Nebezpečný precedens, který by ignoroval standardní postup schvalování státního rozpočtu. Tak hodnotí ministerstvo financí (MF) návrh ministerstva zdravotnictví na navýšení zdravotnické kapitoly o částku 1,7 miliardy korun, která by šla na krytí DPH u projektů Národního plánu obnovy. Podle vyjádření ministerstva financí v rámci připomínkového řízení, které má Zdravotnický deník k dispozici, by se mělo ministerstvo zdravotnictví vypořádat s financováním daně samo a k tomu využít jednak peníze na účtech příjemců dotace a jednak navýšení plateb za státní pojištěnce. Návrh kritizuje také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Jak již uvedl Zdravotnický deník, ministerstvo zdravotnictví (MZ) žádá vládu zhruba o 1,7 miliardy korun na navýšení své rozpočtové kapitoly. Přímo řízené organizace, které budou čerpat dotace v rámci Národního plánu obnovy, totiž podle MZ neudou mít peníze na zaplacení daně z přidané hodnoty (DPH) a nakonec nebudou moci své projekty realizovat. Týká se to například Centra kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně za 1,5 miliardy, nebo pražského Motolského onkologického centra za 4,5 miliardy korun. Ministerstvo financí ovšem s touto argumentací zásadně nesouhlasí a namítá, že tři příjemci dotací, u nichž budou realizovány čtyři nejvýznamnější projekty mají dost peněz na svých účtech a mohou z nich DPH uhradit. Pokud tyto finanční prostředky zmíněná zdravotnická zařízení potřebují na něco jiného, mělo to být ve zdůvodnění návrhu pro vládu uvedeno.
Příjemce dotace | Výše DPH (v Kč) | Zůstatky (v Kč) k 30.6.2022 |
Fakultní nemocnice v Motole | 899 567 573 | 1 874 664 364 |
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie | 268 979 776 | 764 377 761 |
Masarykův onkologický ústav | 173 460 000 | 612 165 281 |
Celkem | 1 342 007 349 | 3 251 207 405 |
MF také připomíná, že vláda již rozhodla „o výrazném navýšení prostředků státního rozpočtu do odvětví zdravotnictví prostřednictvím navyšování platby za státní pojištěnce“. Tyto prostředky navíc obdrží prostřednictvím úhrad od zdravotních pojišťoven též příjemci dotací z NPO a mohou je podle MF „alespoň zčásti využít na finanční krytí DPH“.
Z ministerstva financí zní i výhrady k celému postupu navrhovatele. „Ministr zdravotnictví by měl, stejně jako správci jiných kapitol, uplatnit požadavky v rámci vyjednávání o návrhu státního rozpočtu na rok 2023 a střednědobého výhledu na roky 2024-25. O konečném znění návrhu státního rozpočtu pak bude rozhodovat vláda, která posoudí prioritu vznesených požadavků všech správců rozpočtových kapitol,“ píše MF v připomínkách s tím, že za svou kapitolu nese odpovědnost ministr zdravotnictví a že ministr financí musí brát ohled na možnosti státního rozpočtu.
Ministerstvo obchodu a průmyslu tvrdí, že od začátku bylo jasné, že náklady na jednotlivé projekty jsou uváděny bez DPH a že s tím mělo ministerstvo zdravotnictví počítat. „Pokud resort-poskytovatel dotace stanoví, že DPH bude proplácet, je to na rozhodnutí daného resortu,“ píše se v připomínkách MPO, které se také ohradilo proti tvrzení ministerstva zdravotnictví, že pokud nebudou naplněny některé milníky a cíle Národního plánu obnovy, tak nebudou Česku proplaceny celé výdaje v částce 180 miliard korun . Podle MPO tohle dosud EU nikde neřekla a lze očekávat, že by se v takovém případě mohla celková částka spíše jen krátit.
-cik-