Zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče za všeobecné spokojenosti pacientů, poskytovatelů, ale i plátců. To může nabídnout zdravotnickému systému digitalizace cesty pacienta systémem. V Česku tímto směrem vyrazila například síť klinik zdravotnické skupiny EUC, která si od toho slibuje i vyřešení budoucích kapacitních problémů s očekávaným nárůstem poptávky po zdravotní péči s ohledem na stárnutí populace. Využívá k tomu platformu přední švédské technologické společnosti Doctrin. Tu přijela do Česka zástupcům plátců i resortu zdravotnictví představit lékařka a generální ředitelka Doctrin AB Anna-Karin Edstedt Bonamy, která zároveň popsala zkušenosti se zaváděním platformy do praxe jak ve Švédsku, tak v dalších zemích.
S ohledem na demografický vývoj a neustálý rozvoj medicíny nelze než očekávat, že poptávka po zdravotních službách poskytovaných praktickými lékaři a ambulantními specialisty stále poroste. S tím rostou i obavy z toho, jak to zdravotníci zvládnou, když tempo nárůstu objemu práce se zcela jistě nevyrovná tempu, s nímž budou do systému přicházet lékaři noví.
„S tím, aby lékaři dokázali v budoucnu obsloužit potřebné počty pacientů, může pomoci digitalizace. Pokud neuděláme nic, zdravotní péče bude hůře dostupná a méně kvalitní,“ prohlásil na neformálním diskusním setkání Zdravotnického deníku na téma telemedicína v praxi generální ředitel a předseda představenstva EUC, a.s., Václav Vachta.
Ve zdravotnické síti klinik, lékáren a laboratoří EUC nabízí své služby kolem 2 300 zdravotníků. Ročně se tam provede přes tři miliony vyšetření a kolem 3 300 chirurgických zákroků. „Péči o rostoucí masy pacientů půjde zvládnout jedině díky digitalizaci. Kapacity už o moc vyšší nebudou,“ je přesvědčený Vachta, který si od kombinace digitální péče a péče založené na osobním kontaktu slibuje vyšší efektivitu, kvalitu a spokojenost pacientů i lékařů.
EUC vyrazila na digitální cestu v roce 2019, kdy spustila poskytování služeb na dálku s využitím platformy přední švédské technologické společnosti Doctrin. „V té době představovala velkého nadnárodního poskytovatele a v ČR se v té době prakticky ani jiné podobné řešení nenabízelo,“ vysvětluje Vachta.
Zkusit změnit systém zevnitř
Platforma Doctrin vznikla před pěti lety a dnes ji v 250 zdravotnických zařízeních vedle Švédska a České republiky využívají přední zdravotničtí poskytovatelé také v Norsku a Velké Británii. V současné době s ní pracuje již na čtyři miliony klientů, kteří měsíčně provedou přes sto tisíc konzultací.
Tradiční zdravotnický systém naráží na své hranice, tvrdí Anna-Karin Edstedt Bonamy, dětská lékařka s 25letou praxí a nyní generální ředitelka Doctrin AB, která přijela do Prahy platformu Doctrin představit. „Náklady na zdravotní péči stále stoupají, zdravotníci tráví příliš mnoho času administrativní činností. Vidíme problémy s dostupností péče ve chvíli, kdy ji zrovna pacient potřebuje, lékaři pracují často pod stresem. Ve výsledku pak pacienti ztrácí důvěru v systém a lékaři jsou přepracovaní,“ říká Edstedt Bonamy. „To je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla pracovat pro Doctrin – zkusit ten systém změnit. Nikoli zvenčí, ale zevnitř,“ dodává.
Edstedt Bonamy je přesvědčená, že změnu přináší právě digitalizace a kombinace digitální a fyzické zdravotní péče (digi-physical care). „Kvalitní lékařská péče pak přináší efektivitu, spokojenost i ekonomickou hodnotu, protože zajišťuje kontinuitu,“ tvrdí s tím, že spokojení jsou pak všichni – pacienti, poskytovatelé i plátci.
Základem je automatizovaný dotazník
Základem je podle Edstedt Bonamy optimální nastavení kombinace digitální a osobní komunikace. To, co může v tradičním systému trvat i několik desítek dní, se v „digi“ světě razantně zrychluje.
Na začátku cesty je pacient, jenž jemu dostupným způsobem kontaktuje přes platformu svého poskytovatele a vyplní strukturovaný dotazník, který posléze vygeneruje lékařskou zprávu. „Kontakt s lékařem iniciuje v 75 procentech pacient. Nicméně jsou případy, kde se s pacientem potřebuje spojit i lékař. Přes platformu to není problém,“ vysvětluje Edstedt Bonamy.
Vytvořit takový dotazník není ale žádná trivialita, popisuje dále. „Pokud chcete, aby vás pacienti i lékaři přijali, musíte přizpůsobit dotazník věku a pohlaví pacienta, jeho předchozím odpovědím, ale také situaci, v níž se nachází. Je velký rozdíl, když se s vysokým tlakem již léčíte a čeká vás „jen“ kontrola, nebo když máte pouze obavy, že máte vysoký tlak, nebo když vám minulý týden s ohledem na vysoký tlak upravili medikaci. Vždy je to jiná sada otázek,“ vypočítává Edstedt Bonamy. Za pět let své existence zpracoval Doctrin již kolem 800 dotazníků, z toho 400 v oblasti primární péče.
Pokud je tento proces automatizován, tvrdí dále Edstedt Bonamy, nejenom že má lékař jasná data pro určení dalšího postupu, ale je to také nástroj pro zvýšení své produktivity. „Lékař s každým pacientem stráví třeba deset až patnáct minut sadou naprosto stejných otázek. Odpovědi lze přitom velmi často – a v klidu – připravit dopředu,“ uvedla. Systém zároveň umožňuje vybrané případy označit jako naléhavé a vyžadující přednostní vyřešení.
Po vyplnění dotazníku může následovat již přesměrování na konkrétního specialistu v rámci daného poskytovatele či kontakt s praktickým lékařem, a to formou chatu, videa či telefonu. Podle Edstedt Bonamy probíhá naprostá většina konzultací právě formou chatu. Výhodou digitalizované platformy je podle ní i skutečnost, že se do konverzace mohou připojit i další odborníci a pacienta lze přímo přesměrovat ke konkrétnímu specialistovi. „V případě sítě s širokou nabídkou služeb pak může v rámci jednoho rozhraní komunikovat více lékařů,“ popisuje.
Konkrétní dopady zavedení platformy Doctrin do provozu pak dokládá Edstedt Bonamy na příkladu jednoho z klientů Doctrin, stockholmské kliniky Capio Ringen. V roce 2018, před zavedením automatizace, stála před jejími dveřmi každé ráno fronta 100 až 150 pacientů. Denně tam řešili kolem 400 telefonátů, přičemž dovolatelnost byla na 73 procentech. Po zavedení automatizovaného sběru informací od pacienta narostla produktivita kliniky, tj. obsluhy pacientů za hodinu, o 33 procent. Počet telefonátů se snížil o třetinu, dovolatelnost se zvýšila na 95 procent, popisuje.
Digitalizace se neobejde bez podpory státu a plátců
V současné době je na trhu mnoho poskytovatelů technologií, ale ne všichni zdravotnictví rozumí, upozorňuje však zároveň generální ředitelka Doctrin. A doporučuje jít cestou digitalizace již existujícího systému, nikoli budování nového, odděleného. „Tradiční poskytovatelé mají potřebnou zkušenost, kompetenci a infrastrukturu,“ vysvětluje.
Zároveň se proces změny ale neobejde bez legislativní a metodické podpory ze strany státu a plátců. „Je třeba připravit úhradové modely, které zvýhodní kvalitu a efektivitu. Je třeba poradit s certifikací a tím, jak zajistit vhodnou úroveň kybernetické ochrany,“ pokračuje Edstedt Bonamy. Také nedoporučuje při výběru vhodného partnera jít cestou vypisování jedné komplexní veřejné zakázky. „Dnes nevíte, co budete potřebovat či co bude nejlepší zítra,“ konstatuje s tím, že jako vhodný příklad se jí jeví postup Velká Británie. Ta nabízí všeobecné rámcové dohody, kde specifikuje potřebné – a přísné – požadavky. A tyto dohody jsou pak otevřené všem poskytovatelům, kteří jsou připraveni tyto požadavky splnit.
Největší bariérou pro změnu systému však mohou být podle Edstedt Bonamy lékaři samotní. „Neradi mění způsob své práce. Proto se rozšíření telemedicíny neobejde bez podpory státu a plátců,“ uzavírá generální ředitelka Doctrin.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
Reakci plátců i ministerstva zdravotnictví na prezentaci generální ředitelky Doctrin AB Anny-Karin Edstedt Bonamy se budeme věnovat v dalším článku.
