Přestože zavedení systému DRG bylo v plánu již v roce 2013, Slovensko je v současnosti jedinou zemí Evropské unie, která k úhradě ústavní zdravotní péče nepoužívá DRG systém. Oblast cenotvorby a nákupu zdravotní péče je nedostatečně regulována. Tvrdí to ve své zprávě slovenský Úřad pro dohled nad zdravotní péčí (ÚDZS).

Zdravotní pojišťovny hradí nemocnicím měsíční paušály, které jsou stanovovány na základě systému smluvní volnosti a bez ohledu na skutečnou výši nákladů nemocnic.  „V důsledku toho existuje skupina nemocnic doslova před kolapsem (jde zejména o nemocnice univerzitní, fakultní – tedy „státní“), protože jim platby ze zdravotních pojišťoven nepokrývají náklady na mzdy zaměstnanců a spotřebu léků a materiálu,“ konstatuje ÚDZS.

Na systém paušálních plateb doplácejí všichni

V posledních letech zdravotními pojišťovnami používaný systém paušálních plateb (bez ohledu na reálný výkon nemocnic) je podle úřadu navíc kontraproduktivní. Nemotivuje nemocnice, aby se snažily poskytnout co největší objem zdravotní péče, spíše naopak, čím méně zdravotní péče nemocnice poskytnou (což se projeví snížením mzdových nákladů, nákladů na léky a materiál, energie), tím lepší výsledek hospodaření si díky paušálním platbám zajistí.

Jak dodává ÚDZS, doplácejí na to pacienti, pro které se stává zdravotní péče nedostupnou, ale i lékaři, kteří pracují v nevhodných podmínkách. Doplácejí na to i vybrané nemocnice, které se navzdory špatnému úhradovému mechanismu o pacienty starají, čímž si zvyšují náklady (mzdové, na léky a speciální zdravotnický materiál, energie apod.) a tím se dostávají stále blíže ke kolapsu.

„Ředitelé nemocnic jsou pod tíhou této situace často odkázáni na náročná vyjednávání s pojišťovnami, v nichž se snaží vyjednat navýšení paušálu alespoň o valorizaci mezd, inflaci či nárůst cen energií. Nemluvě o prostředcích na rekonstrukci a modernizaci desetiletí starých nemocnic,“ uvádí úřad ve své zprávě.

Systémovým řešením výše uvedené situace je podle něj co nejrychlejší zavedení spravedlivé cenotvorby – tedy spuštění DRG úhradového mechanismu. Na mezidobí do spuštění DRG úhradového mechanismu je třeba zavést přechodný úhradový mechanismus, který nemocnicím zajistí příjmy alespoň na hranici jejich ekonomicky způsobilých nákladů.

Mohlo by vás zajímat

Úhrady od pojišťoven nepokryjí provozní náklady nemocnic

Téměř polovina výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na Slovensku byla v roce 2021 uhrazena nemocnicím (46 procent). Vzhledem k tomu, že se jedná o nejvýznamnější část výdajů na zdravotní péči, ÚDZS ji analyzoval, a to na vzorku 6 státních nemocnic a 4 soukromých nemocnic. Do analýzy byly vybrány největší nemocnice podle tržeb za rok 2020. Připravena byla na základě veřejně dostupných zdrojů: rejstřík účetních závěrek a výroční zprávy dostupné na webových stránkách nemocnic. Vybrané byly státní nemocnice – Univerzitní nemocnice Louise Pasteura v Košicích, FNsP Prešov, Univerzitní nemocnice Bratislava, Univerzitní nemocnice Martin, FNsP Nové Zámky, Národní ústav dětských nemocí Bratislava a FN Nitra. Soukromé nemocnice reprezentovaly – AGEL Šaca, a nemocnice v Michalovcích, Trebišově a Galantě, patřící do sítě Svět zdraví).

Z analýzy vyplynulo, že úhrady od zdravotních pojišťoven v průměru pokrývají 78 procent celkových nákladů nemocnic. V případě státních nemocnic je průměrný podíl úhrady od zdravotních pojišťoven na celkových nákladech 71 procent, u soukromých je to 92 procent. „Tržby od zdravotních pojišťoven nepokrývají ve státních nemocnicích ani spotřebované nákupy a mzdové náklady,“ upozorňuje ÚDZS.

V případě soukromých nemocnic je situace lepší, tržby od zdravotních pojišťoven pokryjí spotřebované nákupy, mzdové náklady a také část (v některých případech i všechny) náklady na služby. Nemocnice dosahují dalších tržeb z poskytování zdravotní péče nehrazené zdravotními pojišťovnami, lékárenské činnosti, vzdělávací a výzkumné činnosti, pronájmu a jiných aktivit, které jsou však pouze doplňkové k hlavnímu zdroji příjmů, kterým jsou tržby od zdravotních pojišťoven.

Jozef Brezovský