Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování, vysoké riziko je podle ní v Evropě, uvedla agentura AFP. Podle agentury DPA tento krok nemá přímé praktické důsledky, protože o případných opatřeních rozhodují jednotlivé země. Nejvyšší stupeň varování v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.
„Rozhodl jsem se vyhlásit stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,“ oznámil dnes novinářům generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vyzval také země světa, aby se pokusily zastavit šíření opičích neštovic. Ty podle něj dosud postihly přes 16.000 lidí v 75 zemích. Uvedl také, že riziko ve světě je relativně mírné, kromě Evropy, kde je vysoké.
Šéf WHO připomněl, že před měsícem svolal krizový výbor, který měl vyhodnotit riziko opičích neštovic. Tehdy podle něj bylo zaznamenáno na 3040 případů ve 47 zemích a výbor proto došel k závěru, že tato nemoc není ohrožením zdraví světového významu.
Jedním z důvodů, proč kromě nárůstu případů krizový výbor své stanovisko přehodnotil, byla otázka, zda se opičí neštovice více šíří i mezi zranitelnými skupinami obyvatel, například dětmi. Spojené státy například teprve tento pátek odhalily první dva případy opičích neštovic u dětí, napsala dnes agentura Reuters.
Členové expertního výboru, kteří rozhodli o vyhlášení nejvyššího stupně varování, byli nicméně v názoru rozděleni. Devět bylo proti a šest pro, rozhodující hlas měl Tedros. Podle zdrojů agentury Reuters přispěla k jeho rozhodnutí i skutečnost, že je na trhu stále malé množství vakcín proti této nemoci.
Označení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) má mimo jiné pomoci ke koordinované mezinárodní akci a k větším investicím do sdílení vakcín.
Tedros dnes také uvedl, že opičí neštovice se šíří hlavně mezi muži, kteří mají sexuální vztahy s muži, zejména s více partnery. Zdůraznil ale rovněž, že tato informace nesmí vést ke „stigmatizování či diskriminaci“, která může být stejně nebezpečná jako virus.
Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. Letos v květnu se ale začaly šířit i mimo tyto země, první případy byly zaznamenány v Británii, Portugalsku či Španělsku. Necelé dvě desítky případů se potvrdily i v České republice.
Mezi příznaky tohoto onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.
-čtk-
