Dlužníci na zdravotním pojištění by podle návrhu slovenského ministerstva zdravotnictví neměli mít omezený přístup k plánované zdravotní péči. Uvádí to návrh novely zákona 581/2004 Sb. o zdravotních pojišťovnách, kterou se mění i zákon o zdravotním pojištění.
„Navrhujeme vypustit všechna ustanovení o krácení nároku na rozsah zdravotní péče poskytované dlužníkům. Slovensko by se takovou změnou dostalo do stejné pozice, jako je drtivá většina členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kde zdravotní péče dlužníkům není krácena,“ tvrdí slovenský resort zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny mohou i nadále své dluhy vymáhat standardními cestami, mají však dlužníkům zajistit zdravotní péči v plném rozsahu. Pojišťovny podle návrhu budou moci vydávat vlastní exekuční příkazy, čímž se má celý proces usnadnit a zjednodušit.
V současnosti platí, že lidé, kteří mají dluh na zdravotním pojištění, mají nárok pouze na poskytnutí a úhradu neodkladné zdravotní péče. Podle ministerstva zdravotnictví může tento stav postihovat i nejohroženější nízkopříjmové skupiny, u nichž často dluh v minulosti vzniká nikoli z úmyslu neplatit si pojistné, ale pouze z nevědomosti a nesplnění oznamovací povinnosti. Jak resort připomíná, současný systém neanalyzuje, a proto nezná, jaké skupiny obyvatel jsou dlužníky.
Ministerstvo zdravotnictví navíc uznává, že současný stav dopadá i na nákladovost dlužníků pro zdravotní systém, jelikož jsou náklady na jejich zdravotní péči vyšší pro jejich neschopnost řešit zdravotní problémy včas a ambulantně.
Pojišťovny: dlužníci nebudou mít motivaci uhradit dluh
Slovenské zdravotní pojišťovny návrh ministerstva zdravotnictví odmítají. „S návrhem nesouhlasíme. Právě omezení zdravotní péče je nástrojem, jak motivovat dlužníka k úhradě. Myslíme si, že takový krok bude negativně vnímán plátci, kteří si své odvody řádně platí, a tedy je vůči nim nespravedlivý,“ říká Beáta Dupalová Ksenzsighová, mluvčí Union zdravotní pojišťovny.
Union si podle ní umí představit jít cestou „německého modelu“, tedy že osoby, které jsou dlužníky na veřejném zdravotním pojištění, mají nárok pouze na neodkladnou zdravotní péči, avšak nadále mají nárok i na preventivní vyšetření (s důrazem na včasné zachycení onemocnění, zejména srdečně-cévních a ledvinových chorob, cukrovky, rakoviny apod.) a mají nárok na kompletní zdravotní péči týkající se těhotenství a mateřství.
Zdravotní pojišťovna Dôvera tento návrh vnímá jako špatnou zprávu pro veřejná zdravotní pojištění a zvláště z pohledu financování zdravotní péče. „Důvod je prostý, dosud si mnoho dlužníků, pokud potřebovali čerpat zdravotní péči, svůj dluh i uhradilo. Případně jsme jim vyšli vstříc a dohodli se s nimi na splátkových kalendářích. Tato motivace však pro ně zmizí, jinými slovy, touto změnou bude ohrožena celková úspěšnost vymáhání pojistného a naruší se již beztak křehké financování zdravotní péče,“ konstatuje Branislav Cehlárik, manažer odboru PR pojišťovny Dôvera.
„Pokud sestry a lékaři požadují navýšení platů, tak je namístě otázka, proč kompetentní úředníci namísto zabezpečování dodatečných zdrojů takovým krokem ještě více destabilizují finanční (ne)stabilitu systému,“ dodává Branislav Cehlárik.
Podle Evy Peterové, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, zatím jde pouze o návrh, ke kterému probíhá odborná diskuse, a tak je předčasné hodnotit ho a mluvit o jeho dopadech. „Součástí novely zákona je i návrh resortu zdravotnictví, aby pojišťovny mohly vydávat vlastní exekuční příkazy, čímž by se proces vymáhání zrychlil a mohla by se zvýšit i jeho úspěšnost. Tuto změnu vnímáme pozitivně a považujeme ji za krok vpřed. Jde o flexibilnější vymáhání pohledávek za zdravotní pojistné,“ tvrdí Eva Peterová.
Znamenalo by to, že zdravotní pojišťovna by si mohla vymáhat své pohledávky od dlužníků přímo, aniž by musela zapojovat exekutory. Tento návrh zákona by měl zlepšit možnost vlastního vymáhání pojistného a zdravotní pojišťovna by sama uměla efektivněji vymáhat své pohledávky.
Jozef Brezovský
