Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uhradí nemocnicích plánované zákroky bez limitů vůči předchozímu období. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Nemocnicím chce umožnit dohnat operace odložené z dvou let epidemie covidu-19. V době epidemie se odkládaly plánované zákroky zejména v kardiologii, cévní chirurgii, gastroenterologii, gynekologii, urologii nebo ORL.
Pacienti čekají déle například na operace ramenních či kolenních vazů, odstranění polypů na sliznici střev, obnovení funkce ušního bubínku, zákroky k odstranění srdeční arytmie nebo zprůchodnění zúžených cév.
„U hospitalizací s vybranou elektivní péčí, hrazených paušální úhradou, která je úhradovou vyhláškou regulována, proto nabídneme nemocnicím k podpisu individuální úhradový dodatek,“ uvedl náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár. VZP pokrývá péči o asi 60 procent populace, zbytek si dělí dalších šest menších pojišťoven.
V další péči úhradu za počet výkonů, nikoliv paušálem jako v předchozích letech, zavádí letošní úhradová vyhláška. Bez regulace tak pojišťovny platí například za výměnu kyčelního kloubu, odstranění žlučníku, operace kýly, operace kvůli rakovině nebo další kardiologické, kardiochirurgické, cévní či gynekologické operace. Stejně tak nejsou omezeny transplantace, operace vrozených vad nebo zákroky spojené s úrazy.
Přesto si ministerstvo zdravotnictví připravuje možnost znovu kompenzační vyhláškou platby zdravotních pojišťoven za péči v letošním roce zpětně upravit. Do Sněmovny předkládá kompenzační zákon umožňující vydat kompenzační vyhlášku. Kromě nemocnic s akutními lůžky by se mohla vztahovat i na následnou péči.
Úhradová vyhláška na rok 2022 byla vydána loni v říjnu podle výsledků jednání zástupců pojišťoven a jednotlivých segmentů zdravotní péče v první polovině roku 2021. „Vzhledem k tomu, že v době tvorby a přijetí vyhlášky (…) nebylo možné epidemiologickou situaci v roce 2022 zcela přesně předvídat, mohla by její bezvýhradná aplikace při vyúčtování úhrad (…) způsobit výrazné ekonomické problémy části poskytovatelů zdravotních služeb,“ uvedlo ministerstvo.
Pokud očekávané podzimní vlny epidemie počty pacientů s covidem-19 opět zvýší, by tak nemocnicím mohly úhrady klesnout zhruba o 1,1 miliardy korun, proti plánu asi o 1,8 procenta. I bez podzimní vlny byl by výpadek v řádech stamilionů korun.
Kvůli odkládání plánovaných operací, například ortopedických či kardiologických, přichází méně pacientů do následné péče, například rehabilitačních ústavů nebo léčeben dlouhodobě nemocných. V roce 2021 jim klesly úhrady asi o tři miliardy korun. Podle ministerstva by letos mohl být pokles téměř srovnatelný. Celkově bylo letos do toho segmentu plánováno 28,3 miliardy korun.
Nutnost kompenzovat nemocnicím propad v péči ministerstvo zdůvodňuje stále stejnými personálními náklady, které tvoří od 40 do 90 procent nákladů na péči. „Propouštěním zdravotníků by došlo ke snížení kapacity poskytovatele v budoucnu, a tím i snížení dostupnosti zdravotních služeb, což není systémově žádoucí. I z dalších nákladů je velká část fixní,“ uvedlo ministerstvo. Fixními náklady jsou také částky na provoz budov, například energie, jejichž ceny navíc v poslední době dramaticky rostou.
Ministerstvo v případné kompenzační vyhlášce nepočítá s tím, že by některému segmentu kvůli covidu-19 dorovnávalo vyšší náklady.
-čtk-
