Ještě během letošního roku vydá ministerstvo zdravotnictví dlouho očekávané jednotné standardy elektronického zdravotnictví. Mají vycházet z mezinárodní sady standardů HL7, rezort tedy do budoucna nepočítá s českým standardem DASTA. Jednotný standard je nezbytný pro sdílení zdravotnické dokumentace v systému. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice (Piráti) bude dokument vždy uložen u jeho zhotovitele, ostatní poskytovatelé k němu budou přistupovat přes API rozhraní. Pacient se ke své dokumentaci dostane přes Portál občana a do budoucna i přes aplikaci Tečka, uvedl Pavlovic v pátek na konferenci MediDays 2023.
Zdravotnická IT komunita by se letos měla konečně dočkat jednotných standardů elektronického zdravotnictví tak, jak je předpokládá zákon o eHealth. Jejich neexistence dlouhodobě komplikuje digitalizaci českého zdravotnictví, a to nejen kvůli tomu, že chybí nezbytný sjednocující „komunikační jazyk“. Zdravotnická zařízení zároveň neměla jistotu, jaké standardy mají vyžadovat, když vypisují zakázky za desítky a stovky milionů na projekty dalšího IT rozvoje, aby za pár let tyto nepřišly vniveč kvůli jinak zvolenému standardu (psali jsme ve Zdravotnickém deníku například zde a zde).
Podle náměstka Josefa Pavlovice by jej mělo ministerstvo zdravotnictví vydat (a zveřejnit ve Věstníku ministerstva – pozn. red.) ještě letos. „Standard bude založený na HL7, což zakládá i jednoznačný potenciál pro evropské rozšíření (Health Level 7, standard pro sdílení klinických a administrativních dat běžně využívaný v Evropě i v rámci projektů Evropské unie – pozn. red.). Z tohoto hlediska nedává smysl aplikovat český standard, protože český rybníček je malý,“ konstatoval náměstek v pátek v panelové diskuzi k digitalizaci zdravotnictví na konferenci MediDays 2023, kterou uspořádaly společně spolky Mladých lékařů a Mladých lékárníků.
Dokumentace zůstane u poskytovatele
Ministerstvo zdravotnictví tedy nepočítá s využitím českého datového standardu, dodal Pavlovic s nepřímým odkazem na domácího „veterána“ – datový standard DASTA. Poskytovatelé zdravotní (nebo sociální) péče by měli na nový standard přejít do 1. ledna 2026 tak, jak to v tuto chvíli předpokládá zákon o elektronizaci zdravotnictví.
V této souvislosti Pavlovic připomněl, že v souladu se zákonem nevznikne žádné centrální úložiště zdravotní dokumentace, ta zůstane u příslušného poskytovatele, který ji zhotovil. Ostatní uživatelé, kteří k tomu budou oprávněni a splní zákonné podmínky, k ní budou moci přistupovat. „Vznikne centrální metaregistr toho, kde je dokumentace uložená a kdo kde byl a přes API rozhraní si ji bude možné stáhnout, právě díky tomu jednotnému datovému standardu,“ upřesnil.
Pacient se ke své dokumentaci a informaci, kdo a kdy do ní nahlížel, bude moci dostat přes Portál občana a do budoucna i s využitím aplikace Tečka. Alespoň to je zatím předpoklad ministerstva, které na další rozvoj této aplikace, jejíž zdrojové kódy vlastní, aktuálně vypsalo veřejnou zakázku v hodnotě 50 milionů korun. „Tečka má přes sedm milionů stažení. Počítáme, že se z ní stane elektronická zdravotní aplikace nejen pro záznamy o očkování,“ zdůraznil Pavlovic.
Více náměstek ministra k budoucnosti Tečky neuvedl, ostatně sám v této souvislosti již o několik dní dříve Zdravotnickému deníku na dotaz uvedl, že podrobnosti o dalším využití aplikace zatím rezort veřejnosti sdělovat nebude. Chce totiž svoji vizi nejdřív prodiskutovat s odborem Hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra a nově vzniklou Digitální a informační agenturou. „Teprve až budeme mít jejich souhlas, budeme prezentovat konkrétnější výstupy veřejně. Tak do měsíce bychom mohli říci více,“ sdělil autorce tohoto článku.
Bez základní infrastruktury chybí motivace
Je to vlastně trochu paradox. Lékaři v řadě českých zdravotnických zařízení pracují s různými aplikacemi i nejmodernější technologií včetně umělé inteligence, ale pokud si jejich pacienti od nich potřebují odnést zprávu nebo snímek pro jiného lékaře v jiném zařízení, dostanou ji fyzicky na papíře nebo na CD. Chybí potřebná digitální infrastruktura, jasně dané odpovědnosti, kompetence a realizační plán, ministerstvu to už trvá příliš dlouho, komentuje situaci nespokojeně Tomáš Doležal, zakladatel společnosti iHETA a projektu Medevio. „Vše ostatní jsou jen sekundární důsledky tohoto základního problému,“ dodává.
Většímu rozšíření digitálních služeb brání i právní nejistota, kdy například v oblasti distanční péče zákonný podklad zcela chybí (to se v současné době pokouší napravit návrh novely zákona o zdravotních službách), a v návaznosti na to chybějící úhradové mechanismy. „Pro lékaře je stále výhodnější vidět pacienta fyzicky,“ je přesvědčený Doležal.
To podle Jana Peciny, zakladatele společnosti MEDDI hub, vede i k neefektivnímu čerpání dotací na digitalizační projekty. „Utrácí se za ně tolik peněz, ale lékaři pořád vedou dokumentaci v papírové podobě,“ konstatuje a dodává: „Před dvěma roky jsme na tom byli stejně jako v Německu, s digitalizací byli na počátku, měli tam roztříštěný systém. Dnes už má Německo digitální legislativu (DiGa) a mechanismus, který plynule pouští do systému nové technologie,“ vysvětluje a upozorňuje, že velmi pokročilí v elektronizaci a digitalizaci svého zdravotnictví jsou i na Slovensku.
Chceme služby umožňovat, ne je vytvářet
Náměstek Pavlovic se ale brání nařčení, že by se nic nedělo, a připomněl přijetí zákona o eHealth před dvěma lety. „Ten teprve začal řešit ten úplně základní problém – autentifikaci uživatelů v systému. Stanovil jasné právní limity pro vedení kmenových registrů, autorizaci pacientů a poskytovatelů, to tady vůbec nebylo a stále není. To je úplně základní podhoubí pro digitalizaci. Bez toho máte ostrůvky, ale není možné se mezi nimi přesouvat,“ vysvětlil Pavlovic. Zákon dále stanovuje základní registry, jak mají fungovat a kdo je má spravovat, a zakotvuje povinnost používat jednotný standard, zmíněný v úvodu tohoto článku.
Do roku 2026 chce rezort z Národního plánu obnovy vyčerpat přes dvě miliardy korun na vybudování potřebné infrastruktury, včetně Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví přímo na ministerstvu. To má mimo jiné dohlížet na to, aby aplikace, které budou chtít do systému vstoupit, splňovaly potřebná pravidla. „Nebude to jen Tečka, ale i další aplikace, které, když splní potřebné podmínky, tak budou moci přistupovat k pacientské dokumentaci,“ upřesnil Pavlovic. „Chceme být spíše tím, kdo ty služby umožňuje, než kdo je vytváří. Vzorem je nám v tomto Izrael, kde mají výborně napsanou podporu start-upů, funguje jim to a s minimálními lidskými silami toho udělají hodně,“ dodal.
Ministerstvo zdravotnictví vloni dokonce otevřelo dvacet nových pracovních pozic jen pro IT experty, kteří se na tom všem mají podílet. „Zatím se nám jich ale příliš mnoho nehlásí,“ připustil trochu smutně náměstek a uznal, že ministerstvu se z pohledu finančních podmínek jen těžko konkuruje soukromému sektoru. „Nehledáme ale seniorní pozice. Očekáváme, že si je vychováme a postupně porostou i platově. Mají šanci se něco zajímavého naučit a nabízíme práci na zajímavých projektech,“ upřesňuje Pavlovic představu rezortu.
Generační bariéra a pochvala eReceptu
Jiří Pecina připouští, že jednu z bariér rychlejší elektronizace českého zdravotnictví může představovat i nedůvěra či neochota lékařů. „V naší aplikaci MEDDI máme zaregistrovaných 5700 lékařů, to číslo je už přibližně dva roky stejné. To znamená, že 41 tisíc jich tam stále není, i když ji nabízíme zadarmo. Narazili jsme na přirozený demografický blok lidí, kteří jsou nadšení,“ myslí si Pecina.
„Nemůžeme nařídit všechno hned plošně, přestup do digitalizace musí být postupný,“ souhlasí Pavlovic, který připomněl historii zavádění elektronického receptu. Lékaři k němu byli původně velmi skeptičtí a trvalo několik let, než se jej podařilo prosadit. Nakonec se z eReceptu stal z hlediska elektronizace a digitalizace českého zdravotnictví jeden z nejúspěšnějších příběhů, myslí si Pavlovic. „Kdybychom neměli eRecept během covidu, tak bychom skončili mnohem hůře. A dnes o eReceptu neřekne nikdo jediné špatné slovo, prakticky sto procent lékařů jej používá na denní bázi. Bylo pár výpadků, ale to se u informačních systémů stává. Nevím o žádném zásadním problému, systém běží dobře a do budoucna se má ještě rozšiřovat,“ konstatoval náměstek.
Podle Tomáše Doležala by nicméně stát měl začít mnohem více podporovat digitalizaci v menších zdravotnických zařízeních a ambulantním sektoru. „Národní plán obnovy se zaměřuje na velké, především fakultní, nemocnice a není tam žádný titul pro malá ambulantní zařízení. Chybí pak motivace do toho investovat,“ upozorňuje Doležal s tím, že například při nedodržení pravidel pro kyberbezpečnost může dojít k ohrožení pacientských dat.
S tím souhlasí i Jiří Pecina. „Pořád se očekává, že digitalizace má být levná, ale tak to není. Ambulantní specialista nebude ošetřovat pacienta na dálku levněji, než když mu přijde do ordinace. Je nereálné, že si pacient bude platit jakoukoli aplikaci. Je třeba, aby si to všichni uvědomili,“ zdůraznil.
Podle Pavlovice je Národní plán obnovy určený pro velké strategické projekty v souladu s tím, jak to stanovila předchozí vláda. „Není pro malé ordinace. Menší zařízení ale mohou využít dotační tituly z Integrovaného operačního programu a další dotační tituly na vybavení ordinací,“ dodal náměstek ministra na závěr.
Helena Sedláčková
