Horkým počasím jsou ohroženi zejména senioři, malé děti do čtyř let, těhotné, kojící nebo velmi drobné ženy. Ve vyšším riziku jsou také lidé léčící se s nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem, užívající léky na depresi či nespavost nebo osoby s nadváhou. Venku by měli pobývat spíš ráno a v podvečer. V tiskové zprávě o rizicích horka dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).
„Nevystavujte se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne. Zejména starší osoby, osoby s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by při teplotách překračujících 30 stupňů Celsia měly pobývat ve venkovním prostředí spíše jen v ranních a podvečerních hodinách,“ uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
Při vysokých teplotách se lidé více potí a hrozí jim dehydratace. „Snižuje se naše schopnost soustředit se, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh,“ doplnila Čechová. Dochází podle ní ke stresu, snížení pracovní výkonnosti a u starších lidí roste riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody, lidově mrtvice.
Mezi příznaky úpalu patří suchá a horká pokožka, horečka bez pocení, rychlý a silný srdeční pulz a tepavá bolest hlavy. Dostavit se může únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, méně často bezvědomí. Při přehřátí s tělesnou teplotou zvýšenou do 38 stupňů Celsia by mělo stačit ochlazování, příznaky by měly ustoupit do hodiny. Pokud člověka nespadá do rizikové skupiny, není nutná pomoc lékaře.
Při horečce ke 40 stupňům Celsia je nutné člověka přemístit do stínu a aktivně ochlazovat, například otíráním ručníkem namočeným ve studené vodě, zabalením do vlhkého prostěradla, chladnou sprchou nebo ventilátorem. Potřeba je také zavolat zdravotnickou záchrannou službu. I několik dní po vystavení vysokým teplotám může vzniknout vyčerpání z přehřátí, odpověď organismu na nadměrnou ztrátu vody a soli pocením.
Zásadní prevencí je podle odborníků doplňovat tekutiny, nejlepší je čistou vodu střídat s minerální. Dobře poslouží i slabý čaj. „Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo a to nám zvyšuje pocit horka,“ uvedla Čechová.
Vypít by lidé měli nejméně dva až tři litry tekutin denně a při tělesné aktivitě navýšit příjem na dvě až čtyři sklenice každou hodinu. Ideální je nosit vodu s sebou a upíjet. Zejména seniory a malé děti je třeba na nutnost pít pravidelně upozorňovat, často totiž vůbec nepociťují žízeň. Ve vedrech je ideální jíst lehká a snadno stravitelná jídla. Doporučené jsou menší dávky jídla.
Při využívání klimatizace je podle SZÚ třeba myslet na její správné nastavení, ideálně o pět až sedm stupňů méně než je ve venkovním prostředí. „Jestliže tedy máme venku 35 stupňů Celsia, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29, ne méně,“ uvedla Čechová.
Při větších rozdílech organismus reaguje na teplotní šok větší náchylností k respiračním onemocněním, angínám, bolestem v krku a onemocněním močových cest. „Zásadní věcí je tedy klimatizovat pomalu a neagresivně, takže klimatizaci vlastně na sobě ani moc necítíme. Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima, že je vám proudění studeného vzduchu nepříjemné, je to špatně,“ dodala Čechová.
-čtk-
