dekád, že se na toto nemyslelo a neplánovalo se,“ je přesvědčený Dušek.
Kapacity však nestačí i v jiných segmentech péče, například v zubním lékařství. Při přepočtu na 100 tisíc obyvatel je Ústecký kraj v celorepublikovém srovnání počtu stomatologů opět na posledním místě.
Velkým problémem je dále nevyváženost lůžkového fondu a nedostatek kapacit pro následnou a dlouhodobou péči. Ústecký kraj má sice jeden z nejvyšších počtů akutních lůžek na 1000 obyvatel, využita jsou ale jen z poloviny, což je podle Duška málo. Navíc se o ně často nemá kdo starat, protože chybí personál. Zároveň má kraj jeden z nejnižších počtů lůžek následné a dlouhodobé péče. „Péče o chronické a umírající pacienty bude do deseti let představovat velikou výzvu,“ konstatuje ředitel ÚZIS.
Přesto nachází Dušek i pozitivní stránku, a tou je nadprůměrná ochota obyvatel Ústeckého kraje zapojovat se do preventivních programů, včetně očkování. Senioři mají nejvyšší poročkovanost například proti pneumokokové infekci a druhou nejvyšší proti chřipce, hned po Praze. Nejvyšší je i proočkovanost chlapců a dívek proti HPV a vysoký je i podíl účasti na screeningových programech.
„Z pohledu statistiky tedy nejde o populaci zatvrzelou vůči očkování a preventivním programům a s tím jde pracovat,“ myslí si Dušek. Tento pozitivní obrázek ovšem trochu kalí již zmíněná skutečnost, že kraj čeká vysoký úbytek praktiků, kteří především mají na starosti prevenci svých pacientů.
Velká výzva k restrukturalizaci péče
Podle Schillera kraj již v tuto chvíli dělá, co může. „Rozjeli jsme stipendijní programy pro lékaře (pro akademický rok 2022/2023 je na stipendia připraveno 10,7 milionu korun – pozn.red.), ve spolupráci s obcemi se jim pokoušíme zajistit bydlení a místa pro děti ve školkách. Nebráníme se žádnému nápadu, ale už jsme vyčerpali prakticky všechny možné nástroje. Do budoucna se neobejdeme bez pomoci zdravotních pojišťoven a státu,“ je přesvědčený hejtman.
Podle radního Laibla kraj počítá také s vyšší podporou hospicové a paliativní péče a mobilních týmů, které by pomáhali s péčí o nemocné v jejich domácím prostředí. „Je zřejmé, že trendy směřují směrem ke komunitní péči,“ zdůrazňuje.
Dušek v této souvislosti připomíná, že poloviční obložnost akutních lůžek představuje „kouli na noze“. „Je to neudržitelné. Akutní lůžka váží velké množství personálu, není to ani nákladově efektivní, což je vidět i na stále rostoucích výdajích na péči z krajských rozpočtů. Je to opravdu velká výzva k restrukturalizaci péče,“ domnívá se ředitel ÚZIS.
Podle něj by také stálo za úvahu rozjet náborové programy studentů již na středních školách a motivovat je ke studiu medicíny s nabídku stipendia a finanční dotace při návratu do rodného kraje po dokončení školy.
Podobné analytické studie plánuje ÚZIS připravit pro všechny české a moravské regiony. „Začali jsme u Ústeckého kraje, protože s tím jednak sami za námi přišli, a zároveň jde o kraj, který je na tom prakticky nejhůře. Chceme to však zpracovat pro všechny kraje a informace budeme předávat i panu ministrovi (zdravotnictví Vlastimilu) Válkovi,“ dodává Ladislav Dušek na závěr.
Helena Sedláčková
Aktualizováno 11. ledna 2023, 13:00 hod.
