I když důvodová zpráva k návrhu úhradové vyhlášky uvádí, že by v příštím roce měly všem segmentům stoupnout meziročně úhrady o osm procent, ambulantní radiologové upozorňují, že přinejmenším pro jejich obor to neplatí. Pro jednotlivé modality se hodnota bodu navyšuje o 4 až 6 procent, přičemž hrubým odhadem může jít o nárůst pro celý segment o cca 5 až 6 procent. I vzhledem k tomu, že je radiologie přístrojově včetně energií jedním z nejnáročnějších oborů ambulantní medicíny, tak je návrh vyhlášky pro poskytovatele destabilizující. Zdravotnickému deníku to řekl předseda Grémia ambulantní radiologie Petr Máca.
Úhradová vyhláška musí být vydána do konce měsíce a nyní ji měli jednotliví aktéři možnost připomínkovat. To využili i ambulantní radiologové.
„Navržené hodnoty neodpovídají navýšení o osm procentních bodů, jak uvádí přiložená důvodová zpráva. V konečném vyúčtování je návrh vyhlášky i nižší, než jaký byl kompromisní návrh poskytovatelů, akceptovaný VZP a odmítnutý Svazem zdravotních pojišťoven, který reflektoval právě dynamiku makroekonomických agregátů s dopadem na výběr do systému veřejného zdravotního pojištění. Hodnoty bodu dále nereflektují shodu plátců a poskytovatelů na potřebě navýšení hodnot symetricky pro všechny modality. Návrh vyhlášky navyšuje hodnoty bodu pro jednotlivé modality odhadem mezi 4 až 6 procenty. Předpokládáme, že tato odchylka je způsobena chybnou kalkulací – koeficienty nositele výkonu a indexu režie v Sazebníku zdravotních výkonů,“ píší ambulantní radiologové ve svých připomínkách.
Jak přitom ZD vysvětlil Petr Máca, je při specifikách segmentu plošné navýšení takřka vždy diskriminační, takže se ambulantní radiologové v uplynulých letech snažili v rámci dohodovacího řízení domluvit. Letos se jim to ale nepovedlo (více zde). Neakceptování připomínek pak podle nich povede k dalšímu poklesu podílu zobrazovacího komplementu na nákladech veřejného zdravotního pojištění, který se beztak trvale snižuje. Přitom v ambulantním zdravotnictví je zobrazovací komplement nejnákladnějším segmentem s téměř nulovým prostorem pro vícezdrojové financování. O to větší je otázka, jak na ně dopadne současná ekonomická situace.
„Radiologie je přístrojově (včetně energií) nejnáročnější obor z ambulantní medicíny. Pro naše činnosti potřebujeme zpravidla nadstandardně velké prostory s náklady na pořízení a provoz. Naše jednotlivé přístroje nezřídka cenově překračují celoživotní investice některých ambulantních oborů. Náklady na energie a prostory zatím nikdo neumíme spočítat. Na základě vlastních ordinací odhaduji nárůst v nižších desítkách procent,“ vysvětluje Petr Máca.
Navíc i ambulantní radiologie se, stejně jako nemocnice, potýká s kritickým nedostatkem radiologických asistentů. Pokud jim tak ambulance nebudou vzhledem k ekonomickým tlakům schopny zajistit odpovídající finanční podmínky alespoň jako v nemocnicích, mají zásadní problém.
„Relativní čísla nedostatku radiologických asistentů podle některých odhadů překračují jakékoliv jiné zdravotnické profese. Nezřídka se již stávají determinujícím pro prostou dostupnost oboru, přitom třeba v bazální radiologii (skiagrafie) jsou profesně absolutně nezastupitelní,“ podtrhává Máca.
Symetrické navyšování schází
Jak ale bylo naznačeno výše, návrh úhradové vyhlášky problémy dané krizí a nedostatkem personálu ambulantním radiologům rozhodně nevyřešil. Protože není k dispozici nástroj, který by determinoval váhu jednotlivých logických částí segmentu, je velmi obtížné spočítat, jaké navýšení celkově by měl segment dle návrhu úhradové vyhlášky dostat. Podle hrubého odhadu Petra Mácy je navýšení pro jednotlivé modality jen mezi 4 a 6 procenty.
Konečný kompromisní návrh poskytovatelů, k němuž se věcně připojila VZP, ovšem odmítl ho Svaz zdravotních pojišťoven, přitom požadoval garanci 4% navýšení symetricky pro všechny modality s doložkou, že rozdíl mezi predikcí příjmů veřejného zdravotního pojištění, jak s ním pracovaly týmy v dohodovacím řízení, a realitou, se promítne do konečných vyúčtování. „Již v průběhu dohodovacího řízení jsem čísla zpochybnil s ohledem na makroekonomický vývoj. Bylo zjevné, že inflace ovlivní výběr v roce 2023 (ale již i v roce 2022). Protože i naším zájmem je stabilita zdravotních pojišťoven, navrhli jsme flexibilní parametr, který by v rámci končených vyúčtování reflektoval právě tyto, pro veřejné zdravotní pojištění klíčové makroekonomické agregáty,“ vysvětluje Petr Máca.
Návrh úhradové vyhlášky také přináší jen velmi málo z toho, co se ambulantní radiologové pokoušeli prosadit. Snad jako jediné narovnává hodnoty bodu pro CT a MRI, ale symetrické navyšování pro všechny modality, což byl klíčový požadavek, schází.
„Návrh ministerstva je v rozporu s proklamacemi a náš obor destabilizující,“ dodává Petr Máca.
Úvodní foto: Piqsels
Michaela Koubová
