Ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení úhradovou vyhlášku pro příští rok. Oproti dohodám, které byly uzavřeny při dohodovacím řízení, nahrazuje vzhledem k inflaci čtyřprocentní navýšení osmiprocentním. Zároveň v rámci pilotního programu vyčleňuje skupinu chirurgických výkonů vhodných k jednodenní péči, která by tak měla začít posilovat.
„Příjmy z přerozdělení pojistného na veřejném zdravotním pojištění a z dalších příjmů zdravotních pojišťoven pro rok 2023 se na základě srpnové predikce ministerstva financí odhadují na 464,6 miliardy Kč. Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2023 se budou pohybovat ve výši kolem 471,7 mld. Kč. Celkové saldo roku 2023 všech zdravotních pojišťoven se tak očekává záporné ve výši minus 7,1 mld. Kč,“ shrnuje se v předkládací zprávě úhradové vyhlášky. Oproti roku 2022 se tak očekává zvýšení příjmů systému o cca 33,1 miliardy Kč.
Během letošního dohodovacího řízení přitom dospělo k dohodě či parciální dohodě v 10 z celkového počtu 14 segmentů. Protože ale podle důvodové zprávy k úhradové vyhlášce došlo v mezidobí mezi dohodovacím řízením a vydáním úhradové vyhlášky k významnému posunu podkladových makroekonomických ukazatelů, kdy predikovaná výše inflace pro rok 2023 vzrostla z 4,4 na 8,8 procenta, a výše platby za státní pojištěnce, která byla během dohodovacího řízení odhadována na 1878 Kč, ve finále činí 1900 Kč (což znamená cca pětimiliardový nárůst prostředků), rozhodlo se ministerstvo zdravotnictví zasáhnout do uzavřených dohod a navýšit celkový růst úhrad z původních čtyř na osm procent.
„Nad rámec toho je třeba počítat s dodatečným růstem objemu poskytovaných služeb, obzvláště lůžkové elektivní péče, screeningů, preventivních prohlídek a jednodenní péče. V oblasti elektivní péče nemocnic bude hrát roli zavedený systém CZ-DRG, který nelimitovaně umožňuje nemocnicím dohánět odloženou elektivní péči a kde pro rok 2023 došlo k vyčlenění dodatečné péče mimo paušální úhradu. Jako každý rok je dále třeba počítat s úhradou mandatorních nákladů, které souvisí s rozvojem moderních léčebných metod a systémových změn v nastavení úhrad. Tato kategorie nákladů zahrnuje centrové léky, rozvoj paliativních týmů v nemocnicích, změny v seznamu výkonů, rozvoj urgentních příjmů, podpora jednodenní péče, financování referenční sítě nemocnic a další. Všechny náklady na zdravotní služby jsou pro rok 2023 odhadovány na 453,8 mld. Kč, včetně 3,4 mld. Kč spojených s pandemií covid-19,“ vypočítává důvodová zpráva.
Referenčním obdobím se ve vyhlášce stal rok 2021. Výjimkou je segment poskytovatelů akutní lůžkové péče, kde je referenčním obdobím stále rok 2019, protože covidový rok 2021 byl pro nemocnice v mnoha ohledech stále výjimečný.
Kroky k centralizaci péče i posílení jednodenní chirurgie
Segmenty, které se v rámci dohodovacího řízení domluvily, mají v úhradové vyhlášce vesměs to, na čem se s plátci dohodli, plus je zaneseno ještě zmíněné navýšení úhrad o další čtyři procenta. U nemocnic, následné lůžkové péče, ambulantních specialistů, laboratoří a radiodiagnostiky (plus parciálně u záchranek) ale vzhledem k nedohodě stanovilo úhrady ministerstvo.
Růst úhrad v nemocnicích (s výjimkou centrové léčby) by měl být, stejně jako v ostatních segmentech, osm procent. Při výpočtu minimálních základních sazeb zároveň došlo k rozlišení nemocnic s urgentním příjmem, u kterých by mělo být navýšeno bazální financování péče. Pro poskytovatele s urgentním příjmem je tudíž stanovena vyšší základní sazba než pro nemocnice bez urgentního příjmu. Všechny již existující minimální základní sazby jsou pak navýšeny o jedno procento oproti roku 2022.
Úhradové principy pro nemocnice zůstávají podobné jako v tomto roce, navíc ale dochází k vyčlenění dalších 64 DRG skupin z paušální úhrady. Mezi nejvýznamnější patří zavedení srdeční podpory, implantace kardioverteru nebo bypass na periferních žilách, což je zároveň i péče nákladově homogenní, jasně definovaná (mnohdy i s existencí klinického doporučeného postupu) a vhodná k centralizaci.
„Díky sjednocení základních sazeb u většího množství péče dojde k podpoře centralizace péče a tím zvýšení kvality poskytovaných služeb. Zároveň u sjednocených sazeb bude možné provádět benchmarking u větší části péče a tím se zvýší tlak na efektivitu poskytování péče a dodržování klinických doporučených postupů,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Dále byly z paušálu vyčleněny některé DRG skupiny související se zavedením pilotu jednodenní péče. Její úhrada v oboru chirurgie je přitom poprvé definována na úrovni úhradové vyhlášky.
„Ministerstvo zdravotnictví v rámci podpory zavádění jednodenní péče v ČR zavádí pilotní nastavení úhrad pro vybranou skupinu chirurgických výkonů. Cílem ministerstva zdravotnictví je rozšířit podíl péče prováděné jednodenním způsobem, což přinese následující výhody: 1/ Zvýšení efektivity poskytování zdravotních služeb – jednodenní provedení výkonu je méně časově, personálně i nákladově náročné než hospitalizace pacienta. 2/ Vyšší komfort a kvalita péče – jednodenní péče je spojena s vyšším komfortem pro pacienta a se snížením rizikem nozokomiálních infekcí. 3/ Úspory pro zdravotní pojišťovny – úhrada jednodenní péče je nižší než úhrada akutní lůžkové péče a pro zdravotní pojišťovny generuje úspory. 4/ Snížení čekacích dob – díky vyšší efektivitě jednodenní péče je možné navýšit počty prováděných výkonů a snížit dlouhé čekací doby,“ přibližuje důvodová zpráva.
Oblast chirurgických výkonů byla vybrána proto, že zde máme v mezinárodním srovnání jeden z nejnižších podílů jednodenní péče. Zároveň už ale byl v oboru chirurgie pro jednodenní péči vypracovaný standard a doporučené typy výkonů vybrané odbornou společností. Právě zde ale také doposud byl nejvyšší rozdíl mezi cenami pojišťoven a úhradou akutní lůžkové péče.
„O zařazení ostatních typů jednodenní péče do úhradové vyhlášky bude uvažováno na základě výsledků pilotu chirurgických výkonů a způsob úhrady jednodenních chirurgických výkonů nemusí být vhodný pro ostatní typy jednodenní péče. Pro pilotní projekt nebude aplikována penalizace za rehospitalizace, nicméně míra rehospitalizací bude u této péče sledována, a pokud dojde k navýšení míry rehospitalizací, bude v budoucích úhradových mechanismem uplatňován regulační mechanismus postihující tuto problematiku. Pro úhradu jednodenní péče je určena pouze péče pro pojištěnce s ASA 1 a 2 (tj. pacienti bez komplikujícího onemocnění a lehké onemocnění bez omezení výkonnosti, pozn. red.). Cílem je postupně tyto pacienty převést z režimu akutní lůžkové péče do režimu jednodenní péče. Pro budoucí období bude ministerstvo zdravotnictví zvažovat i úpravy úhrad akutní lůžkové péče pro vyšší motivaci k převodu péče,“ nastiňuje důvodová zpráva.
U ambulantních specialistů se zohlední složení jejich nákladů
Následná lůžková zdravotní péče, které se podobně jako nemocnicím nepovedlo uzavřít dohodu, bude v roce 2023 hrazena paušální sazbou za jeden den hospitalizace. Výše paušální sazby se odvíjí od výše v roce 2022 (bez kompenzací) a od bonifikačních koeficientů. Základní růst úhrady je stanoven na 10 procent, což reflektuje nákladovou strukturu poskytovatelů a zároveň zahrnuje obecný pokles objemu péče v tomto segmentu. Růst objemu úhrad by tak podle ministerstva neměl být příliš rozdílný od plošných osmi procent v ostatních segmentech.
Vedle toho chce ministerstvo i nadále podporovat rozvoj a transformaci psychiatrické péče. Proto byl růst úhrady pro tyto ošetřovací dny odlišen a navýšen o dodatečná tři procenta, což je ovšem podmíněno plněním transformačního plánu poskytovatele v rámci reformy psychiatrické péče.
Úhrada ambulantní péče poskytované v rámci nemocnic bude uplatňovat podobné principy úhrady jako v roce 2022, navýšení by přitom mělo být ekvivalentní s osmiprocentním růstem úhrady v mimonemocničních ambulancích. Co se týče ambulantních specialistů, kteří se taktéž nedohodli, došlo v úhradových mechanismech pro rok 2023 ke změně výpočtu PURO (průměrná úhrada na rodné číslo).
„Z mechanismu stanovení PURO se vyjímá ta část, ve které docházelo k přepočtu počtu bodů referenčního období podle znění seznamu výkonů v hodnoceném období. Důvodem této změny je vysoká míra inflace a výrazně vyšší růst materiálových nákladů oproti mzdovým a režijním nákladům. Původní přepočet by v aktuální ekonomické situaci výrazně zvýhodňoval ty segmenty, které mají významnější mzdové náklady, i když tyto náklady v roce 2023 porostou oproti ostatním nákladům méně. Cílem této změny je tak zabránit nerovnosti růstu úhrad mezi jednotlivými odbornostmi poskytovatelů,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Proto také dochází i ke změně výpočtu hodnoty bodu, kde je stanoveno rozdělení odborností podle složení jejich nákladů. První skupina jsou odbornosti provádějící invazivní výkony, druhá skupina obsahuje odbornosti náročnější na technické vybavení ordinace a třetí skupinu tvoří ostatní. Ministerstvo se tak snaží rozdělit podobné odbornosti do menších homogennějších skupin, aby bylo možno stanovit výši hodnoty bodu se zohledněním reálného růstu nákladů ve vztahu k růstu počtu bodů v seznamu výkonů.
Co se týče úhrad v segmentu laboratoří, vyhláška navazuje na úhradový mechanismus z minulých let, tedy výkonový způsob se stanovením maximální úhrady. Výkony podle kapitol 819 (laboratoř pro univerzální výkony) a 999 (univerzální mezioborové výkony) seznamu výkonů jsou hrazeny nově výkonově bez limitu a dochází k navýšení hodnoty body těchto výkonů z 1,17 Kč na 1,26 Kč. Podobně i u radiodiagnostických služeb vyhláška navazuje na úhradový mechanismus, který byl uplatňován v minulých letech, kdy výsledná úhrada je stanovena úhradou za poskytnuté výkony s výslednou hodnotou bodu, která je součtem variabilní a fixní složky úhrady.
Parciální dohoda byla uzavřena v segmentu poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a přepravy pacientů neodkladné péče. Zatímco u druhé jmenované odbornosti se povedlo dohodnout, takže ve vyhlášce pouze dochází k započítání dodatečných čtyř procent plošného navýšení, u odbornosti 709 čili zdravotnické záchranné služby byla navýšena hodnota bodu na 1,39 Kč (což je stejně jako u jiných odborností meziroční růst o osm procent). Nově navíc byla zrušena omezující podmínka pro výkon aplikace medicinálního kyslíku.
Lékárníci dostanou za signální výkon 25 Kč
U praktických lékařů, ambulantních gynekologů, domácí péče, fyzioterapie, dialýzy, lázní a dopravní zdravotnické služby došlo při přenosu dohod do vyhlášky k dodatečnému navýšení tak, aby celkový meziroční růst tvořil osm procent. U stomatologie se ministerstvo v rámci navýšení rozhodlo nenavyšovat všechny typy úhrad (kapitaci a výkony) o čtyři procenta, ale navýšit pouze výkony o pět procent a kapitaci nechat na hodnotě reflektující znění dohody.
Dohoda padla také v segmentu lékáren, zde ale bylo dodatečné čtyřprocentní navýšení složitější. „V segmentu lékáren je navýšení úhrad o dodatečná čtyři procenta oproti dohodě komplikované vzhledem k vícezdrojovému financování těchto poskytovatelů. Úhrada za signální výkon tvoří pouze menší část příjmů lékáren, kde větší část plyne z marží na lécích na předpis. Původní dohoda navyšuje signální výkon o 1 Kč, což představuje navýšení celkových příjmů lékáren o méně než jedno procento – zbývající 2 až 3 procenta pak plynou z očekávaného navýšení objemu léků na předpis. Pro navýšení příjmů o dodatečná čtyři procenta je proto nutné navýšit úhradu za signální výkon o dalších 4 až 5 Kč. Dále je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že vzhledem k rostoucím nákladům na distribuci léků si distributoři v roce 2023 budou nárokovat vyšší podíl ze společné obchodní přirážky, což dále snižuje příjmy lékáren. Ministerstvo zdravotnictví tudíž ve veřejném zájmu zajištění dostupnosti lékárenské péče navyšuje úhradu za signální výkon oproti dohodě o dodatečných 5 Kč na celkových 24 Kč,“ dodává důvodová zpráva.
Michaela Koubová
