Větší finanční zdroje pro poskytování zdravotní péče budou potřeba v důsledku stárnutí populace i technologickým novinkám. Připojištění představuje jednu z možností, jak zdravotnictví finančně posílit. K jeho politickému prosazení ale bude potřeba aktivní podpora uznávaných lékařů a komunikační kampaň, zaznělo na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.
“Nemyslím si, že bychom v tuto chvíli měli ve zdravotnictví málo peněz. Když se podíváme na to, kolik procent HDP jde na tuto oblast, nejsme sice na špičce nejvyspělejších zemí, ale ani na chvostu. Navíc se nedomnívám, že by zde platila přímá úměra, tedy čím vydáme více procent HDP na zdravotnictví, tím lepší bude péče a zdraví pacienta. Na druhou stranu jsem ale přesvědčen, že jsou současný stav, kvalita a dostupnost zdravotnictví neudržitelné,“ uvádí místopředseda Poslanecké sněmovny ČR a člen správní rady VZP Jan Skopeček.
Jedním z důvodů je demografický trend, kdy v roce 2050 bude třetina populace v seniorním věku. K tomu přibývají nákladné inovace ve zdravotnictví, které zahrnují jak nové léky, tak technologie. Pokud se tedy nic ve financování zdravotnictví nezmění, bude to do budoucna znamenat velký problém.
„Domnívám se ale, že kromě lékařů a odborníků ve zdravotních pojišťovnách se to nikdo nedozví. V ekonomii používáme termín informační asymetrie, která je ve zdravotnictví snad možná největší – rozdíl mezi informovaností lékaře a pacienta je značný. V tomto případě to bude znamenat, že když pacient přijde do zdravotnického zařízení, lékař mu nepoví, že ve světě na jeho onkologické onemocnění existují další tři, čtyři typy léčby, které je možno nasadit ve chvíli, kdy ta jeho selhala. Pokud zdravotní systém nebude mít dostatek peněz, lékař to nebude moci nabídnout. To je rizikové i v tom smyslu, že tu tím pádem nebude tlak veřejnosti na politiky a experty k reformě, protože o tom lidé nebudou vědět,“ vysvětluje Jan Skopeček.
Cestou je podle něj již dále nenavyšovat veřejné výdaje, ale zvýšit podíl soukromých zdrojů, v nichž jsme hluboko pod průměrem EU. Odborníci se ovšem shodují na tom, že nejprve musíme ohraničit nárok ze zdravotní pojištění (psali jsme např. zde), díky čemuž by se pak šlo připojistit buď na komfort, nebo na některé vyčleněné části, jako je třeba stomatologie nebo fyzioterapie.
Třetina lidí by si ráda připojištění zaplatila
Podle předsedy sekce pojištění osob České asociace pojišťoven Ondřeje Poula je přitom důležité sledovat postoje obyvatel, zda by nový systém vůbec byli ochotni akceptovat, a případně jestli by se do něj zapojili. Podle průzkumů si u nás 40 procent lidí myslí, že by komerční pojištění bylo užitečné, a 30 procent by si bylo ochotno využít ho a platit za něj. Vůbec nejčastěji lidé volají po této možnosti v oblasti zdravotnických materiálů, porodnictví a stomatologie. Naopak třeba možnost volby operatéra nebo pojištění v oblasti estetické chirurgie Čechy příliš neláká.
Připomeňme, že už dnes u nás funguje komerční pojištění, kdy v případě hospitalizace dostane pacient vyplacenu určitou částku. Pro pojišťovny by pak nebylo nic složitého, kdyby se možnosti pojistit se rozšířily.
„Máme na to připravené systémy, protože spousta pojišťoven má zahraniční vlastníky, a jejich systémy tak obsahují moduly na zdravotní pojištění. Není to tedy něco, co by bylo třeba zavádět, jen to přeloží do češtiny a systém je možno použít. Jenže tu chybí politická vůle a komunikace s občany. Jestliže tu máme 40 procent lidí, kteří si to umějí představit, pořád je tu 60 procent těch, kdo to nechtějí. Je pak otázka, jestli to nechtějí z principu, historicky, nebo proto, že nerozumějí, kam demografie směřuje a co to bude znamenat,“ poukazuje Ondřej Poul s tím, že je potřeba téma vysvětlovat a komunikovat.
Bez zapojení lékařů bude změna těžko prosaditelná
Jan Skopeček je ale toho názoru, že samotnou reformu nesmějí prosazovat jen politici. „Pokud směrem ke koncovým uživatelům, tedy pacientům, budou o nutnosti reformovat financování zdravotnictví hovořit pouze politici, nezíská taková reforma na popularitě a bude těžko prosaditelná. Když se do komunikační snahy nezapojí i lékaři a zdravotnický sektor, nemá reforma naději na úspěch. Tady vnímám z minulosti velké minus ze strany lékařského sektoru, kde snaha reformě pomoci prostřednictvím vysvětlování nebyla dostatečná. Pokud si to zdravotníci neuvědomí a nebudou se podílet na osvětové kampani, že jsou věci potřeba, nemá to šanci na úspěch,“ je přesvědčen Skopeček.
S tím souhlasí i Ondřej Poul. „Musí tu být širší spolupráce nejen zdravotnictví, ale i zdravotních a komerčních pojišťoven. Potřebujeme výraznou komunikační kampaň, protože na připojištění lidé nejsou připraveni. To ale neznamená, že se to za tři roky neposune, stejně jako lidé vnímají změny v dostupnosti péče,“ potvrzuje Poul.
Podle Skopečka je jedno, jestli připojištění budou poskytovat komerční subjekty, zdravotní pojišťovny, nebo půjde o kombinaci, každopádně bychom se touto cestou měli vydat. V tomto ohledu by také bylo na místě bonifikovat ty, kdo se o své zdraví starají, tedy přinejmenším chodí na preventivní prohlídky a navštěvují screeningové programy. Zároveň by podle Skopečka mělo dojít k obnově poplatku za hotelové služby, a také by bylo vhodné legalizovat platby, které dnes již beztak ve zdravotnictví fungují.
Jan Skopeček se přitom domnívá, že i když by byla na místě systémová reforma, prosaditelnější je pomalejší přístup dílčími kroky. „V rámci evoluční cesty mi přijde jako dobrá strategie nejprve do připojištění zařadit věci, které už si dnes lidé přirozeně platí. Ve chvíli, kdy tu mechanizmus vznikne, případně můžeme zařadit další oblasti,“ dodává Skopeček.
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.
