Ukrajinští uprchlíci v Česku trpí příznaky duševních nemocí čtyřikrát častěji než většinová populace. Extrémně časté jsou u nich deprese a úzkosti, podle průzkumu má jejich symptomy asi 45 procent z nich. Vyplývá to ze studie Hlas Ukrajinců v Česku společností PAQ Research, Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Odbornou péči zaměřenou na duševní zdraví podle studie využila asi tři procenta uprchlíků, většinou o ní nemají dost informací.
„Pouze necelá třetina těch, kteří trpí příznaky, o nich uvažuje jako o známce duševního onemocnění. Míra uvědomění roste s rozsahem symptomů. Citlivější jsou vůči příznakům obecně mladí lidé do 30 let, což odpovídá menší stigmatizaci duševního onemocnění v této cílové skupině,“ uvedl ředitel NUDZ Petr Winkler.
Využití nějaké formy péče zaměřené na duševní zdraví zvažovalo 38 procent respondentů výzkumu. Podle odhadů by ji kvůli četnosti příznaků potřebovalo asi 75.000 lidí z 160.000 dospělých uprchlíků. „Největší bariéru v péči představuje nízká informovanost o její dostupnosti a proplácení zdravotními pojišťovnami,“ uvedli autoři průzkumu, kterého ho účastnilo v září přes 1300 respondentů.
V České populaci mělo loni příznaky středně těžké deprese, kdy se doporučuje konzultace s psychiatrem, asi osm procent obyvatel. Mezi ukrajinskými uprchlíky v tuzemsku je to podle průzkumu 42 procent, tedy více než pětkrát tolik. Častěji se s jejich příznaky potýkají ženy. „Mezi symptomy deprese patří problémy se spánkem, negativní sebeobraz, pocit beznaděje nebo únava. Část symptomů je typicky spojena i s reakcí na trauma,“ uvedli v tiskové zprávě.
Více než třikrát častější jsou u uprchlíků také příznaky úzkostí jako nervozita, neklid, obavy nebo podrážděnost. Duševní zdraví Ukrajinců podle průzkumu zhoršuje jak situace v jejich zemi, starost o rodinu nebo domov, který v ní zanechali, ale také špatné socioekonomické podmínky v Česku. Příznaky deprese nebo úzkosti trpí přes polovinu lidí, kteří jsou v materiální nouzi, a častější jsou u těch, kteří žijí v ubytovacích zařízeních než u žijících v běžných bytech.
„Dopady má i pracovní situace. Hůř na tom jsou lidé, co nemají práci, ale i ti, co pracují na výrazně méně kvalifikovaných pozicích, než měli původně,“ vysvětlila analytička PAQ Research Martina Kavanová. Roli hraje i znalost češtiny, což může souviset i s možností získat lepší práci.
Podle Winklera se ukazuje potřeba osvětové kampaně motivující k péči o vlastní duševní zdraví, péči o své bližní a v případě potřeby také vyhledávání odborné pomoci. V současné době ale na ní chybí peníze. NUDZ vytvořil pro Ukrajince hledající informace o duševním zdraví speciální webovou stránku.
-čtk-
