Pobytů v nemocnicích bylo v letech epidemie covidu-19 asi o 14 procent méně než v roce 2019. Ubylo hlavně plánované péče, pokles byl o téměř 30 procent. Celkové příjmy nemocnic v obou letech převýšily jejich výdaje, v roce 2021 to bylo o 8,7 miliardy korun. Informace dnes zazněly na odborné konferenci CZ-DRG o novém systému úhrad nemocniční péče za diagnózu.
Takzvaných hospitalizačních případů eviduje ÚZIS v roce 2019 více než 1,9 milionu. Ve dvou následujících letech poklesl zhruba na 1,63 milionu. Podle vedoucí ekonomického týmu DRG Restart na Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Markéty Bartůňkové byl nejnižší pokles v Praze, zhruba o pětinu, naopak v Pardubickém kraji byl o 35 procent.
Nejvýrazněji podle ní ubylo hospitalizací pro bolesti zad a především plánované péče, například pro náhrady kolenních či kyčelních kloubů, operace kýly, karpálního tunelu či odstranění žlučníku. Zatímco v roce 2019 bylo u takové plánované péče 132.000 hospitalizací, v posledních dvou letech kolem 100.000. „Odpovídá tomu i čekací lhůta,“ dodala Bartůňková. Například na nový kyčelní kloub čekali pacienti v roce 2019 necelých 45 týdnů, loni to bylo 68 týdnů.
Do nemocnic jde dlouhodobě více než polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění, to mělo loni k dispozici zhruba 400 miliard korun. Výsledkem hospodaření nemocnic byl v roce 2021 podle Bartůňkové zisk 8,7 miliardy korun. V roce 2020 byl zisk devět miliard Kč, projevilo se ale státní oddlužení šesti nemocnic, bez něj byl zisk 2,6 miliardy Kč.
V roce 2019, který nebyl ovlivněný epidemií covidu-19, tvořily personální náklady v nemocnicích 51 procent, loni 53 procent. Pozitivním trendem podle Bartůňkové je, že přibývá úvazků lékařů a zdravotních sester. U těch všeobecných, porodních asistentek a dětských sester je jich ale stále méně než v roce 2010, při započtení i praktických sester s nižší kvalifikací jde o mírný nárůst. Celkem je v současné době asi o 53.000 úvazků zdravotních sester.
Český statistický úřad na konci října zveřejnil průměrné hrubé mzdy lékařů a sester v loňském roce, meziročně vzrostly u lékařů téměř o 13 procent, u sester o 16 procent. Růst podle statistiků způsobily ale hlavně covidové odměny. Zásadní rozdíly jsou ale podle Bartůňkové mezi jednotlivými kraji. „Top odměny jsou v těch krajích, kde mají nadprůměrné přesčasové hodiny,“ dodala.
-čtk-
