Segmentu laboratoří zřejmě úhradová vyhláška přinese místo deklarovaného osmiprocentního navýšení jen něco málo přes tři procenta navíc. Protože takovýto nárůst s největší pravděpodobností nepokryje zvyšující se ceny komodit, ocitnou se laboratoře v nelehké situaci. Protože jsou v oblasti komplementu škrty realizovatelné jen velmi těžko, bude hrozit odchod pracovníků buď úplně mimo zdravotnictví, nebo do jiných segmentů. Zdravotnickému deníku to sdělil zástupce segmentu v dohodovacím řízení David Hepnar.

Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že by návrh úhradové vyhlášky měl přinést osmiprocentní navýšení pro všechny segmenty. Platí to u vašeho segmentu?

Osm procent bohužel nikde nevidíme. Neplatí to pro žádnou z jednotlivých bodových hodnot (do všech bylo přidáno méně než osm procent), tím spíše bude osm procent hůře dosažitelných při zastropování přes PURO (průměrná úhrada na rodné číslo, pozn. red.). Změnou referenčního období nově na 2021 je těžko reálný nárůst úhrad odhadnout, ale osm procent bude zřejmě nedosažitelných.

Jak velké navýšení tedy pro vás reálně návrh znamená?

Z dílčích výpočtů očekáváme při stejné základně poskytovaných zdravotních služeb reálný nárůst kolem 3 až 3,5 procenta.

Mohlo by vás zajímat

Bude toto navýšení stačit na pokrytí nákladů daných zvyšujícími se cenami energií a dalších komodit?

Předpokládáme, že stačit nebude – zvýšení cen energií se významně do nákladů propisuje již nyní, a to nejenom v energiích, ale ve všech službách a dodávkách, které v laboratořích čerpáme. Zdražení energií je až trojnásobné, některé služby zdražily až o sto procent. V souvislosti s tím vnímáme výrazný tlak na zvyšování mezd na vyprázdněném pracovním trhu.

Pokud vám tedy navýšená stačit nebude, jak budete postupovat?

Mluvit o „škrtech“ je v podstatě nereálné – segment laboratorních služeb má v posledních letech výraznou bodovou nadprodukci, která díky striktní regulaci PURO není hrazená, ale z nákladů jí nelze vyřadit – tedy v nákladech platíme něco, co není v důsledku ze zdravotního pojištění uhrazené. Regulovat tuto nadprodukci v komplementu je nereálné, ambulantní laboratoře nemohou „zabouchnout“ dveře a nepracovat.

V konkrétních krocích například provedli někteří poskytovatelé redukci v dopravě materiálu, kde pohonné hmoty zdražily o padesát a více procent, čímž se zhorší dostupnost některých služeb vázaných na dopravu biologického materiálu. Doprava totiž není službou hrazenou ze zdravotního pojištění a všichni poskytovatelé ji hradí ze svého. Předpokládáme, že v důsledku se tato zátěž přenese na pacienty a budou to oni, kdo v některých případech budou muset řešit dopravu některých odebraných vzorků do laboratoří. Pro nás je z pohledu kvality laboratorní medicíny takový postup v podstatě nepřijatelný. V dalších důsledcích začneme ztrácet personál, jako tomu bylo kolem roku 2006, a předpokládáme jeho odchod ze zdravotnictví nebo do v poslední době do nadstandardně podporovaných segmentů, jako je například domácí péče a sociální služby.

Bude výše úhrad daná návrhem vyhlášky dostatečná na to, aby váš segment v příštím roce udržel kvalitu a dostupnost péče?

Velmi problematicky.

Jak návrh vyhlášky hodnotíte, respektuje požadavky a dohody vašeho segmentu, které padly v dohodovacím řízení?

Oproti našemu původnímu návrhu jsme šli výrazně naproti návrhům zdravotních pojišťoven a v podstatě jsme měli připravenou dohodu. Dohoda byla přijatelná pro VZP, bohužel ji Svaz zdravotních pojišťoven nakonec odmítl bez konkrétních důvodů a bez kalkulací, které ani nebyly během jednání ze strany SZP předloženy. Dlouhodobě se snažíme oboustranně o transparentnost dohod a argumentů, na straně SZP pak doufáme, že v příštích letech již uvidíme konkrétní data, na jejichž modelaci se budeme moct bavit o kompromisech a najít dohodu.

Má váš segment k návrhu úhradové vyhlášky zásadní připomínky?

Jedinou obecnou a zásadní připomínkou je výše nárůstu objemu úhrady. Chápu však, že objem úhrady v celém zdravotnictví je věcí nejenom ministerstva zdravotnictví, ale celé vlády. Ministerstvo se k našim návrhům a jednáním po ukončení dohodovacího řízení postavilo velmi konstruktivně a jeho přístup vítám – návrh vyhlášky se velmi přibližuje dohodě, ke které jsme v jednáních dohodovacího řízení byli velmi blízko. Určitě bychom ještě rádi, aby se přehodnotilo zcela nesmyslné přeúčtování extramurální péče vůči regulacím poskytovatelů, pevně doufáme, že se tak v dohledné době stane. V kontextu změn z posledního pololetí a očekávání dopadů v období budoucím bychom pak přivítali, kdyby ministerstvo aktivně zajišťovalo dostatek prostředků pro růst vstupů (především energií), ať už formou kompenzační vyhlášky, nebo konkrétních příspěvků v rozsahu doložených strmě rostoucích nákladů.

-mk-