I když vláda snížila platby za státní pojištěnce, VZP bude mít zřejmě na konci roku menší schodek, než s jakým počítal zdravotně pojistný plán. Rozdíl by měl činit zhruba dvě až dvě a půl miliardy korun a pojišťovna tak skončí v minusu cca 3,5 miliardy. Se záporným saldem pak počítá i první nástřel zdravotně pojistného plánu na příští rok, kterým se včera zabývala správní rada. Podle něj by v příštím roce měla VZP skončit hospodaření s minus 4,6 miliardy korun.
Tradičním bodem, kterým se včera zabývala správní rada VZP, bylo hospodaření pojišťovny. To se zatím vyvíjí nad očekávání. Konečný zůstatek na běžném účtu byl na konci září 14,8 miliardy korun, na rezervním fondu bylo 3,3 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až září je 11 miliard korun.
„V následujících měsících se promítne do cash-flow snížení plateb za státní pojištěnce, které schválila sněmovna na konci srpna. Výsledek tak nakonec bude deficitní, ale domníváme se, že deficit tak, jak byl schválen zdravotně pojistným plánem, nebude vyčerpán, a bude o dvě až dvě a půl miliardy vyšší,“ poukazuje místopředseda správní rady VZP Miroslav Kalousek. Zatímco tak plán počítal s výsledkem hospodaření minus 5,9 miliardy, nyní se očekává ve výši minus 3,5 miliardy.
Na ekonomické situaci VZP se přitom nijak negativně nepodepsalo to, že je u ní přihlášena většina uprchlíků z Ukrajiny – právě naopak. „Čerpání je poměrně nízké, řádově necelých 200 milionů měsíčně. Je to tedy hluboko pod tím, co se předpokládalo a co by odpovídalo stejné věkové kategorii u českých pojištěnců. Doposud péči čerpalo 130 tisíc občanů z Ukrajiny, z toho 78 procent čerpalo do pěti tisíc korun, ve 42 případech náklady na léčbu přesáhly milion korun a 563 klientům je poskytována centrová péče,“ přibližuje šéf správní rady VZP Tom Philipp.
Uprchlíci z Ukrajiny dnes mají za povinnost se po 150 dnech znovu registrovat u zdravotní pojišťovny. Z 350 tisíc zaregistrovaných jich je ve věku 18 až 65 let (kdy nejsou státními pojištěnci) 173 tisíc. Z nich se zatím přihlásilo skoro 54 procent, přičemž 54 procent jsou zaměstnanci, 26 procent zůstalo státními pojištěnci, 17 procent je bez zdanitelných příjmů a tři procenta tvoří OSVČ.
V dalších třech letech chce VZP pokrýt schodky z rezerv
Správní rada už také včera projednávala první nástřel zdravotně pojistného plánu pro příští rok. Ten by měl být mírně schodkový – minus 4,6 miliardy. Objem prostředků na zdravotní služby se meziročně navyšuje o osm procent na téměř 270 miliard korun. Zároveň se pojišťovna snaží šetřit na provozních nákladech, kde počítá s úsporou ve výši dvou miliard.
„Schválení zdravotně pojistného plánu předpokládáme na příští správní radě po společném jednání s dozorčí radou. Pak ho samozřejmě ještě musí schválit vláda a poslanecká sněmovna,“ doplňuje Kalousek.
Výhled na roky 2024 a 2025 pak počítá s dalším schodkem celkem devět miliard korun, což VZP plánuje pokrýt z rezerv.
–mk–
