Snížení plateb za státní pojištěnce v době, kdy pojišťovny budou doplácet péči za loňský rok, zřejmě povede k tomu, že se po letech začnou snižovat zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven. Pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu (VoZP) to může znamenat i to, že závěrem roku bude nucena začít zpožďovat platby poskytovatelům o několik dnů. Přes neveselé ekonomické výhledy se však pojišťovna snaží dál rozvíjet, a to zejména v oblasti prevence a on-line komunikace.
Minulý rok vzhledem ke zvyšování plateb za státní pojištěnce přišlo do systému více peněz, než bylo původně plánováno. Příjem VoZP, která pojišťuje 700 tisíc lidí, se tak zvýšil skoro o tři miliardy. „Někteří z nás ale tušili, že když nám někdo dá 500, tak bude chtít říct, že si nazpátek vezme 650. Tak to také bylo – kompenzační vyhlášky, příplatky, nové léky, antigenní a PCR testování, to bylo mnoho miliard. Přestože tak v roce 2021 byly příjmy výrazně vyšší, než počítal zdravotně pojistný plán, náklady byly ještě výše,“ poukazuje ředitel VoZP Josef Diessl s tím, že zatímco příjmy rostly o 13 procent, náklady stouply o 14 procent.
Na hospodaření se pochopitelně velmi podepsal covid, který od února 2020 do dubna 2022 stál VoZP 4,67 miliardy korun. Na nákladech se nejvíce podílely hospitalizace, které z této sumy spolkly 52 procent, dále testování (36 procent) a očkování (sedm procent); zbylých šest procent šlo na ostatní náklady, jako jsou odběry nebo přeprava.
Bojovat se záporným saldem se přitom VoZP snažila revizní politikou, ale také provozními úsporami, které dosáhly 200 milionů. Přehoupnout se do kladných čísel se jí nicméně nepovedlo. Výsledkem je, že už tři roky za sebou měla pojišťovna záporné saldo, loni dokonce ve výši 1,3 miliardy.
„Vojenská zdravotní pojišťovna měla historicky jeden z nejnižších zůstatků na základním fondu. Po posledních třech letech se tak disproporce oproti ostatním pojišťovnám ještě dále prohloubila,“ konstatuje Josef Diessl.
Snížení plateb připraví VoZP o 900 milionů
O to větší obavy tak má pojišťovna z projednávaného snížení platby za státní pojištěnce, která by od srpna měla klesnout z nynějších 1967 na 1487 korun tak, aby letošní průměr byl 1767 korun (čili na úrovni loňského roku). Nad politickým rozhodnutím zdůvodňovaným argumentem, že plátci mají na účtech peněz dost, se Josef Diessl pozastavuje. „Když se podíváme jen na poskytovatele zdravotní péče, kteří jsou v dikci ministerstva zdravotnictví, tak na jejich účtech je víc peněz než na základních fondech všech zdravotních pojišťoven,“ upozorňuje.
Faktem přitom je, že úhrady byly nastaveny na základě kalkulací pracujících s 1967 korunami. I když tak v součtu zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven letos lehce stouply (v dubnu na nich bylo 57 miliard, z toho 33 miliard u VZP a 2,4 miliardy u VoZP), lze čekat, že brzy se situace zlomí.
„V kontextu jevů, které se sejdou v polovině roku, kdy se sníží platba a zároveň budou pojišťovny platit významné doplatky zdravotnickým zařízením za rok 2021, se obáváme, že srpen či září budou bodem zlomu. Po dlouhé době začnou zůstatky klesat. Cesta k vyčerpání rezerv bude velmi krátká a otázkou je, co pak dál,“ poukazuje Josef Křivánek z tiskového oddělení pojišťovny.
Vojenská zdravotní pojišťovna přitom letos pošle na zdravotní péči kolem 27 miliard, a vlivem snížení plateb za státní pojištěnce jí ubude 900 milionů korun. „My opět uděláme to, že z provozního fondu převedeme asi 200 milionů na fond základní, ale zbývá nám tu stále 700 milionů, které budeme muset někde najít. Když si uvědomíme, kolik každý den musíme poslat v rámci cash-flow poskytovatelům zdravotní péče, očekáváme, že bychom se ke konci tohoto roku mohli zpožďovat v platbách,“ říká Josef Diessl, který však zároveň upozorňuje, že určitě nepůjde o žádné měsíce, ale jeden, dva, maximálně čtyři dny. Zároveň pojišťovna ujišťuje, že bude s poskytovateli komunikovat a případné zpoždění dopředu avizovat. I v letošním roce je navíc připravena reagovat na oprávněné požadavky poskytovatelů, pokud loni provedli více péče, než na co byly nastaveny úhrady.
Další nejistotu ovšem přinášejí výsledky dohodovacího řízení, které letos skončilo nedohodou v segmentech akutní a následné lůžkové péče, u ambulantních specialistů a laboratoří (plus částečnou u záchranek). Jen do akutní lůžkové péče jde přitom 35 procent rozpočtu pojišťoven, a hodně spolkne i segment ambulantních specialistů. O velké části úhrad tak rozhodne ministerstvo zdravotnictví. „Věříme, že je na ministerstvu zdravotnictví racionální duch, a pokud v rámci dohod bylo přidáno čtyři, pět procent, tak zbytku nepřidají 13 procent. Máme ale trochu strach, aby ministerstvo zdravotnictví neotevřelo svou náruč moc dokořán,“ podotýká Diessl.
Vstřícná on-line komunikace
Přes nepříznivé ekonomické vyhlídky ale pojišťovna nechce uvíznout na místě. Oblastmi, které chce posilovat, jsou zejména podpora prevence a on-line komunikace. Co se přitom týče fondu prevence, ten má letos naplánované výdaje ve výši 146 milionů oproti 116 milionům vynaloženým loni. Důvodem tohoto skoku je útlum v čerpání, k němuž došlo během covidu – kvůli lockdownu byl totiž omezený přístup ke službám, jako jsou sportovní centra, bazény či školní pobyty. Nyní se však zájem pojištěnců opět zvyšuje, takže počet žádostí o příspěvky na cvičení a sportovní aktivity na konci května tvořil skoro 65 procent počtu žádostí za celý loňský rok (u příspěvku na plavání to bylo skoro 66 procent).
U on-line komunikace pak VoZP chystá redesign a vylepšení všech svých on-line platforem v podobě webu, klientského portálu i mobilní aplikace Zdraví na klik. Nový web by měl být na základě analýzy návštěvnosti strukturován tak, aby co nejvíc vycházel klientům vstříc a splňoval pravidla přístupnosti i pro lidi se zdravotním handicapem. Pro vstup do klientského portálu, díky němuž je možné vyřešit kontakt s pojišťovnou z domova, navíc už není třeba složitá registrace – ověření totožnosti probíhá prostřednictvím bankovní identity. Bank ID tak uživatele přesměruje k jeho bance a do portálu se přihlásí stejně jako do internetového bankovnictví. Portál dnes přitom využívá skoro čtvrtina pojištěnců VoZP.
Michaela Koubová
