Maďarské ministerstvo vnitra (!), pod které v zemi spadá problematika interrupcí, vyzvalo gynekology, aby těhotným ženám „jasně identifikovatelným způsobem“ představili životní funkce plodu. Vykonání této povinnosti pak budou muset být schopni doložit. V praxi to znamená, že žena, která požádá o provedení interrupce, si musí poslechnout tlukot srdce plodu. Bez tohoto úkonu, jenž však nemá medicínské opodstatnění, nebude moci interrupci vůbec podstoupit.
„Téměř dvě třetiny Maďarů si začátek života spojují s prvním tlukotem srdce dítěte,“ citoval britský deník The Guardian prohlášení maďarského ministerstva vnitra k nové úpravě podmínek pro přístup k interrupcím. V zemi problematika interrupcí navzdory tomu, že se jedná o lékařský zákrok, spadá do kompetence ministerstva vnitra. Podle nového nařízení tak nepostačí, aby ženě bylo sděleno či potvrzeno těhotenství. Je nezbytné, aby byla „komplexně informována“ o tom, že plod vykazuje srdeční akci.
Od poloviny září tak ženy, které v Maďarsku hodlají podstoupit interrupci, musí respektovat nové nařízení. Nejprve navštíví gynekologickou ambulanci, kde je potvrzeno těhotenství, a získají o tom lékařskou zprávu. Gynekologové a gynekoložky mají novou povinnost „jasně identifikovatelným způsobem“ představit hlavní životní funkce plodu, prakticky tedy tlukot srdce plodu, a splnění této povinnosti musí být schopni doložit. Následně žena musí dvakrát navštívit poskytovatele sociálně-rodinných služeb, kde jí jsou poskytnuty informace ohledně adopce a sociálních dávek pro matky. Teprve poté smí dostat povolení k provedení zákroku v nemocnici.
Za novým maďarským nařízením však stojí Géza Böszörményi-Nagy, předseda etické komise maďarské lékařské komory: „Podle našeho etického kodexu život začíná početím. Život plodu je tedy život, který musíme chránit. Jsme tedy rozhodně pro povinnost pro lékaře argumentovat ve prospěch těhotenství. To se doposud často stávalo, ale nebylo to povinné,“ uvedl pro maďarský zpravodajský portál 24.hu s tím, že lékaři nesmí na své pacienty vyvíjet nátlak, ale „musí poskytnout veškeré informace, které pacientům mohou pomoci v rozhodování“. Maďarská lékařská komora je však vůči nařízení zdrženlivější a naopak „lituje, že mu nepředcházela širší debata“.
Bariéry k interrupcím zahání ženy k ilegálním zákrokům
Samotný požadavek na to, aby ženy poslouchaly tlukot srdce plodu před tím, než budou moci podstoupit interrupci, však nemá medicínské opodstatnění, byť již platí v některých amerických státech. American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG), reprezentující více než 58 tisíc expertů a expertek v oblasti ženského zdraví, tento požadavek opakovaně odmítla: „To, že je plod životaschopný, je dáno lékařským rozhodnutím, a k tomuto stavu dochází mnohem později v průběhu těhotenství.“ Navíc plod se vyvíjí kontinuálně a to, co během některých vyšetření může být interpretováno jako tlukot srdce plodu je spíše elektricky indukovaným „zábleskem“ části fetální tkáně, která se srdcem teprve stane.
Proti krokům, které ženám zkomplikují přístup k interrupcím, se dlouhodobě staví Světová zdravotnická organizace. „Je přímo životně důležité, aby byla interrupce bezpečná z lékařského hlediska, ale to samo o sobě nestačí. Stejně jako u jiné zdravotní péče je třeba zajistit, aby bylo respektováno rozhodnutí a potřeby žen i dívek, bylo s nimi zacházeno důstojně, bez stigmatizace nebo odsouzení,“ vysvětluje Bela Ganatra, ředitelka programu WHO pro prevenci nebezpečných interrupcí. Nikdo by podle ní neměl být trestně stíhán nebo jakkoliv jinak penalizován jen proto, že podstoupí interrupci nebo poskytne ženám či dívkám během náročné životní situace pomoc. WHO kritizuje bariéry, které některé země zakotvily v legislativě se zdůvodněním „ochrany života“, jako jsou například povinné čekací lhůty, nutnost písemného souhlasu dalšího člena rodiny nebo striktně nastavené limity, do kdy je možné interrupci provést, či přísně nastavené důvody, kdy je vůbec zákrok možný. Výsledkem těchto nařízení je ve skutečnosti pouze to, že jsou interrupce prováděny pokoutně, tedy výrazně rizikověji.
Mohlo by vás zajímat
Salámová metoda s cílem „podpory rodiny“
V Maďarsku jsou interrupce legální od roku 1953 a v současnosti platí zákon z roku 1992, který umožňuje zákrok provést na žádost ženy bez udání důvodu do 12. týdne těhotenství, později pouze z vážných zdravotních důvodů. „V Maďarsku jsou interrupce společností široce akceptovány. Statisticky by dvě třetiny Maďarů nechtěly další omezení,“ citoval britský deník The Guardian Noá Nógradí, která pracuje pro organizaci hájící zájmy žen Patent: „Vláda tedy nemůže tento zákrok postavit mimo zákon přes noc, ale učinit řadu menších kroků je něco, co projde snadněji.“
Agentura Reuters upozorňuje, že ročně je v Maďarsku provedeno zhruba 22 tisíc interrupcí, nicméně v roce 1990 jich bylo provedeno 90 tisíc. Současná vláda premiéra Viktora Orbána nicméně své pokusy o snížení počtu interrupcí tím, že znesnadní přístup k nim, zdůvodňuje „podporou rodiny“. V praxi to podle Nógradí znamená to, že podstoupit interrupci je pro ženy stále komplikovanější. Například se ženy setkávají s tím, že je náročné získat volné termíny v povinných poradnách a současně toto poradenství je „agresivní“. „Ve sdělení vlády můžeme pozorovat, že se komunikace stala tvrdší v tom, že ženy vnímá v roli těch, kdo rodí a stará se,“ dodala.
Naopak krajně pravicová politička Dóra Dúró nové nařízení vítá: „Vláda učinila krok k ochraně všech plodů od početí, protože zde bude alespoň několik vteřin, kdy plod bude moci komunikovat se svou matkou tak, že si ona poslechne tlukot jeho srdce, než dojde k interrupci,“ uvedla poslankyně na svém facebookovém profilu s tím, že „zákon o interrupcích není vytesán do kamene v křesťanské zemi hodné tohoto jména. Pojďme psát historii!“
Jak popsal maďarský zpravodajský portál 24.hu, tato politička otevřeně přiznává, že smyslem nařízení je emocionálně ovlivnit rozhodování těhotné ženy: „Mnoho lidí žen si neuvědomuje, že pod svým srdcem nosí živé dítě, které v okamžiku interrupce má ruce, nohy, může si cucat palec, má vyvinuté orgány a bijící srdce.“
Emocionální vydírání žen
Podle portálu euronews nové nařízení kritizuje maďarská pobočka organizace Amnesty International s tím, že bylo přijato „bez jakékoliv konzultace“, zkomplikuje přístup k interrupcím“ a „bude nadále traumatizovat ženy, které se již tak nachází ve složité situaci“. Nařízení kritizovala také německá europoslankyně za Zelené Ska Keller: „Za krajně pravicových vlád nejvíce trpí ženy, protože je zpochybňována jejich vlastní tělesná integrita. Je jim říkáno, jak mohou žít a co mají dělat se svým tělem. Myslím, že je velmi nelidské, když si vláda myslí, že může vlastnit tělo nezávislé osoby, ženy. Bohužel vidíme, že se to děje všude.“ Redakce euronews žádala o vyjádření ke změnám také maďarskou vládu, ta však na novinářské dotazy nereagovala.
Za citové vydírání považuje nové nařízení Viktória Keszler, aktivistka, která se snaží o vytvoření systému gynekologické péče, která bude klást větší důraz na ženu a její požadavky: „Interrupce není jednoduché řešení. Není to žádné nadšení. Je to ztráta, která přichází s truchlením. Prevence interrupci nebude fungovat tak, že budeme na ženy vytvářet emocionální, ale tím, že budeme zlepšovat situaci žen a jejich dětí skutečnými a systematickými opatřeními.“
Ludmila Hamplová