Lékař, který pochází z Donbasu a v Česku pomáhá, jak českým pacientům, tak ukrajinským uprchlíkům, matka s dítětem nebo třeba učitelka. To jsou postavy informační kampaně, která má zvýšit proočkovanost nejen proti covidu-19, ale i proti dalším infekcím v ukrajinské populaci u nás. Ministerstvo zdravotnictví ji spustilo za podpory UNICEF a ve spolupráci neziskovými organizacemi.
Česko patří k zemím, které při přepočtu na počet obyvatel, přijaly během posledních měsíců nejvíce ukrajinských uprchlíků. Důležitou součástí zdravotní péče, kterou jim Česko poskytuje, je očkování. Už jen proto, že vzhledem k nižší proočkovanosti na Ukrajině, kdy válka ještě více narušila očkovací programy v zemi, jsou vůči infekcím velmi zranitelnou populací. I proto české ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s UNICEF a neziskovými organizacemi, spustilo informační kampaň, která cílí na ukrajinské uprchlíky a další ukrajinské občany v Česku. Jejím cílem je zvýšit proočkovanost, jak proti covidu, tak proti dalším infekčním chorobám.
„Cíleně oslovovat uprchlíky je důležité, protože se jedná o významný segment populace, kde je nižší proočkovanost a zároveň omezený přístup ke zdravotním službám. Uprchlíci jsou omezeni přinejmenším jazykovou bariérou a zároveň se často nevyznají v tom, jak český zdravotnický systém funguje, tudíž běžné informační kanály u nich nestačí,“ vysvětluje Vyacheslav Grebenyuk, infektolog, který působí na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, a současně je jednou z tváří této kampaně. „Očkování je skvělé v tom, že ochrání nejenom uprchlíky, ale také zabrání potenciálnímu šíření i na další jedince, čímž zlepší nákladovou efektivitu českého zdravotnictví,“ dodává.
K Ukrajincům mluví sami Ukrajinci
Kampaň zaměřená na uprchlíky navazuje na předchozí měsíce kampaně, která cílila na českou majoritu a měla jí motivovat k (pře)očkování. V řadě aspektů se však liší. „Pro nás je stěžejní zapojení ukrajinské komunity. My jsme v roli manažera akce, poskytovatele prostředí, odborného garanta, ale chceme, aby se to celé odehrávalo uvnitř ukrajinského společenství. Pro českou veřejnost tak tato kampaň bude takřka neviditelná. Naším cílem je, aby Ukrajincům radili, přednášeli a komunikovali sami Ukrajinci. Zapojili jsme proto neziskové organizace, jako jsou AMIGA, Podané ruce, Český červený kříž nebo Dům dobra, kteří pracují s ukrajinskými zdravotníky, mediky a dalšími odborníky a současně k jejich klientům patří jak dospělí, tak děti z Ukrajiny,“ vysvětluje Petra Miškejová, která se za ministerstvo podílela na přípravě kampaně.
Mimo jiné to znamenalo připravit texty jak v ukrajinštině, tak část v ruštině, upravit vizuály, kdy k původním z české kampaně přibyly další, kde je jak ukrajinský lékař, tak matky s dětmi. „Způsob komunikace jsme ladili jak s UNICEF, tak průběžně pomocí výzkumu zejména metody focus group. Dle výsledků výzkumu jsme zároveň jinak uspořádali pořadí využití vizuálů. Nejvíce pracujeme s motivy ‚autorit‘ – babička, lékař, učitelka, méně pak s motivem otce či matky,“ dodává. V ukrajinské kampani je podporováno očkování jako takové, nepovinná vakcinace proti covid-19 a povinné očkování proti spalničkám a obrně. Kampaň pak má oslovit jak uprchlíky, tak další ukrajinské občany žijící v České republice.
Cílem ministerstva a dalších zapojených aktérů je vyšší informovanost a následně vyšší proočkovanost a lepší dostupnost zdravotní péče pro ukrajinské uprchlíky. „Očkování je nejúčinnější prevencí infekčních onemocnění. Od začátku války se Ukrajina potýká s rozsáhlým narušením přístupu ke zdravotnickým službám, včetně očkování dětí nebo dostupnosti vakcín proti covid-19. Česká republika letos přijala 140 000 uprchlických dětí z Ukrajiny a musíme zajistit, aby všechny měly přístup ke klíčovým zdravotním službám, včetně očkování. UNICEF s potěšením spojil své síly s ministerstvem zdravotnictví, abychom společně umožnili všem lidem přístup k informacím o imunizaci v ukrajinském jazyce a posílili tak důvěru v očkovaní a míru proočkovanosti v naší společnosti,“ vysvětluje Yulia Oleinik, vedoucí kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace v ČR. Obdobnou kampaň UNICEF podpořil i v sousedním Polsku, a stejně tak pracuje na podpoře očkování v dalších zemích.
Uprchlíci naráží na bariéry v přístupu ke zdravotní péči
Podle dat UNICEF ukrajinští uprchlíci naráží na bariéry v přístupu ke zdravotní péči a současně je u nich proočkovanost nižší. Ne nutně proto, že by odmítali očkování jako takové, ale mnohdy proto, že vakcinace pro ně nebyla dostatečně dostupná. V hostitelských zemích pak mimo jiné naráží na jazykovou bariéru i odlišnosti očkovacího kalendáře. „Podle zveřejněných údajů je proočkovanost Ukrajinců nižší, než jaké jsou cíle WHO, například v roce 2021 nebylo 20 % ukrajinských dětí plně očkováno proti spalničkám a 13 % nebylo plně očkováno proti dětské obrně. V únoru 2022 obdrželo 2 dávky vakcíny COVID-19 méně než 35 % celkové ukrajinské populace. I proto se UNICEF spolu s Ministerstvem zdravotnictví zaměřují na podporu proočkovanosti ukrajinsky mluvící populace,“ vysvětluje Veronika Janouchová z české kanceláře UNICEF.
Praktické zkušenosti s uprchlickou populací má také organizace Podané ruce, která se na kampani podílí a také nabízí očkování proti covid-19. „Z našich vlastních zkušeností z očkování proti covid-19 vyplývá, že komunikace očkování s veřejností a jeho přínosů i rizik, je pro očkovací kampaň klíčová. Týká se to mimořádných kampaní, jako byla ta proti covidu, tak samozřejmě také pravidelného očkování. Komunikace je klíčová jak k českým občanům, tak o to více specificky k ukrajinským uprchlíkům,“ popisuje Jindřich Vobořil, ředitel organizace s tím, že se na ně obrací i rodiče dětí, když řeší jejich očkování s nástupem do mateřské či základní školy v České republice.
„V tomto případě odkazujeme rodiče na spolupracující pediatry, protože toto očkování u nás neposkytujeme. Rádi bychom nabídli spolupráci pediatrům tak, aby bylo zajištěno masovější očkování dětí původem z Ukrajiny, což by mohlo pomoci nyní přetíženým ordinacím,“ dodává. Poradenství v centru Podaných rukou nabízí i pediatr, všeobecný lékař, psychiatr a také gynekolog. Těchto služeb už využilo několik tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
Svou roli v tom, jak uprchlíci přistupují k českému zdravotnickému systému podle Vyacheslava Grebenyuka hraje i to, jaké zkušenosti se zdravotnictvím si přinesli z domova. „Pro Ukrajince je charakteristická menší důvěra vůči autoritám a za zdravotní služby si obvykle platí bezprostředně sami. Proto je celkem běžné, že rozsah poskytované péče neřídí lékař, ale spíše samotní pacienti,“ vysvětluje Grebenyuk s tím, že Ukrajina je zemí, která před válkou měla jednu z nejnižších proočkovaností v Evropě. Navíc se zde používaly i vakcíny, jež nejsou v EU schválené.
On sám proto vnímá své zapojení do kampaně českého ministerstva jako způsob, jak pokračovat ve svém profesním zaměření, jímž jsou infekční choroby. „Jsem původem z Ukrajiny, stále jsem občanem této země, a mám tam i celou svou rodinu, takže současnou válku prožívám velmi osobně a chci využit každé příležitosti pomoct svým spoluobčanům. A jelikož se jako lékař věnuju infekčním nemocem, v této oblasti toho můžu udělat nejvíc. Zároveň jsem nekonečně vděčný České republice za projevenou solidaritu a pomoc v těžké chvíli. Proto se snažím přispívat k tomu, aby ta pomoc byla co nejefektivnější a prospěšná pro oba národy,“ uzavírá Vyacheslav Grebenyuk.
Ludmila Hamplová
