Poruchy paměti a také změny v chování mohou být příznakem počínající Alzheimerovy nemoci. Ta podle dostupných dat postihuje zhruba dvě procenta populace ve věku nad 65 let. Jelikož péče o pacienty s touto chorobou zasahuje mnoha do různých medicínských oblastí, je nezbytný mezioborový přístup, zaznělo na tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP). Ta se konala u příležitosti dne Alzheimerovy choroby dne 21. září.
Demencí, jejíž nejčastější příčinou je právě Alzheimerova choroba, trpí v současnosti v Česku asi 160.000 pacientů. V roce 2050 lze očekávat 290.000 pacientů s demencí, ukazují odhady. Nemoc více zasahuje ženy, zhruba dvakrát častěji než muže. „Velmi dlouho byla Alzheimerova nemoc bagatelizována a zapomínání bylo považováno za běžnou součást stárnutí. Rodinu pacienta, praktického lékaře ale i samotného pacienta pak v následujících letech často překvapoval rozvoj demence,“ uvedl docent Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Právě včasná diagnóza má zásadní vliv na další vývoj nemoci a tedy i na kvalitu pacienta. Vede také k lepšímu porozumění potřebám nemocného a rizikům provázejícím jeho nemoc. Do komplexní péče při Alzheimerově nemoci patří i podpora správného užívání léků, ať už ji poskytuje poučená rodina, nebo komunitní služby, tak aby k rizikovým situacím nedocházelo.
„Typickým příkladem je senior, který žije sám a už několik let se mu horší paměť – lidé v jeho okolí si problém uvědomí až ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. Takové stavy přitom není radno podceňovat,“ říká primářka MUDr. Vanda Franková, místopředsedkyně gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Důležitá role praktiků
Jelikož první, na koho se rodina nebo pacient obrací, jsou často jejich praktičtí lékaři, hraje jejich úloha ve zjišťování nemoci důležitou roli. Vyšetření probíhá formou základního 2-3 minutového testu zaměřeného na kognitivní funkce, jako součást preventivní prohlídky. „Každého pacienta nad 65 let vyšetřujeme při preventivní prohlídce na známky počínající demence,“ sdělil vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Bohumil Seifert.
Podle členky výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Hany Vaňkové specialisté připravují kurz pro praktické lékaře, aby měli o nemoci větší povědomí a uměli ji snáze diagnostikovat. Další přesnější možností je vyšetření mozkomíšního moku nebo speciální vyšetření na počítačovém tomografu. U většiny seniorů ale k diagnóze stačí typické příznaky.
Mezioborový přístup
Vyléčit Alzheimerovu demenci v současné době lékaři neumějí, vědci pracují na lécích i vakcínách, jež cílí například na ukládání bílkovin a odumírání neuronů v mozku, které nemoc vyvolávají. Správná péče ale dokáže zpomalit postup nemoci. Podílejí se na ní lékaři odborností neurologie, geriatrie nebo gerontopsychiatrie. „Nejedná se o onemocnění, spadající pod jednu skupinu odborníků. Nemoc rovněž postihuje starší populaci s mnoha přidruženými interními a celkovými onemocněními. Pokud se k této výzvě chceme jako společnost postavit účelně, přístup k této nemoci by měl být mezioborový,“ zdůraznil Robert Rusina.
Zástupci odborných společností pracují na definici rolí a kompetencí jednotlivých specializací a vytvoření optimálního postupu pro diagnostiku a léčbu. ČR na vznik dokumentu získalo finanční prostředky z fondů EHP a Norska. Loni vládou schválený plán počítá i se vznikem specializovaných center, kde by pacienti mohli dostávat i nejmodernější biologickou léčbu. „V současné době odborníci jednají s ministerstvem a zdravotními pojišťovnami, termín vzniku center by mohl být stanoven příští rok. Vzniknout by měla v každém kraji,“ uzavřel Rusina.
-pur- , -čtk-
