Zdravotnický systém Spolkové republiky Německo není dostatečně připraven na budoucí krizové situace. V mnoha jeho oblastech chybí odolnost, smysluplná koordinace a především dostatek dat. Myslí si to předseda Německé rady expertů pro hodnocení vývoje ve zdravotnictví a ošetřovatelství Ferdinand Gerlach, který největší bolesti německého zdravotnictví popsal v rozhovoru pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Ferdinand Gerlach, předseda Německé rady expertů pro hodnocení vývoje ve zdravotnictví a ošetřovatelství (SVR – Sachverständigenrat zur Begutachtung der Entwicklung im Gesundheitswesen und in der Pflege), je přesvědčen, že zvyšování odolnosti německého zdravotnictví vůči budoucím krizím není úkolem jediného člověka nebo jediné instituce.
„Nemůže to zařídit jeden člověk. Všichni ve zdravotnictví musí přiložit ruku k dílu, všichni jsou k tomu kompetentní. Lékaři, včetně praktiků, lékárny, nemocnice, ti, kteří se podílejí na dodávkách léků,“ řekl Gerlach v rozhovoru pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Chybí dostatečná koordinaci
K tomu musí podle Gerlacha být vytvořeny vhodné rámcové podmínky a nastaveny pobídky, je také zapotřebí připravit správnou a důslednou strategii. „Musí se zapojit všechny oblasti ve zdravotnictví. Každý je k tomu kompetentní a musí převzít svůj díl odpovědnosti. Vedle lidí a institucí ve zdravotnictví je to rovněž úkol pro samosprávy,“ dodal šéf SVR.
Za jednu z největších bolestí německého zdravotnictví ve vztahu k připravenosti na budoucí krize Gerlach považuje špatnou koordinaci činností mezi spolkovou vládou a vládami jednotlivých spolkových zemí.
„Nevíme, jaká další krize nastane, která pro nás bude opět představovat výzvu. My dnes řešíme hlavně pandemii SARS-CoV-2, válku na Ukrajině, nedostatek energií a jejich vysoké ceny nebo problémy s dodavatelskými řetězci při zásobování léky. Dříve či později ale opět přijdou prudké vlny veder nebo dojde k úplně jiné nepředvídané krizi,“ vypočítával Gerlach.
Podle něho tak německé zdravotnictví potřebuje základní mechanismy, které začnou v krizové situaci fungovat. „Potřebujeme například lepší krizové týmy, absolutně potřebujeme zlepšit koordinaci mezi zemskými vládami a vládou spolkovou,“ vysvětlil šéf SVR.
Civilní ochrana je poddimenzovaná
Gerlach rovněž zmínil, že v Německu chybí stabilní struktury, které spojují jednotlivé okresy v rámci civilní ochrany. „Máme sice Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách, ale ten je příliš slabý personálně, finančně i regulačně pro případ krizí,“ dodal Ferdinand Gerlach.
Podle něho Německo potřebuje přípravu pro příští krize, a to bez ohledu na její povahu. „Patří sem také havarijní plány nebo cvičení pro zvládání katastrof. Spolupracovat musí ti, kteří se na takových cvičeních dosud vyskytovali příliš zřídka, tedy hasiči, záchranáři, nemocnice a policie, ale i praktičtí lékaři,“ řekl dále Ferdinand Gerlach.
Předseda Německé rady expertů pro hodnocení vývoje ve zdravotnictví a ošetřovatelství také poukázal na to, že německé zdravotnictví se poměrně lehce přetíží. „Jsme zdrceni už jen když přijde větší počet respiračních onemocnění současně. Náš systém je pak částečně na svých limitech. I v normálním stavu máme problémy kvůli mnoha neefektivitám, jako je velmi vysoký počet kontaktů lékař-pacient nebo příliš velký počet hospitalizací. A to je patrné i z mezinárodního srovnání,“ řekl Gerlach.
Seděli jsme v slepém datovém letu
Německý zdravotnický systém se prý na různých místech přehřívá. Podle Gerlacha to místy vypadá jako když myš běhá v kolečku. „Často se toho dělá příliš mnoho, ale zároveň málo. Například v dlouhodobé péči, v péči praktických lékařů nebo na venkově. To je náš základní problém: V našem zdravotnictví máme vedle sebe nadměrnou, nedostatečnou a nesprávnou péči,“ vysvětlil Ferdinand Gerlach.
V neposlední řadě Gerlach vidí obrovské mezery v digitalizaci zdravotnictví. „Pokud se podíváme do Izraele, pak existuje elektronický záznam pacienta pro všechny občany. V době krize díky tomu měli možnost aktivně informovat rizikové pacienty o ochranných opatřeních,“ vypočítával Gerlach.
Na základně elektronických záznamů pak bylo možné vystavit rychle a efektivně pozvánku na očkování. „Během pandemie jsme seděli ve slepém datovém letu a pokud bychom měli fungující elektronický záznam pacientu, znali bychom v reálném čase například zatížení konkrétních ordinací praktiků a mohli bychom organizovat cílenou podporu nebo přesuny,“ uzavřel Ferdinand Gerlach.
Zdeňka Musilová
