Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno zkritizoval ministerstvo zdravotnictví za to, že se během posledních pěti let příliš nezvládlo popasovat s ochranou nemocnic proti útokům (více jsme psali zde). Jedna věc je, že v rámci neinvestičních dotací bylo nakonec vyčerpáno mnohem méně peněz, než bylo původně vyčleněno, a druhá, že není připraveno vypsání investičních dotací, které na ty neinvestiční navazují. Velké nemocnice, které zareagovaly na dotazy ZD, přitom potvrzují, že na investiční dotace čekají a chtěly by je čerpat.
NKÚ ve věci investic do ochrany měkkých cílů provedl kontrolu vedle ministerstva zdravotnictví také ve FN Bulovka. Zde našel některá pochybení, kvůli nimž musela nemocnice část prostředků vracet. Zejména ale úřad poukázal na to, že Bulovka a další nemocnice v přímé působnosti ministerstva už v roce 2020 předložily požadavky na pořízení investičního majetku v předpokládané výši 570 milionů korun. Zatím je ale ve věci vypsání investičních dotací ticho po pěšině.
„Se závěry NKÚ souhlasíme. Problematika si vyžaduje zejména investiční dotace. Dosud nebyly žádné investiční dotace nemocnicím poskytnuty. Z praktického hlediska se vytváří spousta analýz, které jsou sice zapotřebí, ale stále jsou to informace, o kterých nemocnice vědí a pouze se popíšou. Nikam dál nás to v ochraně měkkých cílů neposouvá. Školení jsou zajisté zapotřebí, ale nácviky přímo na pracovištích jsou mnohem důležitější. Hovořím zejména o investičních dotacích na zakoupení kamerového systému, vstupních karet, EZS, svolávacích systémů a dalších. I jednoduchý rozhlas na vyhlášení hesla pro lockdown či evakuaci v případě aktivního střelce v nemocnici by pomohl. Za důležité považuji i jiné technologické ochranné a varovné pomůcky pro zlepšení ochrany personálu,“ říká vedoucí odboru bezpečnosti FN Bulovka Jana Žolková.
Nemocnice přitom v letech 2019 až 2021 dostala dotace pouze neinvestičního charakteru. Byla tak zpracována bezpečnostní analýza nemocnice a bezpečnostní dokumenty pro ochranu měkkých cílů. Ovšem vzhledem k tomu, že přišel covid, plánovaná organizovaná školení, cvičení a semináře proběhly pouze omezeně (což se odrazilo i při kontrole NKÚ). Vedle toho byly dotace použity na nákupy drobných ochranných pomůcek pro zdravotnický personál, jako jsou panic tlačítka, zábrany, taktická pera, pepřové spreje či klíny pro lockdown.
Nyní ale nemocnice čeká hlavně na to, až bude moci zažádat o investiční dotace. To učinila už v roce 2021, ale ona ani žádná jiná nemocnice je tehdy nedostala. Peníze jsou přitom třeba hlavně na posílení kamerového systému, vstupní karty na jednotlivá pracoviště pro omezení vstupu nežádoucích osob nebo posílení fyzické ostrahy areálu v souvislosti s možností nosit zbraň a většími pravomocemi pro bezpečnostní agentury.
„FN Bulovka je pavilonového typu s nemožností oplocení či ohraničení hlídaného objektu a omezením vstupu nežádoucích osob. Nemocnice je velmi specifická zejména velkou koncentrací pacientů – bezdomovců, drogově závislých a psychicky nemocných. Personál, zejména na interně a urgentu, ARO či na neurologii nebo chirurgii, tak bývá často v přímém ohrožení,“ dodává k potřebě investičních dotací Jana Žolková.
Peníze jsou třeba na technický a bezpečnostní materiál
Dost podobně je na tom i řada dalších nemocnic. Například Fakultní Thomayerova nemocnice čerpala neinvestiční dotace na ochranu měkkých cílů v letech 2019 na analýzu hrozeb a rizik, bezpečnostní studii areálu nemocnice, metodiku výkonu služby fyzické ostrahy ve vztahu k ochraně měkkých cílů či proškolení bezpečnostního personálu a zdravotního personálu. V roce 2020 čerpala na dílčí cíle, jako je vypracování koordinačního plánu, bezpečnostního plánu, bezpečnostní politiky a scénáře, jak se chovat v rizikových situacích, a k tomu na systém Invakuace a Lockdown či na cvičení, jak se chovat v rizikových situacích, přičemž poslední zmíněné kvůli covidu dobíhaly ještě v loňském roce.
Aby z toho všeho ale mohla nemocnice těžit, je třeba, aby na neinvestiční dotace navázaly ty investiční. „Čekáme, zda bude vypsána investiční dotace na ochranu měkkých cílů, abychom mohli zakoupit potřebný technický a bezpečnostní materiál pro zvýšení ochrany nemocnice před útokem. Je to pro nás velice důležité,“ podtrhává mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Některá zařízení raději nespoléhají jen na ministerstvo a některé věci pořizují z vlastních zdrojů. Například Ústav hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) z vlastních peněz nakoupil evakuační podložky do všech postelí či hardware a software na vylepšení ochrany před kyberútokem. Z dotací pak od roku 2019 čerpal na bezdrátové spojení v případě výpadku operátorů, bezpečnostní folie na zvýšení odolnosti stavebních otvorů, aplikace pro komunikaci s členy krizového štábu, školení zaměstnanců či zabezpečení svolávacího a varovného systému. V době covidu ale kvůli omezením nemohl realizovat dvacet školících akcí a vyhodnocení ohroženosti areálu a pavilonu G. Pokud pak bude mít ústav možnost zažádat o investiční dotaci, plánuje ji využít na hardwarové zabezpečení míst s věším množstvím lidí, jako jsou ambulance, lékárna či místa, kde se odebírají dárci.
„Případné hrozby řešíme pravidelně na poradách vedení a jsme jediná mezinárodně akreditovaná nemocnice v ČR (JCI), která musí dodržovat i mezinárodní standardy, které jsou velice přísné. Navíc jsme pro tento rok zažádali o další dotaci na měkké cíle na ministerstvo zdravotnictví na aktualizaci plánu krizové připravenosti se zaměřením na zkušenosti a dobrou praxi z řešení epidemie covid-19, procvičení postupů uvedených v aktualizovaných plánech a podporu psychosociální pomoci pro zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb. Zatím to není schváleno, ale ani zamítnuto. Podpoře ochrany měkkých cílů se zkrátka aktivně věnujeme a podpora ministerstva zdravotnictví je v tomto ohledu velice účinná,“ říká náměstek Úseku pro akreditace a kvalitu ÚHKT Martin Mayer.
Důležité je pravidelné nacvičování
Také motolská nemocnice by byla za další dotace ráda, i když má i projekty, které se od nich neodvíjejí. V rámci neinvestičních dotací byly prioritním cílem odborné semináře pro zdravotnický personál se zaměřením na řešení krizových situací, které mohou nastat v rámci jejich pracovních povinností. Kromě toho byla zpracována dokumentace s analýzou rizik, typové karty či postupy při hlášení krizových událostí. Pokud by přitom byla možnost si o dotaci znovu požádat, chtěla by ji nemocnice využít na pokračování proškolování zaměstnanců a praktická cvičeních při řešení krizových situací, jako jsou verbální a fyzická napadení personálu či použití dostupných prostředků k ochraně života a zdraví.
Dnes má přitom FN Motol postupy při potencionálním napadení například v podobě výbušného nástražného systému, vyhrožujícího telefonátu či aktivního střelce, zpracovány na typových kartách, které jsou na jednotlivých odděleních a lůžkových stanicích. Zároveň byla část zaměstnanců v této činnosti prakticky proškolena. Podle mluvčí FN Motol Pavlíny Dankové je zároveň nanejvýš důležité, aby se tato problematika periodicky procvičovala a zaměstnanci si činnost osvojovali.
Proto také chystá motolská nemocnice další krok. „Jsme v jednání se společností, která natočila instruktážní výukový film se zaměřením na ochranu měkkých cílů s důrazem na chování zdravotnického personálu v krizových situacích. O jeho nákupu pro FN Motol probíhají jednání s cílem implementovat ho do systému e-learingového proškolování zaměstnanců nemocnice. Pokud nebude pokračovat program měkkých cílů z neinvestiční dotace ministerstva zdravotnictví, máme přislíbeno od vedení nemocnice uvolnění finančních prostředků a budeme pokračovat v odborných seminářích v této oblasti z vlastních zdrojů,“ vysvětluje Pavlína Danková.
Cestou školení a návodů pro zaměstnance jde i FN Olomouc. Ta má podle mluvčího Adama Fritschera pro zaměstnance zpracovaný interní dokument ve formě e-letáčku se stručnými pokyny, jak se zachovat. Jde o postup zvaný USB – uteč, schovej se, bojuj. Zároveň probíhá školení formou semináře na téma ochrana měkkých cílů včetně způsobu chování a jednání s agresívní osobou. Současně nemocnice provádí technická, organizační a režimová opatření. V roce 2020 (kvůli covidu s přesahem do roku 2021) přitom čerpala dotace na zvýšení ochrany měkkého cíle v podobě vyhodnocení ohroženosti nemocnice, bezpečnostního plánu, analýzy odolnosti či zmíněného. Pokud bude možnost další dotace, využije ji FN Olomouc na zpracování koordinačního plánu pro fázi po bezpečnostním incidentu.
FN Plzeň pořídila kamerový systém a pravidelně vytipovává riziková místa
Plzeňská fakultní nemocnice zatím ministerské dotace využila na tři projekty. První projekt se zaměřoval na bezpečnostní politiku, tedy aktualizaci stavu bezpečí, provedení analýzy rizik měkkého cíle a revizi bezpečnostní politiky. Druhý projekt byl zacílen na bezpečnostní vzdělávání a testování, což zahrnovalo management rizik, vzdělávání vedoucích a bezpečnostních pracovníků a praktické kurzy pro zaměstnance. Do třetice pak šlo o drobné bezpečnostní vybavení pro výcvik a pomůcky pro realizaci cvičení.
V rámci tří prioritních os se nemocnice zaměřila na rozvoj bezpečnostní politiky a postupů v podobě zpracování koordinačního plánu, revize a doplnění postupů bezpečnostního velínu a ostrahy, postupů SAFE HAVEN a interních postupů při zásazích ostrahy u psychiatrických pacientů. Druhou osou bylo bezpečnostní vzdělávání pracovníků FN Plzeň zahrnující teoretické kurzy interních bezpečnostních postupů a politik či reakcí na bezpečnostní události a také praktické postupy pro řešení bezpečnostních událostí. V rámci třetí osy bylo naplánováno praktické cvičení ve FN Plzeň ve spolupráci s Policií ČR, to ale z důvodu covid-19 nebylo realizováno.
Nemocnice už ale udělala kroky i mimo tyto ministerské dotace. „Od ledna 2022 je v provozu nový kamerový systém v FN Lochotín, dále každý rok dochází v rámci celého areálu FN k vytipování rizikových míst, kde jsou měněny stávající dveře za automatické s možností regulace oprávněných vstupů. Ze strany zaměstnanců oddělení bezpečnosti probíhají školení zaměstnanců FN se zaměřením na chování a jednání při bezpečnostních incidentech. Ve spolupráci s Policií ČR jsou také naplánována školení prvosledových hlídek se zaměřením na znalost objektů FN se zvýšeným rizikem bezpečnostních incidentů,“ vypočítává mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
Nemocnice spolupracují i s Policií ČR
Fakultní nemocnice U Svaté Anny v Brně zase podle svého mluvčíhoJiřího Erlebacha v rámci programu na ochranu měkkých cílů ve zdravotnictví v roce 2021 zpracovala analýzu odolnosti nemocnice a na jejím základě realizuje opatření ke zvýšení bezpečnosti v oblasti zabezpečení vstupu do areálu, opatření pro technologickou oblast a organizačních opatření. V rámci projektu přitom byly zpracovány analytické a prováděcí dokumenty, načež došlo k proškolení a nácvikům zaměstnanců. Pokud by pak byl na ministerstvu vypsány vypsán titul na neinvestiční dotace, ráda by jej nemocnice využila.
Ani pražský Ústav pro matku a dítě na bezpečnost nezapomíná. Dotace využil na zpracování bezpečnostní dokumentace a postupů, praktické školení a nácviky, nákup ochranných a taktických pomůcek či svolávací/varovný systém. „Školení i nácvik zaměstnanců proběhl v roce 2021. Teoretická část zahrnovala techniky krizové komunikace a nácviky fungování duševního stavu v mimořádných situacích s důrazem na zvládnutí stresu a posílení odolnosti jedince. Praktické procvičení získaných teoretických znalostí kladlo důraz na systém procedur a postupů invakuace a lockdown,“ popisují finanční náměstek ÚPMD Ivo Zachoval a Soňa Blatnická z technického úseku.
Dotace samozřejmě nejdou jen do přímo řízených organizací. „U nás byla dotační podpora byla využita na analytickou a dokumentační část projektu na zvýšení ochrany Nemocnice České Budějovice a.s. jako měkkého cíle a dále zejména na školení prakticky všech zaměstnanců nemocnice. Ve spolupráci s Policií ČR jsme realizovali praktické nácviky v modelových situacích,“ říká mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.
„Před dvěma lety jsme čerpali dotaci a nechali si zmapovat, jak ochránit měkké cíle. Jedním z výstupů je, že jsme například napřímo napojeni na Policii ČR stiskem jednoho tlačítka v případě útoku. Pokud bude vypsána další dotace, budeme o ni usilovat,“ dodává tisková mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová.
Michaela Koubová
