Pokud chceme snížit rostoucí rizika plynoucí ze šíření infekčních chorob, musíme snížit produkci emisí skleníkových plynů, které jsou hlavními hybateli klimatických změn. To je jednoznačný závěr nové rozsáhlé analýzy zahrnující desítky vědeckých prací, publikované v žurnálu Nature Climate Change. Klimatické změny zásadně ovlivňují šíření patogenů a zlepšují podmínky pro šíření 58 procent infekčních chorob postihujících člověka.
Jak jasně ukázala pandemie covid-19, infekční choroby stále znamenají pro lidstvo globální riziko. Spolu s tím, jak se mění klima, ohrožení v podobě infekcí ještě vzrůstá. Podmínky pro šíření patogenů se vlivem klimatických změn zlepšují, a to hned několika způsoby. Jednoduše řečeno, člověk se více přibližuje infekcím a zároveň ony jemu. Současně se mění vlastnosti původců chorob i podmínky pro pohyb vektorů, které nemoci přenáší na člověka. Navíc klimatické změny mění lidské chování a také v konečném důsledku zhoršují schopnost organismu čelit infekčním chorobám.
„Náš nový výzkum ukazuje, že klimatické změny mohou zhoršit 58 procent infekcí, se kterými lidé přicházejí po celém světě do styku. Od běžných virových infekcí přenášených vodou, až po smrtící mor,“ shrnují svou práci v článku pro The Conversation tři členové autorského týmu Tristan McKenzie, specialista na mořský výzkum z University of Gothenburg, Camilo Mora, biolog působící na University of Hawaii, a Hannah von Hammerstein, geografka se specializací na enviromentální studia z University of Hawaii.
„Čísla jsou otřesná. Z celkem 375 lidských nemocí jsme u 218, tedy více než u poloviny, zjistili, že mohou být ovlivněny změnou klimatu,“ konstatují vědci a přidávají konkrétní příklady: „Záplavy mohou šířit hepatitidu. Rostoucí teploty mohou prodloužit život komárů šířících malárii. Sucha pak mohou hlodavce nakažené hantavirem přivést při hledání potravy do blízkosti lidských komunit.“
Vědecký tým se ve své práci, která byla publikována v žurnálu Nature Climate Change, zaměřil na více než 1 006 unikátních přenosových cest pro šíření lidských infekčních chorob a to, jakým způsobem jsou ovlivněny klimatickými změnami. Konkrétně se zabývali jak měnícími se biologickými faktory, tak tím, jak se vlivem změn klimatu mění i lidské chování, což přináší nové příležitosti pro šíření infekcí.
Více prostoru pro komáry i klíšťata
Přesněji se tým zaměřil na deset klimatických rizik, které souvisí s rostoucími emisemi skleníkových plynů, a to na oteplování atmosféry, vlny veder, sucho, lesní požáry, intenzivní srážky, záplavy, bouře, vzestup hladiny moří, oteplování oceánů a odlesňování. Následně byly analyzovány studie, které se zabývaly konkrétním a kvantifikovatelným sledováním výskytu lidských onemocnění v souvislosti s výše uvedenými riziky.
Výsledkem je propojená databáze konkrétních klimatických rizik, přenosových cest, patogenů a infekcí, a také online dostupná rozsáhlá interaktivní mapa, která toto všechno propojuje. Vůbec největší počet infekčních chorob pak má, a ještě bude mít horší dopady v případě, že jsou přenášeny vektory, například komáry, klíšťaty, hlodavci či netopýry. Konkrétním příkladem v souvislosti s Českou republikou jsou klíšťata, jejichž sezóna se vlivem změn klimatu prodlužuje, a současně se klíšťata běžně vyskytují v horských oblastech, kde se v minulosti objevovala pouze výjimečně. Ze zahrnutých klimatických rizik se pak z hlediska rozšíření infekčních chorob ukázaly jako nejhorší oteplování atmosféry, intenzivní srážky a záplavy.
Lidé se přibližují patogenům a patogeny lidem
Podle této práce existují čtyři hlavní cesty, jakým způsobem se změny klimatu promítají do šíření lidských infekčních chorob. První z nich je to, že rizika spojená se změnami klimatu přibližují patogeny lidem. Jednoduše řešeno mění se podmínky pro život vektorů a tím se rozšiřuje i jejich pomyslné pole působnosti. Zvířata a organismy, které mohou šířit nebezpečné infekce, se nově začínají vyskytovat v oblastech, kde se dříve neobjevovaly. Konkrétními příklady jsou nově zaznamenané výskyty malárie a horečky dengue.
Klimatická rizika ale také opačně přibližují lidi k patogenům. Mění se totiž lidské chování, což s sebou přináší i zvýšení stávajících nebo nástup nových rizik. „Například během vlny veder tráví lidé více času ve vodě, což může přinést nárůst infekcí přenášených vodou. Pozoruhodné je, že po vlně veder na severu Skandinávie v roce 2014 vzrostl ve Švédsku a Finsku počet případů vibrio infekcí (průjmová onemocnění související s infikovanou vodou – pozn. red.),“ popisují autoři.
Vedle toho klimatická rizika posilují patogeny, a zesilují tak jejich negativní dopady. Mimo jiné stojaté vody znamenají ideální podmínky pro líhnutí komárů, což pak vede ke zvýšenému přenosu chorob, jako jsou žlutá zimnice, malárie, horečka dengue, západonilská horečka a leishmanióza. „Studie také ukázaly, že rostoucí teploty mohou pomoci virům v tom, aby se staly odolnějšími vůči teplu. To vede k závažnějšímu průběhu onemocnění, protože se patogeny lépe adaptují na horečku jako jednu z reakcí lidského organismu na infekci,“ shrnuje autorský tým. Nárust teplot také umožnil globální nárůst infekcí způsobených kvasinkou Candida auris.
Změny klimatu v konečném důsledku zhoršují schopnosti lidstva bránit se infekcím. Jednak klimatické změny mohou dát velké masy lidí do pohybu a dostat je do riskantních podmínek, kdy se různé infekční choroby budou snáz šířit, například když velké množství lidí bude muset žít na malém prostoru bez odpovídajících hygienických podmínek. Současně se může zhoršit zdravotní stav lidí, například v důsledku podvýživy u lidí, kteří přijdou o své dřívější zdroje obživy kvůli suchu či povodním. Navíc přežívání v extrémních klimatických podmínkách také může vyvolat zvýšenou hladinu kortizolu, což může zeslabit imunitní reakci organismu.
Snížení produkce skleníkových plynů je šance pro zvládnutí infekcí
Jak zdůrazňuje autorský tým, klimatické změny prokazatelně znamenají vážnou hrozbu pro lidské životy, zdraví i životní styl na jaký jsme zvyklí. Navíc infekční choroby působí jak přímé škody v podobě úmrtí či poškození lidského zdraví a náklady na zdravotní péči, tak nepřímé škody v podobě poškození ekonomiky i společnosti. Pandemie covid-19 je toho názorným příkladem.
„Nutno podotknout, že se nejedná o izolovanou událost, ale zátěž spojená s nemocemi, které jsou způsobené: virem HIV, virem Zika, malárií, horečkou dengue, horečkou chikungunya, chřipkou, Ebolou, SARS, MERS… způsobily každý rok miliony úmrtí a nespočítatelného lidského utrpení,“ konstatují autoři. Podle nich je nezbytné si uvědomit, že velké množství infekčních chorob, které ohrožují člověka, stejně jako přenosové cesty, jsou ovlivněny klimatickými změnami. Cestou ven z krize jsou pak „agresivní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů“.
Ludmila Hamplová
